It's Always Sunny in Philadelphia

SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA (IV. séria): JOJ Plus = 2.12.2011, v pôvodnom znení s titulkami - Mýliť si "politickú nekorektnosť" s imbecilitou je zdá sa v móde. Ale to nevadí, pretože na tých epizódach, ktoré som zatiaľ videl som sa doslova a do písmena rehotal ako "kvoň". A to sa mi už poriadne dávno nestalo. - Mimochodom to prečo JOJ Plus odpremiérovala iba 4. sériu naozaj nepochopím. V tej televízii sa to podobnými "premiérami" mimo akúkoľvek logiku iba hemží ... (15.1.2012) (15.01.2012)

Čo si nedovolia hrané seriály, dovolia si niektoré animované. Presnejšie povedané, niektoré animované a It's Always Sunny in Philadelphia. Tento seriál neprekračuje žiadne hranice, pretože žiadne hranice nemá. Nech vás napadne čokoľvek nekorektné alebo spoločensky odsúdeniahodné, Sunny o tom má epizódu. A ak nemá, tak bude mať. A postavy… Ó, tie postavy! Nenávidím ich. Sú to pokrytci, ignoranti, klamári, idioti a neviem čo všetko ešte. Tupí hajzli. Milujem ich. Chcem byť ako oni. Chcem byť s nimi v gangu. Chcem mať Charlieho za najlepšieho kamaráta. Nenávidel by som ho, ale aj tak chcem. Určite poznáte význam slovíčka „najlepší“ v zmysle, že niečo nie je naozaj najlepšie, že to nie je ani bezchybné a že to možno nie je ani dobré, ale predsa je to „najlepšie“? Tak presne taký je tento seriál. Najlepší. (22.11.2009)

[Po sedmi sériích] Živá verze South Parku. Opravdu, až takhle dementně se naše white trash pětice chová, zaslouží srovnání s Cartmanem a jeho bandou. Je těžké je nemilovat a zároveň ve stejný moment nimi pohrdat. Sebranka loserů z Pennsylvánie, vlastní irskou hospodu a chlamtá pivo značky Coors - původem z Colorada, je tohle snad odkaz na South Park? Už jste si udělali představu? Tak přidejte sedm slonů nekorektnosti, 5 tygrů hnusu a 4,5 veverek urážek. Dává to smysl? Ne? Tak jste tady správně a objevujte. Škoda sitcomové schematičnosti a přece jenom se seriál po několika sezónách unaví. Prvních sedm sezón 65 % [Revize po 11. sezónách] Haha, to jsem se pobavil, když ten předešlý blekot po sobě čtu. Tohle je nejlepší komediální seriál kolem. A již se stalo tradicí, že s příchodem nové sezóny nakoukám všechny dosavadní epizody. 95 % (18.06.2013)

Viděl jsem to tak před deseti lety, když byly na světě tři čtyři série a moc jsem se u toho řezal. Když jsem nedávno potřeboval nějakou ujetost, nějaký černý humor, vzpomněl jsem si na to. No a než jsem stihnul ohodnotit první sérii, sjel jsem čtyři. Sakra to je ujeté. Takový plesnivý humor plný špíny, ponížení a neštěstí. To mi po těch čtyřech sériích čím dál tím více lezlo na nervy. Potřeboval jsem zase nějaký happy-end, tak nevím, jestli svůj plán dokoukat to celé (má to už třináct sérií!) zvládnu. Možná počkám na podzim, kdy má vyjít McElhenneyho nový seriál Mythic Quest, který věřím, že bude podobně zbarvený. Tak mi to nedalo a sjel jsem všech čtrnáct sérií. Musím říct, že po pár týdnech jsem si na celou partičku zvyknul a teď, když jsem na konci, je mi po nich smutno. Překvapivě se příběh začal přenášet mezi sériemi a byla tam určitá kontinuita. To mám rád u tohohle typu seriálů, že jen tak roky nežvaní, ale posouvají se v příběhu. Nejsilnější (a zároveň nejnápadnější) linka je homosexualita Maca, která vykristalizuje v epický závěr třinácté série. Pouštěl jsem si to dvakrát a pak ještě jednou ženě. Nesnáším balet a muzikály, ale tahle exprese toho, co se v Macovi bilo vyjádřené moderním baletem byla prostě kulervoucí. Nic podobného jsem nikdy neviděl a klobouk dolů za takový výkon. Možná bych se nezlobil, kdyby to skončilo tímhle eposem, ale dostali jsme další čtrnáctou sérii, která opět nezklamala a je plná gegů. Závěrem mi tedy bude smutno, ale těším se, že si pustím zase nějaký sitcom, kde to končí třeba romantickou uzávěrkou (HIMYM?) nebo morálním ponaučením (Earl?). Nebo že bych si dal nějakou další depresi (Black Mirror?)? (23.08.2019)

Seriál staví na tom, že se zdánlivě vozí po tabu politické korektnosti každodenního amerického života (alespoň soudě podle prvních dvou dílů, které se věnují rasismu a Židům), ale bohužel to dělá trapným způsobem. Coby barový sitcom se seriál opírá o stálou skupinu bizarních figurek, na rozdíl od klasického a usedlého "Cheers" jsou zdejší hrdinové především mladí (tři mladíci spolumajitelé baru a číšnice/sestra jednoho z nich) a profilovaní jako hystericky afektovaní tupci bez osobnosti. Během prvních dvou dílů se o postavách nic nedozvíme, jen zpovykaně žvatlají kraviny, ukazují se jako blbci a neschopáci a i jejich postoje vůči centrálním tématům jsou krajně jalové. A v tom se odhaluje bezzubost a ubohost seriálu, neboť se prsí výbušnými tématy, ale přistupuje k nim tupě a místo satiry či konfrontačního humoru vše zahlazuje nenapadnutelnou stupiditou. "It's Always Sunny in Philadelphia" evidentně hraje na image nevycválané a loserštější opozice vůči sluníčkově vztahovým "Přátelům", ale ve výsledku je jen o krapet neurotičtější variací téhož, neboť jeho postavy se liší pouze v míře uječenosti, ale nemají o nic propracovanější psychologii (na rozdíl od např. perfektní profilace postav a jejich motivací ve "Scrubs") ani neřeší o nic závažnější problémy. (10.03.2012)