MR 73

Záplava lidské bolesti, všeprostupující marasmus a ponurá, depresivní atmosféra prosvětlená jen nepatrným paprskem naděje. Takový je "MR 73", působivý snímek navazující na tradici francouzských společenskokritických kriminálek. Daniel Auteuil je tradičně vynikající, v roli šité na míru se zde objevil Philippe Nahon, představitel Řezníka z filmů Gaspara Noého. (18.03.2011)

Policista zahalen v cigaretovém dýmu, nedávné trauma zavlažované destiláty a Manurhin MR 73 číhající v garáži na svou šanci všechno v protikladu zázraku zrození vyřešit. Ponuré filtry, z kterých vyčnívají jen oranžové skla na Auteuilových brýlích, déšť mezi paprsky slunce, atmosféra zmaru a smířlivá předvídatelnost. Francouzi umí a Američané, pokud samozřejmě chtějí, se mohou učit. Rob Roy píše něco o sraní mramoru a možná má pravdu. Ten se totiž velmi špatně splachuje z mísy, co každému roste z krku. O moc hůř, než hovno.. (19.09.2010)

Po vynikajícím 36 Quai des Orfèvres (Válka policajtů) jsem očekával od Oliviera Marchala lepší film než MR 73. Tématicky v pár věcech podobný, ale jinak odlišný a snad i temnější film však poměrně dost zklamal. Lepší okamžiky střídají ty o dost slabší až nudné, kdy se prakticky nic neděje a divák jen čeká, kdy to konečně hlavní postava začne trochu řešit. Výsledkem jsou pouhé 3 přestřelky a hořké finále. Pro někoho je to možná dost, pro mě po Válce policajtů opravdu málo. Velká škoda vláčného tempa, které se dlouho nikam neposouvá a zbytečné zdlouhavosti bez výsledku. Slabší 3* snad jen za stále skvělého Daniela Auteuila a uhrančivou Olivii Bonamy. (05.05.2009)

Olivier Marchal tentokrát už příliš tlačí na pilu... Venku je neustále zataženo, na zem padají potoky vody, vraždy jsou vyloženě sadistické, hlavní hrdina tížený rodinnou tragédií se topí v litrech alkoholu, pochcává se, vyrábí jednu botu za druhou, při vyšetřování případu selhává, mnozí kolegové jím (vcelku právem) pohrdají. Policejní tým-netým krom elegantní velitelky tvoří skoro samí santusáci, kterým byste nevěřili, že jsou od policie, ani kdyby vám mávali plackou a potvrzením ministra vnitra pod nosem, ve volném čase okrádají oběti zločinů, v bordelu jsou víc než doma. Vyšetřování vražd je vlastně věnováno pouhé procento času, navíc je vedeno takovým stylem, že nalezení vraha se dá přirovnat k malému zázraku (a to uznávám, že při policejní práci musí mít člověk i trochu štěstí). Po jeho odhalení navíc dojde k takovým veletočům, až jsem nestačil kroutit hlavou.. Celkově je děj "MR73" koncipován pouze a jenom za jediným účelem - aby se hrdina brodil čím dál tím hlubší špínou, bez ohledu na to, jestli se do ní noří vlivem vnějších sil nebo vlastní vinou. Prostředky, kterými scénář přimáčkne hrdinu na samé dno a dotlačí ho k "nevyhnutelnému" závěru, však nepůsobí důvěryhodně, logicky. Už úvodní scéna překračuje mantinely absurdity a samotný konec filmu vše jen podtrhuje - navíc si nemyslím, že tragédií, kterou si Schneider prochází, se dá omluvit všechno, jak by si asi Olivier Marchal přál. Opravdu působivý umí být "MR73" pouze ve scénách, ve kterých se objevuje Philippe Nahon alias recidivista Subra - z něj čiší opravdové zlo a temnota, zbytek filmu si na ní bohužel jen křečovitě hraje. (14.11.2014)

Jeden z filmov, ktorý je plný beznádeje a depresia sála takmer z každej sekundy filmu. Hlavnú zásluhu na tom má alkoholik D. Auteuil , ktorý zdá sa rieši prípad záhadných vrážd v tých istých nohaviciach, v ktorých sa v úvode filmu zošťal. Prvá tretina filmu je trošku roztrúsená, zapadať do seba to začne až neskôr. Auteuil podáva fantastický výkon, rovnako ako starý vrah prepustený na slobodu. Režisér pokladá správne otázky a nejeden divák zapochybuje o správnosti prepúšťania viacnásobných vrahov na slobodu. Film má fantastickú atmosféru, kde stále prší alebo je pod mrakom a policajti sú neuveriteľní hajzli. Večne ožratý policajný ošetrovateľ sa stále zabára hlbšie a hlbšie a zdá sa, že MR 73 dokáže vyriešiť množstvo problémov. 80%. (17.08.2011)