Toy Story 3: Příběh hraček

Když jsem byla malá první Toy Story se mi líbilo, o fous lepší dvojku jsem přímo zbožňovala a zbožňuji dodnes... A tak není divu, že jsem si zejména z nostalgie,zašla na bohužel poslední dobrodružství mých oblíbených hrdinů ve trojrozměrném formátu. Je mi nesmírnou ctí prohlásit že Pixaři to znovu dokázaly. Sedí už několik let na trůně mezi studii a myslím že tak pěknou řadu let ještě poposedí,a není to jen po stránce technické. Dokáží umně probudit dojetí při kterém nejedno oko zůstane suché v divákovi bez rozdílu věku.V každém z nás přeci kousek dítěte ještě přežívá, vzpomenout si na svoje oblíbené hračky které mohou mít svou duši a kde teď asi jsou? Nad touhle otázkou se mohou zamyslet dospělí a teenagery. A děti? Pro ty platí ponaučení že si svých hraček mají více vážit. Jak už jsem napsala, každý si kousek něčeho najde. No, a konečně k samotnému dílu: Toy Story 3 je rozhodně nejtemnějším dílem z trilogie o hračkách, přes to se v něm najdou všemožné vtípky, odkazy na různé filmy a pár velmi humorných situací, za zmíňku stojí např. gagy dvojice Barbie a Kena nebo scénky Jessie s horkokrevným Bazem Rakeťákem. A nebyli by to Pixaři kdyby nechytli za srdce, ukápla mi slza když Andy daroval té malé hočičce své hračky... Toho koho tohle nedojalo, podle mě má srdce z kamene. Pixar uzavřel triogii o Toy Story velmi důstojně, ale i přes to mi budou chybět. Skrátka- Do nekonečna a ještě dál! (27.06.2010)

Vedle chybějícího nadšení se naštěstí nedostavilo ani zklamání. Novým eskapádám Woodyho a Buzze Rakeťáka chybí efektivnější rozjezd a větší důraz na akční scény, a tak v jejich novém dobrodružství čeká diváka to nejlepší na samotném začátku a potom až na úplném konci. Temné ladění příběhu a slušné množství uspokojujích gagů je fajn, ale pro zmlsané oko kritikovo je potřeba nabídnout toho mnohem víc! Je to jasné: nejsladší zadostiučinění si z kina odnesou rodinky s menšími dětmi, ti ostatní dostanou "jen" nadprůměrný animák od zavedeného týmu profesionálů. Nerad bych tvrdil, že hopsající lampičce nějak záhadně dochází dech, a tak si na opodstatněnější lamentování počkám do jejich dalšího dítka (opět za rok v létě - Cars 2), ve které tímto vkládám nemalé naděje... (21.06.2010)

Tak tohle se mi fakt ještě nestalo. Při animáku pro děti jsem opravdu ještě slzu neuronila. No, jednou s tím člověk začít musí. Je skvělé, že autoři udrželi vysokou úroveň a možná i poskočili do vyššího levelu. Opět nechyběly i scény pro rodiče, které obsahovaly hlášky lepší než současné "specializované" komedie. Mimogalaktické tango a mučení Kena je prostě nezapomenutelný zážitek. (11.07.2010)

Do mých očekávání se třetí Příběh hraček strefil tak napůl. Asi jsem to čekal trochu odvázanější a samotný ‚Prison break‘ považuji za těžce promarněnou šanci. Těch pár mrkání na odrostlejšího diváka mě nechávalo docela v klidu, takže jsem dlouze přes hodinu obdivoval spíš to, jak ten svět v HD dobře vypadá. Pak se hračky chytily za ruce a já dostal emocionální pálku, ze které mi šly slzy do očí, aby to vydrželo až do závěrečného posezení na trávníku. Ale v poměru stopáže se mi to zdá docela málo. (22.10.2010)

Po jedničce druhý nejlepší díl Toy Story. Začátek je boží, dobře se to rozjelo, ale jakmile se naši hrdinové ocitnou v "lochu", tak to začíná ztrácet. Nebo alespoň mě to potom už tak nebavilo. Na můj vkus až moc akce. Propracovaný útěk z vězení jsem viděl už v Prison Breaku, tady bych ocenil spíš nějaké povedené hlášky a situace. Neříkám, že se mi to nelíbilo, je to fajn, ale takové hodnocení je trochu přehnané. 75% (19.12.2011)