Mapa zámořských objevů

Bohužel takových měkkých učitelů a učitelek je ve školství i dnes stále moc. Jejich děti se za ně stydí a často se s tím studem vyrovnávají po zbytek svého života. Hubač to ví, Hubač to proto i napsal. I mě učila učitelka, kdy jsme jí sami diktovali známky, jinak by letěla z okna a to se jí nechtělo, tak nám raději dávala známky jaké jsme si přáli. (04.07.2011)

Pan profesor v podání vynikajícího a lidského Vlastimila Brodského byl skutečně moc měkký. Vedly ho k to mu okolnosti, o kterých se během sledování příběhu dozvíme, ale i bez toho si nedokážu představit, že by někdy byl k žákům a studentům přísný. Pan profesor chvilkami působil jako z jiného světa. Bylo to přístupem a ideemi, kterými se řídil. Proto s ním mohli studenti snadno manipulovat. Taky jsem měla pár takových učitelů. Bylo mi jich v podstatě líto. (13.02.2012)

(2x) Nádherný, dojímavý lidský příběh ze života. Pohled na drzé správání středoškoláků je velice smutný, nicméně jde o dokonalý a nadčasový scénář Jiřího Hubače. I přesto, že jde o film z doby mé generaci vzdálené, v někteřích zde prostě stejně vidím své bývalé spolužáky z gympla. Většina jedinců z té puberťácké party na čele s O.Pavelkou mi sice byla tradičně nesympatická, ale tady šlo o jistý záměr - ten se povedl a celé to působilo důvěryhodně. Profesor Barchánek v podání jedinečného Vlastimila Brodského patří mezi postavy nejen smutné, psychicky labilnější, poznačené tragickou události, ale i znovu hledající cestu vpřed a především varující. Závěr je dechberoucí a hodně překvapivý, stejně jako zakončení snímku optimistickou písničkou. Lidské cesty jsou nevyspytatelné a tak díky za každé pochopení těch druhých. Nejen profesor Barchánek ve filmu, ale i samotný pan Brodský byl VELKÝ GRAND! Vynikající výkon v hlavní roli, stejně jako ve vedlejší roli ředitele výkon pana Rudolfa Hrušínského. Jeden z filmů, které bych si asi pustil k depresivní náladě. Ten film je taky plný krásných myšlenek. Každý velký okamžik v dějinách byl vítězstvím odvahy. ... Bohatství není ve věcech, ale v lidech. ... Hrubost je projev slabosti a slabým budounost nepatří. ... (06.06.2017)

Mapa zámořských objevů je ve své podstatě velmi podobná Lítosti, k níž stejně tak napsal scénář Jiří Hubač. I tady jde opět o skřípající komunikaci mezi otcem a synem. Otec, středoškolský kantor, který nechce být diktátorem, je jak mezi dvěma mlýnskými kameny, protože dík svému laskavému a tolerantnímu přístupu ke zvlčilým studentům nemá zbla respektu a neocení to ani jeho syn, naopak je mu za vysmívaného otce trapně a přitom by tak rád zapadl mezi třídní "elitu". Půvab všech postav je v tom, že jsou z masa a kostí a schopné vzbudit když ne souhlas tak pochopení. Scénář disponuje výroky, při nichž se derou slzy do očí, zvláště pak jsou-li pronášeny Vlastimilem Brodským, jehož člověčí herectví unáší i bere dech. (07.03.2007)

Hubačův humanistický pandán o velkorysosti a odpouštění v nebývale silném dramatickém vyznění. Možná, že pro současnou generaci středoškolských učitelů je příběh profesora dějepisu Barchánka spíš sci-fi, ale hodnoty lidského života jsou v tomto ohledu neměnné. Vlastimil Brodský předvedl výkon, který patří k těm nezapomenutelným a ve výborné vedlejší roli neústupného ředitele školy se po delším nedobrovolném přerušení umělecké činnosti objevil Rudolf Hrušínský. (08.04.2017)