Toy Story 3: Příběh hraček

Skončit děj u pece na odpadky, tak tomu napálím čistých pět. Jako předškolák jsem to žral a byl ochoten si pustit první díl klidně několikrát za sebou. Teď mi táhne na dvacet a posledních několik minut jsem málem usínal nudou. Jediným opravdu vtipným a zajímavým momentem je opět parodie na Star Wars (i když to není tak sakra epické, jako ve dvojce), zbytek už jen pouze dokazuje, že Pixar vyčpěl již před lety a nápadité hříčky jako Finding Nemo jsou minulostí. (17.10.2010)

KINO-Filmová noc-Špalíček/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 8/10 Animace 7/10/// +hodně postaviček (hraček), poutavý děj, dobrá atmosféra, nápadité, vtipné a chytré scénky (nejlepší španělský Buzz a Ken s Barbie) -pomalejší rozjezd, slabší 3Dčko, zastaralá animace postav, právě ani 3D tomu moc nepomohlo/// Osobně bych si ještě před nějakým rokem nevsadil na to, že tvůrci dvou předchozím filmům dají třetí přírůstek. Stalo se tak a já si s trochou překvapení dobře užil i třetí pokračování a to jsem opravdu o těch pár let starší. Hodně se zde hraje s nostalgií a světe div se i s hororovou atmosférou, což je na animák pro děti celkem nevídané. Film rozhodně neurazí skalní fanoušky a stejně tak si troufnu tvrdit, že i to mladší publikum. To sice může skuhrat na méně zdařilou technickou stránku oproti jiným animovaným filmům, to ale nic nezmění na tom, že se jim to bude líbit a tak vlastně ani možná skuhrat nebudou. Toy Story 3 je o rodině, o přátelích, o hračkách, je to snímek, který potěší a pobaví, takže žádná ostuda./// Celkem 78%/// (23.06.2010)

11. celovečerní Pixar Nádherná pocta světu hraček, klasickému hollywoodskému stylu (který zde funguje mnohem lépe, než v mnoha jiných filmech pro dospěláky a jde ještě mnohem dál, než případná žánrová parodie a celé je to realističtější, než valná většina hrané produkce). Great Shape Barbie a Animal Loving Ken válí na všech frontách. Nostalgie, ve které funguje každá minuta, každý nápad... (02.09.2010)

Toy Story 3 je oproti svým předchůdcům velkolepější, zábavnější, akčnější a emocemi nabitější, přitom v žádném ohledu nepřekračuje mez snesitelnosti a bez problémů ho zvládne i dospělý divák (což mohu potvrdit i z toho důvodu, že jsem ho rozkoukal ve tři hodiny ráno a vůbec mi nevadilo, že mi nakonec ukrojil další dvě hodiny spánku). Upřímně lituju, že jsem ho nemohl vidět ve svých dětských letech - to se poštěstilo pouze dílu prvnímu; zatímco ten byl ale "jen" výbornou zábavou, trojka je určitě jeden z nejlepších animáků, co jsem kdy viděl. Kdybych měl vypíchnout konkrétní prvky, nevěděl bych, zda mám začít u široké škály barvitých (doslova) postaviček či u akčního a fantasticky gradovaného příběhu. Skvělý byl i milý a nostalgický tón, jímž film vyjadřuje přerod dítěte v dospívajícího mladíka a auru dětského světa, která by neměla být zapomínána, ale předávána. Zmínit musím i záporáky, a to ani ne tak tak Mazla (růžový plyšový medvěd - ha), jako spíše poněkud úchylnou postavu velkého plastového nemluvněte, která by mě kdysi s tím svým rozbitým okem určitě strašila ve snech. (17.04.2011)

Technicky je Toy Story brilantní. Co se práce s emocemi týče, nemá Pixar konkurenci. Způsob, jakým dokáže DĚSIT skrze věci na první pohled roztomilé je až zarážející a skutečně strašidelný. Je dojemné, jakým způsobem se tvůrci dokázali po patnácti letech vrátit tam, kde začínali. Co je to ale platné, když příběh stojí za starou bačkoru a bez zjevné logické návaznosti je jen poskládan z různých scének, z nichž některé jsou brilantní a mají svoje místo (retrospektiva růžového medvěda), jiné jsou velmi zábavné, ale v příběhu nemají co dělat (Ken ukazuje Barbie svůj šatník). Výsledkem je prazvláštní paradox, kdy jsem odcházel z kina dojat, rozněžněn a naplněn a přitom zklamán a lehce naštván... A doteď jsem se nedokázal rozhodnout, které dojmy ve mě převládají... (06.08.2010)