Gadkie lebedi

Uf...Tohle je opravdu rozporuplný snímek. Ve vztahu ke knize jde o velmi volnou interpretaci, která nedosahuje hloubky a vypravěčské suverenity originálu. Znalost knihy ale pomáhá zorientovat se v poněkud chaotickém ději filmu. Jako nezávislé dílo to úplně nefunguje hlavně kvůli malému prostoru pro rozvinutí klíčových myšlenek. Atmosféru nicméně Lopushansky buduje vynikající a některé scény ve mě zanechaly silný dojem (vstup do zóny, čekání v krytu, závěrečná scéna...). Ale jo, s odřenýma ušima pět hvězdiček. (23.11.2009)

Dvakrát zemřelí, žijící po smrti boha, hledáme svůj stín v toku iluzí spícího světa. Žijeme ve světě totálních podvrhů, ve světě čísel a přízraků, ve světě, kde všechna slova se vymazala a ztratila smysl. Epocha ignorantů. Epocha nesnesitelné nízkosti existence. Carství banalit, které opěvuje svou vlastní prázdnotu Duch definitivně opustil náš svět. čas se smršťuje. Už není čas. Není prostor. Agónie nebytí. Duch neplodnosti létá nad osiřelou Zemí, odsouzené prožít naprosté osamění. Strach naplňuje duši. Všechno se završilo. Odkryla se poslední tajemství. Vítr z propasti ožehuje náš obličej. (24.06.2014)

Ve sci-fi literaruře mám spoustu mezer, a už je sotva stačím zaplnit. Konkrétně se to týká bratří Strugackých, a ještě konkrétněji jejich knihy Ošklivá káčátka (Gadkije lebedi, 1969). A tak jen tuším, že je to téma pro film jako dělané. I když Lopušanského film není úplně přesvědčivý, jsou v něm momenty, spíš naznačené než explicitní, na základě kterých lze příběh rekonstruovat (přitom to nemusí být týž příběh, Strugackých ani Lopušanského). Tak jako v případě Tarkovského, a nebojím se říct i Lynche, vyžaduje aktivní spolupráci s divákem při vyplňování mezi-řádků, mezi-frejmů. A těch řádků, daných informací, je poskrovnu: příliš mnoho vody, které je jinde stále méně; obyvatelé této země, mutanti Mokříši či Mokroši; wunderkinder, které se díky jim vymkly z běžného vzdělávacího procesu, ódy na úpadek světa. Přitom osa příběhu, vztah otce a dcery, kterému je také věnována hlavní pozornost, tu hraje pouze rámcovou úlohu. (07.12.2018)

Zvláštny film. Spočiatku som sa nevedela zapozerať, myšlienky mi lietali na všetky smery a nedarilo sa mi ich skrotiť, ale nakoniec sa všetko na dobré obrátilo a ja som sa dokázala sústrediť na film, ktorý má určite čo povedať. Klobúk aj s hlavou dole pred detskými hercami, behal mi z nich mrázik po chrbte. (21.10.2018)

Fantazijné a pritom v realite ukotvené svedectvo o svete, ktorý odmieta inakosť. Inakosť v myslení, inakosť vo výzore. Trefne zobrazené byzantínske byrokraticko - policajné procedúry pred vstupom do zón/oblastí, kde sa zdanlivo nič nemení. Príznačný fušerský stavebno konštrukčný a odpadkový bordel pri projektovaní i prevádzkovaní obytných či inak funkčných budov je typickým znakom celého sovietskeho a príbuzne boľševizovaného verejného priestoru. Niet divu, že mladí sú nespokojní. Kto by chcel žiť celé generácie v takých spľundrovaných sračkách? Vláda a vojsko má voči rebelom jasné riešenia: zlikvidovať a zabudnúť. Na rebéliu i na stopu v pamäti po nej. (07.04.2021)