Poslední kanibalové

Nádherné prostředí jasně dominovalo tomuto filmu. Tekoucí čistá řeka a hučící peřeje přímo svádějí k vodním radovánkám, které vás ovšem velmi rychle přejdou, protože jakmile uvidíte vyvalené krokodýly na břehu a pijavice je po srandě. Hudební doprovod je o něco slabší než v Cannibal Holocaust a i tento fakt trochu sráží celkový dojem z filmu. Některé melodie moc nepasovaly k právě probíhajícímu ději a hodily se spíše do romantických filmů. Nesmím ale opomenout další prvky, které k těmto filmům patří. Nádherné gore efekty otevírajících hrudníků a pojídání masa jsou laskominou těchto filmů. Stejně tak jako nahé těla hlavních aktérů. I tentokrát se našlo něco jak pro dámy, tak pro chlapy. Hlavní herečka rozhodně neoplývá ostychem a několikrát se ukázala v celé své kráse. Nutno podotknout, že na první pohled prošla menší chirurgickou úpravou, ale to mi nevadilo.Pro mě je to druhý nejlepší film o kanibalech, jaký byl kdy natočen. Od začátku až do konce jsem děj doslova hltal a i když zde není tolik drastických scén, tak jsem se vůbec nenudil. Jen je škoda trochu slabšího konce a hudby, která mi moc nesedla. To však nic nemění na tom, že domorodé dívky rády podají pomocnou ruku a udělají pánům dobře (28.04.2010)

Jungle Holocaust sa dá hodnotiť prinajmenšom dvoma spôsobmi, pričom v oboch prípadoch sa jeho kvality výrazne menia. Ako samostatné dielo je Deodatova práca zavrhnutiahodný, skomolený odpad - veľa nezmyselných strihov, neschopnosť budovať súdržnú dejovú líniu, veľa nemotivovaných scén, extrémne samoúčelného násilia. Film postráda akúkoľvek estetickú, alebo remeselnú hodnotu, je sexistický a rasistický, ponúka príbeh podobný obsahom magazínov Rugged Men, Mans Conquest, Man´s World... a ich charakteristické črty špičkuje do morbídneho maxima. ___ V rámci žánru je Jungle Holocaust zásadným dielom. Postrádanie estetických, či remeselných kvalít je v rámci Mondo Filmu legitímnou žánrovou konvenciou, rovnako všetka režijná ťarbavosť, skomolenosť, samoúčelnosť, nemotivovanosť atď. __ Deodato v Jungle Holocauste ustanovil podobu Mondo filmu na nasledujúcich pár rokov - nejde o dokumentárny film, ako v prípade Savage Man, Savage Beast, v porovnaní s Deep River Savages od U. Lenziho je Jungle Holocaust po Mondo stránke čírejší, surovejší, odpútaný od romantického pátosu a možnosti porozumieť si s domorodcami. Deodato o tri roky neskôr dotiahol Mondo film do jeho milovanej aj nenávidenej podoby v Cannibal Holocauste, prinášajúcom okrem iného aj mockumentárny found footage štýl, a skeptickú relativizáciu postavenia bieleho muža (nech vyzerá v rámci filmu akokoľvek naivne a plocho) čo ostáva jeho najväčšou devízou. __ Jungle Holocaust je bipolárna snímka, ktorej bipolárnosť sa miesi do zvláštnej jednoliatosti . Čistý brak a zásadná snímka zároveň, moje hodnotenie je mixom týchto dvoch pozícií. Na záver na naskytuje otázka, či je možné Deodata viniť za nastavenie daných žánrových pomerov? Osobne si nemyslím, že by ktokoľvek iný vyvinul Mondo film ako žáner kvalitnejší a uvedomelejší. (01.01.2017)

Osobne nechápem, prečo sa už tento Detodatov pvotný stret s kanibalmi nestal takým (ne)slávnym kultom, akým sa stal Cannibal Holocaust. Jungle Holocaust (alebo Last Cannibal World), čo sa týka nechutností, si totiž so svojim známejším bratom v ničom nezadá. Sú tu špinaví kanibali pochutnávajúci si na čerstvom ľudskom mäse, sú tu scény násilia (najčastejšie páchané na ženách) vrátane znásilňovania, a samozrejme, je tu skutočné zabíjanie zvierat. Deodato pozvoľna zvyšuje hranicu únosnosti tým, že nám najskôr ukáže hada požierajúceho jašterku a netopiera, neskôr samotné zabitie hada a pelikána údermi sekery do hlavy, až k absolútnemu vyvrcholeniu - odrezaniu hlavy a následnému kompletnému vypitvaniu živého krokodíla, ktorému ešte aj po vykuchaní bije srdce a jeho končatiny sa zmietajú v kŕčoch. Čiže navlas rovnaká scéna, akou bola v Cannibal Holocauste tak kritizovaná pitva korytnačky. Naviac sa dočkáme jednej veľmi alarmujúcej scény s vraždou práve narodeného dieťaťa. Popri týchto masakroch sa zároveň režisérovi darí udržať príbeh v uveriteľných medziach a v závere pekne vykresliť psychiku zdecimovaného civilizovaného človeka uväzneného v pazúroch besniacich domorodcov. Jungle Holocaust sa týmto svojou kvalitou (či ju vnímate pozitívne, alebo negatívne) stáva rovnako desivým hororom, akým je jeho slávnejší nástupca. (28.12.2005)

„Poslední kanibalové“ rozhodně nejsou klasický kanibalský film v tom smyslu, že jde jen o ten hnus. Je zde i příběh, který je napínavý a který se dá sledovat, jen s tím rozdílem, že sem tam zavřete oči, když se zde zabíjí nějaké to zvíře. Jinak snímek ukazuje to, že někdy prostě musíme udělat skutečně hrůzné věci, pokud si chceme zachovat vlastní život. Není to dokonalé, to ani omylem, ale ve srovnání s podobnými kusy to přece jen silně vyčnívá. (05.03.2014)

Tak tedy nic moc, opět jsem se přesvědčil že Kanibalové z 1980 jsou stále nejlepší kanibalistický film, tohle i když to není špatný tak je to zklamávající. Atmosféra džungle a pár gore scén(rozežraná ruka od mravenců), či Deodatovo klišé zabíjení zvířat na kameru. Tohle všechno je sice fajn ale prostě to nemá takové grády. Hlavně druhá půlka šíleně ztrácí dech. Ale kanibalové mi tentokrát přijdou takový opravdu nechutný. Ještě jsem měl problém ve scéně kdy mu začnou kanibálci tahat za piňďoura na ksychtu jsem měl usměv ve stylu "To si dělaj prdel? Co to dělaj. Aha on nemá obřízku". Takže je to slabší ale ne vyloženě špatné. Jednou zkouknout a dát si na čas od tohohle pokoj. (01.03.2011)