Barbaři

Ztřeštěná kopírka "Barbara Conana", kde místo jednoho kulturisty v hlavní roli, jsou zde hned dva, navíc dvojčata, a dokonce ještě dřevěnější a humpoláčtější než Arnold. Místo nietzcheovského étosu zde máme jalovou rozjařenost, místo epického příběhu o zrození legendy dostaneme báchorku o jaunerácké mystice a opulentní krvavé bitvy nahradily specer-hillovské peckovačky. Naštěstí "Barbaři", stejně jako všechny cannoňácké italské koprodukce, ale ostatně i větší část osmdesátkových italských brakovek oplývají nespočtem WTF momentů, vyšinutých peripetií a grotskně monstrózních prvků (od strašlivých mechanických efektů po opulentní výpravu - viz trůn hlavního záporáka). Výsledkem je báječný camp od Ruggera Deodata, který přesně zapadá do barono-prášilovské linie italské žánrové kinematografie, založené na přístupu, že žánrové mantinely, logika a soudnost jsou pro nudaře. (29.03.2015)

5/10 Ja to teda trochu prepálim, lebo za posledný týždeň som videl skoro všetky talianske sword and sorcery a The Barbarians je vizuálne inde. Ostatne nečudo, veď stál možno desať krát viac ako priemerný apeninský flák. Masky, kulisy (najmä tie modrasté bažiny a jaskyňa) a make-up sú také dobré, že je strašná škoda, aký kolosálny dríst je ten príbeh a najmä jeho prevedenie do rádoby komédie s dvoma hulákajúcimi retardmi v hlavných rolách. Čaro talianskych fantasy je práve v tej natvrdlej serióznosti a ako komediálna sebaparódia to absolútne nefunguje. (20.05.2020)

Škoda, že se podobných barbarských fantasy nenatočilo více, protože zrovna tyhle mě z fantasy žánru baví jako jediné a nejvíce. Barbaři jsou sice dost nechtěně humorní, příběhově dost odfláklí a hlavní hrdinové dost dementní (zastydlá puberta?), ale přesto je to zábavnější, zajímavější a pro mě přijatelnější než většina současných fantasy slátanin pro malé děti.. (13.10.2011)

Jedna z posledních vln zájmu o fantasy filmy, vzedmutých na počátku 80.let úspěchem Barbara Conana a Excalibru, vyplavila i tyhle dva bratry s obrovskými svaly a malým nebo spíš žádným mozkem. To, co v režii Ruggera Deodata předvedli, je nefalšovaným defilé nepředstírané nablblosti. Jako by se ochotnický spolek kulturistů, kteří o filmovém umění slyšeli jen jednou v životě, a stejně netušili která bije, rozhodl po zhlédnutí Conana, že když může Schwarzenegger, tak oni přece taky. Vypadá to přesně jak to zní, a hůř už nelze. Obskurní freak show. Pouze pro otrlé. (29.08.2007)

Barbar CONAN krát dvě a co se týče demence ještě minimálně na druhou. Asi jedna z vůbec největších fantasy sraček:) Dva bratři-dvojčata vyrostou v barbary, to znamená v neohrožený a úplně vymletý nabušence. Fakt dvojka k popukání. V boji za dobrou věc se utkají třeba s vlkodlačím tragédem, nebo hrozivým dračím zmrdem. V menších rolích potkáte George 'Antropophaga' Eastmana a Michaela 'chicken fuckera' Berrymana - ten je tady přímo kouzelnej. Co víc k tomu filmu říct - prostě úplná demence, ale naštěstí (2x podtrženo) taky dobrá sranda. (08.04.2010)