Adolf Eichmann

Kým sa "Operation Finale" zaoberá únosom Adolfa Eichmanna, tento film sa snaží prezentovať jeho názory, myšlienky, pohľad na "problematiku konečného riešenie židovskej otázky". V prípade tohto, by to však chcelo poriadny "remake", ktorý by diváka po emocionálnej stránke, zasiahol omnoho hlbšie, lebo toto je "história", na ktorú sa v žiadnom prípade, NESMIE ZABUDNÚŤ. Alebo, že by sa radšej malo? (08.10.2018)

"Eichmann" je poutavější a zajímavější v momentech, kdy má blíž ke skutečnému [záznamy rozhovorů] a hranému [výjevy z Eichmannova „úřednického“ života] dokumentu, zjevně kulhá při výjevech z rodinného života vyšetřovatele resp. když syrové skutečnosti podlévá domněle dramatickou omáčkou, čímž sice zdůrazňuje pro příběh jakoby důležité paralely mezi oběma hlavními postavami [vztah k rodině, zodpovědnost vůči * ehm * povinnostem], ale to zajímavé [podání zprávy o životě muže, jemuž dodávalo neskutečné zadostiučinění vědomí, že sprovodil ze světa 6 000 000 lidí] ve skutečnosti ředí. Herecký výkon Kretschmanna mi celkově i v řadě detailů připomínal Carlyleovo podání slavnějšího Adolfa, Garity nebyl také nebyl zlý, snad jen jako obvykle über-britský Stephen Fry mi v roli izraelského představitele pochopitelně nesedl. Snad jsem neudělal chybu, když jsem film pojal jako zdroj informací... Hezký dovětek brilantního „Conspiracy“, kde se v Eichmannově kůži vyřádil Stanley Tucci. (20.11.2012)

Herecké duo Troy Garity a Thomas Kretschmann rozehrává na poli 100 minut přímo herecké orgie. Ty pohledy a jednotlivé vzdechy, které posléze podtrhují dobrými replikami, je stejně tak zajímavé, jako celý soudní proces s touto nacistickou zrůdou. Toho se zde ale vlastně nedočkáte. Zároveň je to jeden z filmů, který své židovské babičce nepouštějte, pokud nechcete aby dostala infarkt. A přesto vše, je toto drama, které není tak kvalitní jako špička tohoto žánru: Schindlerův seznam či Pianista. Hold konkurence je vysoká a Adolf Eichmann z tohoto pohledu je pouze lepší průměr. Ale i díky Bohu za to. 75% (18.01.2017)

Tváří v tvář vykonavateli zla. Dokonalý příklad chladnokrevné, mrazivé, lstivé a vychytrale prolhané podoby osobnosti. Člověka, který na povrch působí, že je tvrdý jako kámen. Vystupuje krutě, nepřístupně a neporazitelně, ale uvnitř je zbabělcem, slabochem a neuvěřitelně malým člověkem se svým vlastním strachem a nočními můrami. Při určitých záběrech kamery na Eichmanna, při pohledu na jeho šílenou a přitom tak klidnou tvář, na jeho nepřítomné oči za velkými brýlemi, mi připadal podobově srovnatelný s fotkami ruského kanibala, přezdívaného "The Rostov Ripper" Andreje Chikatila. Thomas Kretschmann musel být v minulém životě mužem pochodujícím v holínkách, oblečeným v uniformě a zvedajícím pravici. Jinak si nedovedu vysvětlit jeho časté, a tak strhující herecké ztvárnění pohlavárů Třetí říše. Troy Garity skvěle ztvárnil vyšetřovatele, jemuž při postupných návštěvách "šéfa" konečného řešení, zůstaly jen neuvěřitelně prázdné oči. Není možné, aby se člověk setkal s různými formami zla a jakési geniální šílenosti, aniž by tím nebyl jakkoli poznamenán. Je to snad jakási zvrácená fascinace smíšená s odporem, která přitahuje člověka ke zlu, jeho formám a nekonečné prázdnotě. Podobným příkladem byť snímky 8 mm, Mlčení jehňátek a Půlnoční vlak. Film mi svým specifickým barevným nádechem a celkovým zpracováním příběhu, připomínal podobně zaměřeného Vraha od Green River. "Ukázal nám naši velikost tak, jako nikdy předtím", "Setkal jsem se s ním během státní návštěvy Palestiny, ale nebyli jsme si blízcí, on obdivoval Hitlera, ne mně", "Ten člověk nás rozdělil, úplně ti vzal duši..." (21.12.2009)

Příběh s hodně silným potenciálem rozmělněný v laciném televizním provedení. Aby to dostatečně zapůsobilo, musela by být Eichmannova zvěrstva zobrazena také vizuálně (ve filmu jsme se dočkali pár střípků, které ale nebyly dostatečně působivé - když to řeknu poněkud cynicky, tak i vězni z koncentračních táborů vypadali až moc vykrmeně a zdravě). Thomas Kretschmann byl obsazený výborně, zato vyšetřovatel byl hodně nemastný neslaný, moc emocí se z něho vyčíst nedalo. Z celého filmu mi tak utkví v paměti asi jen dvě scény - dopis a židovské miminko. (01.05.2012)