Krabat: Čarodějův učeň

Strašlivě slaboduché a přitom měli tvůrci v ruce spoustu es. Preußlerova předloha je sama o sobě velmi povedeným dílem, jehož adaptace nevyžaduje přílišné změny.Dle předpokladu jsou všechny změny příběhu spíše přítěží než posílením. Od začátku je cítit snaha přiblížit tuto hornolužickou legendu současnému publiku, zesílit reálné podklady a z určité části omezit zobrazení magie. Nic proti tomu, ale pak je třeba udělat více než jen seškrtat některé části příběhu, zjednodušit (už tak dost jednoduchou) dějovou linku a přizpůsobit charakter mistra. Tvůrčí tým si zaslouží pochvalu snad jen za scénu první velikonoční noci. Ne, že by byla něčím excelentním, ale zobrazením obřadu a použitím srbštiny (?) vzdávají hold prapůvodu Krabatovy legendy. Krabat v této podobě je pouze velmi slabým snímkem, který si není jist na koho má zapůsobit. Nemusela by to být taková tragédie, kdyby se bylo o co opřít. Ale vzhledem k absenci kvalitních hereckých výkonů nebo alespoň silného hudebního doprovodu není na co vzpomínat. (27.03.2011)

Príbeh mladého tuláka Krabata, ktorý sa stal čarodejníckym učňom v strašidelnom vodnom mlyne už dávno veľmi dobre poznám. A to vďaka animovanej verzii, ktorú v roku 1977 natočil český režisér Karel Zeman. Hlboko na mňa týmto svojim dielom zapôsobil. Preto som nečakal, že by sa niekomu mohlo podariť ešte lepšie spracovať túto literárnu predlohu od spisovateľa Otfrieda Preußlera. Ale práve to sa stalo. Nemeckí filmári o tridsaťjeden rokov po pánovi Zemanovi, znova oživili Krabata. No a zvládli to bravúrne. Natočili perfektnú horrorovú fantasy s dobre napísaným scenárom, kvaltinými hercami, perfektnými filmovými trikmi a poeticky temnou atmosférou. **** (03.02.2013)

Přiznám se, tenhle film jsem si stáhl omylem místo tohoto filmu. Když jsem to zjistil, tak jsem si řekl, že se alespoň mrknu na novou verzi, abych pak mohl srovnávat. A za sebe můžu říct, že tenhle film je opravdovou definicí průměru. Nechce se mi to moc rozvádět, takže jen v bodech: Klady: Herci byli slušní, film nevypadal jako home video, ale jako opravdový film, zajímavý příběh. Zápory: Nebyla tu žádná atmosféra, absence výraznějšího soundtracku (či hudebního podkresu), celkově nevyužitý potenciál, který tento příběh měl. Zhodnocení: I když se filmu pořád něco děje, stejně jsem se většinou nudil a pokukoval jsem po hodinkách. Ne kvůli stopáži, ale kvůli absenci nějaké výraznější, lepší scény (či alespoň trochu atmosférické scény). Po tomhle jsem ještě více zvědavý na originál z roku 1977. 50 %. (25.07.2011)

Na tuto verzi Krabata jsem byla zvědavá. Hodně zvědavá. Dokonce natolik, že jsem si kvůli tomu (omylem) pořídila Čarodějova učně a po prvních deseti vteřinách utrpěla šok (a posléze to dokoukala, protože když už tak už). Co člověk vidět má, to nakonec vidí. Půvabná, v příjemné rovnováze romantická, napínavá a strašidelná verze příběhu o Krabatovi si mě nakonec dokázala najít. A našla si mě přesně v den, ke kterému naprosto dokonale sedla. (28.10.2015)

Pohádkový thriller pro odolné homosexuální děti. 1) Knížku jsem nečetl, Zemanův film jsem neviděl, takže pro krůpěje tvůrčího úsilí jednatřicetiletého (mimochodem velmi hezkého) režiséra Marca Kreuzpaintnera představuji skutečnou tabulu rasa. A mně se to docela líbilo. 2) Základní výhradou je nedostatek charismatu. Mistr nudí, nevzbuzuje hrůzu ani soucit, jen lhostejnost. Krabat (18letý David Kross) je nemastně neslaně neutrální, jeho proměnu v muže musí znázorňovat knírek, protože jinak by si divák ani nevšiml. Tonda (30letý Daniel Bruhl) působí zkušeně, ale motivace jeho sympatií ke Krabatovi je dlouho nejasná (zvláště s ohledem na fakta v dalším odstavci). Přitažlivý Lyško (26letý Robert Stadlober) působí nejasně a takovým zůstane až do konce. Nedostatkem charismatu trpí i nevýrazný děj, o logických nesmyslech ani nemluvě. 3) U některých pohledů chlapců si nejsem jistý, zdali představovaly výzvu k akci anebo k sexu. O homosexualitě režiséra jsem byl přesvědčen ještě dříve, než jsem si tuto domněnku ověřil na internetu. 4) Přes všechny výhrady jsem film sledoval s chutí a v druhé polovině dokonce s napětím. Škoda jen, že režisér nedotáhl náznaky psychologické hry ve druhé polovině do důsledků. (22.05.2011)