Zelená míle

Těžko napsat k Zelené míli něco, co tady ještě nepadlo, ale to ani není mým cílem. Spíš bych se chtěla zamyslet nad tím, že před asi 15 lety, kdy jsem film viděla poprvé, mě hodně dojal, považovala jsem ho tehdy za jeden z nejsilnějších zážitků, a to jsem ho viděla v dabingu na malé televizi. Když jsem si ho po letech pustila znovu, už jsem viděla určitou křeč, kýč a kalkul. Duncan se svým věčně zkřiveným obličejem, sentimentální linka s myší a kostrbatě podané pokání, které je za něco, co si odsouzený přál a čemu se postava Hankse ani nesnažila zabránit. První třetina je až příliš rozvolněná, ale i přes vše zmíněné jde o zdařilé drama, které oživují zejména prvky fantastiky. Otázkou zůstává, co na něj řeknu za dalších 10 let… (06.10.2019)

Frank Darabont sa druhou adaptáciou Stephena Kinga pozerá na svet za mrežami z opačnej strany mreží než v Shawshank Redemption. A i tentokrát mu to vychádza, avšak nie na výbornú. Súhlasím, že remeselne je film odvedený skvele, po scenáristickej stránke nie je možné veľa filmu vyčítať. Takisto technická stránka je výborná, kamera i strih sú v každej scéne presné ako hodinky. Po hereckej stránke sú výborne odvedené snáď všetky postavy. . Mám však pocit, že stopáž filmu je v kombinácii s prílišným tlačením na pílu s jasným odkazom divákovi “Teraz plač!.”priam vražedná. Takisto som sa celý film nevedel zbaviť pocitu, že Darabont si bol vedomý toho, že točí obrovského ašpiranta na Oscara a v dôsledku toho sa neodvážil pomyslieť na akýkoľvek prejav autorskej individuality. Tie pocity, ktoré som mal pri úteku Andyho, či pri závere Shawshank Redemption sa potom prirodzene nedostavili. Darabonta som podozrieval už pri Shawshanku, že je len zručný “oscarový” remeselník a týmto filmom mi to len potvrdil. 8/10 (07.08.2006)

Paul Edgecomb potkává Johna Coffeyho a já netuším, že mě čeká nejbolestnější film, co jsem kdy viděl. Neskutečná síla po celou stopáž a vygradované finále, na které jsem užasle zíral a nemohl popadnout dech. Není moc filmů, které mě víc dojaly a zároveň si nejsem jistý, jestli bych psychicky ustál druhé zhlédnutí. Co herec, to životní výkon a další geniální film Franka Darabonta, který překonává dokonce i emocionálně gradující Kingovu předlohu. (27.05.2006)

Jelikož jsem četl knihu, čekal jsem, že film, jak už to tak bývá, nebude knize sahat ani po kolena. Jak hodně jsem se však mýlil. Darabont vytvořil znovu filmovou perlu z vězeňského prostředí se skvělým Hanksem a Duncanem, který zahrál Johna Coffeyho přesně tak, jak jsem si ho představoval pří čtení knihy. I když jsem věděl, jak Coffey dopadne, film mě tak pohltil, že jsem na knihu úplně zapomněl. (26.08.2009)

Seznam tvůrců anebo výčet herců vás přesvědčí víc, než sáhodlouhý komentář. Přesto bych si dovolil podotknout, že se jedná o podivný film, kde se brzy začne stírat rozdíl mezi realitou a fikcí. Pokud tedy budete mít dojem, že sledujete klasický film z prostředí krutého kriminálu počátkem 20 století, shledáte brzy svůj omyl. Nakonec budete stejně jako já říkat, že to byl ale krásný lidský film, skoro pohádka. (15.06.2011)