Kanibalové

Obrazově - narativní experiment, který je snadné zavrhnout pro jistou samoúčelnost ve vypovězení až nehorázně triviální myšlenky, ale předně je třeba si uvědomit, že Cannibal Holocaust není filmem, který kdy měl nebo bude mít v úmyslu zpovídat se široké divácké obci a deklamovat své poselství na úkor své, pro onu širokou obec většinou barbarské a nic neříkající obrazové formy. Ne - Cannibal Holocaust je minimalistické a až na dřeň osobité filmové dílo, sebevědomý zprostředkovatel "skutečného příběhu" natolik skutečným způsobem, že dalece přesahuje rozměr všeobecně přijímaného charakteru filmové výpravy a stává se nejen kontroverzním a po zásluze slavným dílem, ale i unikátní sondou do zvrácené filmařské duše, v níž bude mít jista fanouškovská squadra včetně mě vždy co nového a znepokojujícího nacházet.... Přesto hodnotím záporně, jelikož nastavená míra brutality sice přesně zapadá do celého schématu a hanět její samoúčelnost je v tomto ohledu naprosto absurdní, ale absolutní nezájem a nulovou emocionální odezvu směrem k postavám nebo navazujícímu dění, které jsem v celém průběhu nepřetržitě (ne)pociťoval, je v případě tohoto snímku pro jeho tvůrce stejná prohra, jako u filmů Davida Lynche to, že je plně pochopíme :)) (01.01.2013)

Tak jsem se k tomuto dilu konecne dostal a musim priznat, ze i pres to, ze film je vice jak ctvrt stoleti stary, na "pusobivosti" mnoho neztraci. Jelikoz jsme na strance, ktera se zaobira filmem, tak me hodnoceni odrazi filmarskou praci odvedenou na tomto snimku a jiz mnohokrat proklamovane zabijeni zvirat ciste pro filmove ucely nechavam stranou (ac je to jakkoliv opovrzenihodne). Kdyz se budu soustredit na filmovou stranku, tak nelze opomenout to, ze pres stari snimku je natocen velice kvalitne a zajimave. Dokumentarni ladeni snimku dodava autenticitu a velice mu to prospiva. Hudebni stranka filmu je kapitolou sama pro sebe. Dovoluji si rici, ze je genialni - lepsi kontrast mezi obrazem a zvukem v jinem filmu tezko hledat. Dejova linie o mladych "reporterech" je z lidskeho hlediska naprosto ale NAPROSTO nechutna a je plna nejruznejsich zvracenosti od upaleni domorodcu v jejich chatrci ci znasilnovani bezbrannych domorodkyn (v jejich zargonu "opicek") postupne vsemi muzi "vedeckeho" tymu. Maly ustrizek, ktery me naprosto dostal byl ten, kdy skupina nataci mistni zenu nabodnutou na kul a jeden z americanu se pri pohledu na telo viditelne bavi a usmiva se a az po upozorneni, ze je natacen nahodi vaznou tvar. Pokud by mel film ukazat, ze toto vsechno je mozne, tak je to naprosta nechutnost a lze si na tomto snimku testovat, kam je divak az ochoten zajit. Ruggero Deodato byl svym zpusobem genialni, ale zaroven neskutecny uchyl, kteremu se ve filmove branzi muze rovnat malokdo... (17.08.2007)

Talianski tvorcovia v 70tych a 80tych rokoch si okrem iného založili biznis na tom, že korčuľovali na hrane toho, čo je možné ešte zobraziť na filmovom plátne a to tak sexom, násilím, či témami. Deodato v Cannibal Holocaust túto hranicu prekročil a dosť výrazne (pričom najvýraznejším príkladom je týranie zvierat). Zaslúžene je to asi najkontroverznejší film na svete a rozumiem ľuďom, ktorých fascinuje, za mňa je to ale odpad. (17.09.2023)

Nechutné až na samou hranici únosnosti. Snímek, kterému jsem se léta úspěšně vyhýbal, protože se jedná o téma v kinematografii, kterým víceméně pohrdám. Zajímavé jsou rozhodně okolnosti vzniku snímku, stejně jako jeho pozdější kontroverze. Za zmínku určitě stojí i fakt, že aby režiséra nezavřeli do vězení musel na svou obhajobu ukázat účinkující, které v době uvedení vydávali za skutečně mrtvé. Tento trik si vyzkoušel o 20 let tvůrci Blair Witch a všichni si dobře pamatujeme s jakým úspěchem. 40% (22.06.2024)

Tahle devadesátiminutová brutalita se navenek snaží v divákovi vzbudit dojem, že nese nějaké poselství. Ve skutečnosti toto bohulibé poselství - poukázat na temnou stránku člověka a na ostudnou komercionalizaci násilí - je jenom pouhou záminkou k tomu, aby nám Deodato mohl ukázat ten nejtvrdší snuff spáchaný na zvířatech, který byl kdy v hraném filmu k vidění (milovníci želv, tohle si raději nepouštějte) a nesmírně autentickou formou zobrazit prasárny (jinak se to nazvat nedá), které páchá člověk na člověku. Míra autenticity je tak obrovská, že jsem během sledování byl na pochybách, jestli je to skutečně jenom hrané (u těch zvířat ale ne, tam to jsou skutečně mordy v přímém přenosu). Celkové resumé: velmi umně natočená nechutnost, která se tváří hlubokomyslně, ale já jí to nebaštím. (25.09.2003)