Irina Palm

Scénář: Philippe Blasband, Sam Garbarski, Martin Herron .. Irina Palm, jeden z mnoha restů Karlovarského filmového festivalu, který se zpožděním doháním díky současnému uvedení do širší kino distribuce. Právě z tohoto restu se vyklubala opravdu zajímavá podívaná. Pro zdraví a štěstí dětí je třeba (se) honit a to někdy i do důsledků. Pozvolné vyprávění o osudech členů jedné rodiny se díky výtečné hudbě podmanivě vleče a dává vyniknout tu vážným tónům, tu slastně odlehčeným až pronikavě vtipným. Z postav mne více než Irina zaujal bordelpapá Miki, který vzhledově i podáním dosti připomíná Walter Matthau v nejlepší formě. Luisa (Dorka Gryllus) mohla také dostat o něco více prostoru nebo alespoň dotažení její vedlejší linie. To je ale jen drobnost. Jinak to bylo opravdu jemné .. ehm jemná podívaná. (02.09.2007)

Krásný film o překonávání předsudků a o boji se stereotypy. Celý film stojí na výkonu představitelky Maggie, která byla jednoduše úžasná. Drbající tetky byly skoro tak děsné, jako ve skutečnosti. Jediná věc, která mě zklamala, byla diskriminace pohlaví. Jak tomu bohužel většinou bývá, nahých bab spousta, chlap nahý ani jeden. (22.02.2011)

Mám hrozně rád evropský dramata. Dokáží mě občas neuvěřitelným způsobem překvapit nebo taky naštvat. To už záleží na tom, zdali jsem u filmu ty dvě hodiny strávil rád nebo to byla akorát tak ztráta času. To je zase jejich problém, který se nikdy nerozezná, protože každé z těch dramat je jiné, každé nabídne něco jiného a ne každé sedne každému. Příběh, který se mi ale odehrával dvě hodiny před obrazovkou o Irině Palm, jak jí mnozí pod tímto pseudonymem znají, mě dokázal zaujmout. Ze začátku to vypadalo otravně. Důchodce, problémy v rodině. Jenže následně to chytlo takový spád, že jsem u toho dokázal neusnout. Nejlepší na tom ale je, že ten film, ačkoliv vypadá dost smutně a depresivně, ve skutečnosti takový vůbec není. Všechno to ten režisér bere s nadhledem, občas si z toho udělá legraci a co je nejlepší, dokáže do toho vtěsnat i pozitivní emoce, které se ženou celým filmem. Na závěr snad jen dodám...věřte plakátům. Irina Palm skutečně už ví, co je to penisový loket :-) (11.05.2011)

Film jemně a s přehledem kráčí na hraně mezi dramatem a komedií. Drama je zde cítit velmi silně, ale díkybohu nespadá do dusného sociálního dramatu, ke kterému námět vybízel. Humor, tak jemný, až skoro nepostřehnutelný, o to však silnější, je příjemnou protiváhou vážnosti situace, v níž se Maggie alias Irina Palm ocitl...a. Skvěle natočený film, ve kterém mě rušil pouze poněkud monotónní hudební doprovod. (01.08.2010)

Pomalu plynoucí a typicky evropsky pojaté drama o tom, co všechno je člověk ochoten udělat pro záchranu dítěte, o tom, jak těžké je opustit kuklu zažitého stereotypu, i o tom, že to, co je opovrženíhodné, se někdy skrývá někde plně jinde než se na první pohled zdá. Depresivní, přesto pozitivní, hořké, přesto místy nenápadně úsměvné, strohé, přesto pocitově bohaté a zručně unikající všem z tématu hrozícím nástrahám. Největším kladem je Marianne Faithfull v hlavní roli, přirozená, přesvědčivá nejen úsporným způsobem vyjádření emocí bez velkých gest a slov. Nemusí mávat rukama a vysvětlovat, stačí jí pohled, výraz, nepatrné gesto. Což režisér ještě podtrhává afektovaností některých postav kolem ní. (30.10.2014)