Krabat: Čarodějův učeň

Přiznávám se, že jsem měl strach. Děsnej strach, že se naši milovaní západní sousedé z Říše mocné orlice zpronevěří literární předloze... A naservírujou nám podívanou ve stylu přiteplenýho Potterovic Harryho. Plnou digitálních triků, levitujících svíček, mluvících zvířátek, oživlých potravin, vingárdium-leviosování a expeliámusů. Že čarodějná škola ve mlýně budou takové druhé Bradavice, plné neškodného čarování, vymydlených usměvavých krasavců s perfektní frizúrou, bělenými zuby a pěstěnou manikýrou. Že se kompletně zprzní celá lovestory a Krabat bude usilovat o získání Ohnivého poháru, Fénixova řádu a Kamene mudrců, aby zvítězil v soutěži o nejlepšího chytače a vydobyl si srdce vytoužené Kantorky. Naštěstí je však Preusslerova látka dostatečně silná, aby úspěšně odolala pokusům o zhollywoodštění. Buznokouzelní se nekoná, gotseidank! To ale neznamená, že příběh Čarodějova učně neprošel jistými změnami. Vetšinou k horšímu. Ve filmu se zbytečně objevují inovativní motivy, které jsou spíše protivné a narušují logiku vyprávění. Krabat jako ústřední hrdina je poněkud nemastný a neslaný, mistr postrádá charisma dočista. Atmosféra všudypřítomného strachu zhola nefunguje. Naopak některé drobné momenty jsem shledal nápaditými, ba obohacujícími :) Nekoná se sice krutá slovanská dark-fantasy, jakou by si Krabat zasloužil, nicméně filmek je vcelku svižný, zábavný a nenudí. Takže mám celkem radost, že si můžu promnout oko potažené bílou mázdrou a pronést hlasem rezavé pily: Mlýýýýn už zase mele... Mu-che-che-che... (25.04.2011)

Filmový Krabat přesouvá děj z Lužice a Drážďan kamsi na alpskou samotu, z čarodějného mistra dělá podnapilého houmlesáka, ale hlavně zbavuje příběh podstatné části magie. Zcela mění význam starého mlýna i života v něm, souboje s mistrem se nedočkáte, Krabat si zakouzlí snad jen jednou. Navíc to je film plagiátorský až hrůza. Kdo nečetl knihu nebo nezná Zemanova "Čarodějova učně", může být o něco shovívavější. (29.03.2009)

Ne každý čarodějův učeň se jmenuje Harry a ne každý jeho mistr se jmenuje Brumbál. Stačí Mistr. Některé sovy nejsou tím, čím se zdají být. A to z prostého důvodu, že jsou to havrani. Ano, přiznávám, chystal jsem se tohoto učně poslat do Azkabanu s odkazem na Zemanův geniální animák, ale to by bylo vůči německým soudruhům nefér. Krásně ušmudlaná pohádka jako stvořená pro libovolný vánoční večer. (16.01.2012)

Koukám, že můj komentář tu bude první, tak se pokusím nezklamat. Nutno podotknout, že Kreuzpaintner, i když je pouze průměrný režisér, se s Čarodějovým učněm popral se ctí. Jeho adaptace je relativně věrná, i když je vidět zjevná inspirace vizuální stránkou posledních dílů potterovské ságy a vlastně trpí některými hollywoodskými neduhy, jako jsou samoúčelné triky. Nebojím se přiznat, že první řekněme půlhodinou jsem byla naprosto unešená - bohužel tak ale nevypadá celý film. Navíc z Mistrových učedníků věkem odpovídají jen Krabat (David Kross) a Tonda (Daniel Brühl). Jedině druhý jmenovaný z nich by měl být už vlastně mladý muž. A obsadit teenagery by byla lepší volba, přidat postavám na věku tu nemá žádný smysl. Zkrátka se nějak vytratilo to temné dětské kouzlo, které zachovala i Zemanova verze, on totiž tenhle film vůbec není pro děti. Přes všechny výtky Krabat rozhodně stojí za vidění, navíc pokud máte rádi předlohu (a pokud ne, nikdy není pozdě to napravit). P.S. Věčná škoda, že Boris Rösner už nežije, slyšet v dabingu jeho hlas v roli Mistra by byl ten pravý "filmový orgasmus". (14.03.2009)

Totálně mě minulo herecké nasazení hlavního představitele, tomu klukovi jsem to nějak nevěřil; překvapením byl spíše Daniel Brühl. Jinak má ten film všechno, co se dá od fantasy německého filmu čekat, ale... má toho nějak málo. Kolikrát jsem se přistihl při přemýšlení, jak znamenitý by z toho šel udělat horor! (07.08.2011)