Lucky Louie

Drvivá väčšina súčasných sitcomov ostáva verná pravidlám súvisiacich s "postseriálovou reformou". A teda z natrieskaných step by step, alf, či full house sa upustilo od situovania príbehov do RODINY a základom sa stali tzv. "antirodinné" priestory. Myslím, že tento prerod spôsobili Priatelia, ale môžem sa mýliť. Každopádne v dnešných sitcomoch - takmer doradu - rodina figuruje negatívne, často je hlavnými hrdinami zosmiešňovaná a tým pádom nám divákom nesympatická (nebudem uvádzať príklady, každému napadne rovno minimálne 5). Vôbec tento vývoj neodsudzujem, ale vždy špeciálne sympatizujem s experimentmi a výnimkami. Louis s rodinou má ďaleko od idilistického vykreslenia spokojnej americkej rodiny, ale napriek ostrému humoru, ktorý si teda rozhodne neberie servítky, pôsobí veľmi veľmi pozitívne, a ak si môžem dovoliť trochu preháňať - takmer až oslavne! (09.06.2013)

Som strašne rád, že som objavil tento seriál. Ako fanúšik Priateľov môžem napísať, že aj tí sa môžu ísť schovať. A to už nehovorím o debilinách typu Ako som spoznal vašu mamu alebo Teória veľkého tresku. Tento seriál je neuveriteľne vtipný, má úžasné postavy a skvelé príbehy. Nemôžem uveriť, že sa nepokračovalo v natáčaní. Seriál vznikol na jednej z najúspešnejších TV staniciach - HBO. Musím pochváliť aj vynikajúci český dabing na vysokej úrovni. Ani nemôžem uveriť, že som sa o ňom dozvedel náhodne, po viac ako 10 rokoch od jeho ukončenia. O jeho kvalitách svedčí tu prítomný fanclub (900+ ľudí). Veľmi som sa pri pozeraní bavil a vrátim sa k nemu kedykoľvek. Odporúčam vám ako ukážku túto scénku. (19.10.2019)

Pravděpodobně nejvtipnější sitcom, který jsem kdy viděl. Sice ne u všech dílů krátké sezony je to na záchvaty smíchu, alespoň jsou vtípky chytré, občas fekální, ale především těžce nekonvenční, plné upřímné vulgarity. A naopak, u některých dílů je to jeden velký záchvat smíchu od začátku do konce. Kontrastní pár (Louie a jeho žena Kim) je velice vydatný. "Ne, nechci ti ho narvat do prdele." / "Ale jak to? Nefantazírujou snad chlapi o tom, že ženskou ošukají do zadku?" / "Já ne!" / "Vážně? Fakt ne?" / "Ne, nikdy jsem to nepochopil, když je chlap milimetr od nejskvělejšího místa na světě, tak proč by se měl cpát do nějaký seschlý řitě?" "Ale můj zadek bys měl vidět, jsem tvoje žena! Co třeba, kdybys mě musel identifikovat," reaguje Kim a Louie na to: "To jako třeba, kdybys měla autonehodu, čelist na padrť, ale řiťka to přežila? No tak fajn, já se mrknu." Do toho ještě Louieho kolega z práce Mike, jehož hlášky flegmatika jsou vážně smrtící. Pro jízdu v opilosti ho zavřeli a on, obrovskej starej tlustej chlap, v zadržovací cele celkem posmutněle prohlásí: "Tak na tomhle místě mě mají ošukat do prdele?" Možná si teď myslíte, že je to jen o šukání prdelí, ale ne, nebojte, není to jen o tom, třebas se řeší, že Bůh je jako jedna velká píča, z které vše vzešlo. Zkrátka, každý jednotlivý díl lze použít jako balzám, když už vás začne ten korektní svět kolem srát. Já si to aplikuju už několik let a zabírá to skvěle. Jak mám nějaké trable v práci i životě, vždycky si řeknu: „Bůh je jako velká píča a dej bacha, aby tě tady neošukali do prdele.“ (10.10.2014)

Zrcadlo nastavené společnosti tentokrát bez deformací, jen s mírnou nadsázkou. Nevím, zda nejhorší, nebo nejlepší je, že některé díly vůbec nejsou k smíchu. Třeba taková svobodná výchova dítěte - bez pravidel a mantinelů - ano, je to komické, ale ve svém důsledku právě smutné - pouštěl bych povinně všem rodičům, aby viděli, co je to zasraný spratek. V každém díle jsem si ale našel perly, u nichž hrozil zástava srdce z nekontrolovatelného výbuchu smíchu. (31.05.2020)

Lucky Louie je typický dnešní Al Bunda alias ženatý se závazky. Narozdíl od 80. let minulého století se takový chlap žení později, má manželku vzdělanější, výdělečně úspěšnější a pracovitější a navíc poučenou o zdravém způsobu života, ale vše ostatní včetně drzých dětí má nachlup stejné. Tyto dva seriály ve vší kráse ukazují, jak se v partnerském životě skloubí v jeden rozporuplný vztah připoutanost a otrávenost až nesnášenlivost. Lidé dlouho žijící spolu vždy připomínají dikobrazy z bajky Arthura Schopenhauera o nástrahách blízkosti: „Skupina dikobrazů se potuluje chladným zimním dnem. Aby nezmrzla, seskupují se zvířata blíž k sobě. Avšak jakmile jsou dostatečně blízko, aby se mohla přitulit, začínají se navzájem píchat bodlinami. Rozprchnou se, aby unikla bolesti, tím ale přicházejí o výhody blízkosti a znovu se začnou třást chladem. Dikobrazi se tedy opět seskupují a celý cyklus se opakuje, jak se snaží najít pohodlnou vzdálenost, kompromis mezi bolestivým propletencem a zmrznutím.“ ___ Některé scény tohoto seriálu jsou nad hranicí filosofické, psychologické a sociologické geniality. (27.08.2013)