Toy Story 3: Příběh hraček

FILMOVÁ NOC 2010 Hlavní otázkou u již jedenácté pixarovky v pořadí není, jestli studio nevyrenderuje nevýborný film, ale zda-li TOY STORY 3 zachová vzestupnou tradici trilogie. Třetí část, jež cílí na diváky, kteří vyrůstali spolu s předchozími díly, je opravdu nejlepší, protože je zároveň nejdospělejším počinem ve filmografii Pixaru. Po VZHŮRU DO OBLAK, které pojednávalo o nevzdávání se na sklonku života, se tentokrát vypráví o smíření se s vlastní smrtelností (konečností) a koloběhu života, což je na rodinný film poměrně odvážné (zvlášť pokud je první polovina svým tempem záměrně pomalejší a ve variování již známého z předešlých částí je patrné ono stárnutí, protože ne vše vychází jako předtím). Zacílenost na dospělejší publikum vede i k tomu, že po parťáckém filmu, jímž byla jednička a dvojka, se mnohem výrazněji než předtím pracuje na půdorysu útěkářských snímků z druhé světové války, na které se poučeně odkazuje, jejich klišé se přepracovávají a schémata ozvláštňují tím, že na místo vězení či koncentračního tábora je zde školka a lidi suplují hračky. A ano, plakal jsem. (10.07.2010)

KINO-Filmová noc-Špalíček/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 8/10 Animace 7/10/// +hodně postaviček (hraček), poutavý děj, dobrá atmosféra, nápadité, vtipné a chytré scénky (nejlepší španělský Buzz a Ken s Barbie) -pomalejší rozjezd, slabší 3Dčko, zastaralá animace postav, právě ani 3D tomu moc nepomohlo/// Osobně bych si ještě před nějakým rokem nevsadil na to, že tvůrci dvou předchozím filmům dají třetí přírůstek. Stalo se tak a já si s trochou překvapení dobře užil i třetí pokračování a to jsem opravdu o těch pár let starší. Hodně se zde hraje s nostalgií a světe div se i s hororovou atmosférou, což je na animák pro děti celkem nevídané. Film rozhodně neurazí skalní fanoušky a stejně tak si troufnu tvrdit, že i to mladší publikum. To sice může skuhrat na méně zdařilou technickou stránku oproti jiným animovaným filmům, to ale nic nezmění na tom, že se jim to bude líbit a tak vlastně ani možná skuhrat nebudou. Toy Story 3 je o rodině, o přátelích, o hračkách, je to snímek, který potěší a pobaví, takže žádná ostuda./// Celkem 78%/// (23.06.2010)

Příjemné překvapení, které by se nekonalo, kdyby se venku tak strašně nerozpršelo a my nezapadli do kina na první film na programu... :-) Aniž bych zacházel do hlubších detailů, vypíchnu jen některé postřehy: Především trojka Příběhu hraček není filmem pro děti, ale spíš pro ty, kteří byli dětmi v době premiéry jedničky. Vícevrstnatost příběhu, jež zahrnuje odkazy na popkulturní fenomény či principy totalitarismu, unikne chápání malého dítěte, zato vyvolá salvy smíchu u 20ti a více-letých. Lehký nádech sentimentálního vzpomínání na vlastní dětství a částečná identifikace diváka s dospívajícím Andym je dalším vodítkem k této doměnce. Hračky pochopily tento neodvratný vývoj a i okolnostmi byly přinuceny k boji o holé přežití. Pobyt ve školce, v níž hračkám vládne Mazel, se ukáže být nešťastným vyústěním a lehce předvídatelný konflikt s novým prostředím je bohatou živinou pro gradaci velmi napínavého příběhu. Ten je vyprávěn s obdivuhodnou lehkostí a jiskrou - Např. úvodní výlet do imaginárního světa dětských her a následný střih na dospělý pohled na hrající se děcko je kouzelný. Pixar ukázal, že i v současné době zaplavené oceánem víceméně zbytečných animovaných filmů lze vyprodukovat svěží animáč, který je vtipný a troufám si tvrdit, že v mnohém překoná i své dva předchůdce. Inteligentní oddechovka. (07.07.2010)

Soundtrack Randy Newman: 1. We Belong Together - Randy Newman [4:02] ,2. You've Got A Friend In Me - Gipsy Kings [2:14] ,3. Cowboy! [4:10] ,4. Garbage? [2:40] ,5. Sunnyside [2:20] ,6. Woody Bails [4:40] ,7. Come To Papa [2:05] ,8. Go See Lotso [3:36] ,9. Bad Buzz [2:22] ,10. You Got Lucky [5:58] ,11. Spanish Buzz [3:31] ,12. What About Daisy? [2:07] ,13. To The Dump [3:50] ,14. The Claw [3:56] ,15. Going Home [3:22] ,16. So Long [4:55] ,17. Zu-Zu (Ken's Theme) [0:35], (10.06.2011)

Dokonalé završení trilogie. Temné však citlivé zároveň, plné odkazů a vtipu. Některé mé noční můry zde ožívaly tak samozřejmě... mrkací mimino, opice s činely (z povídky Stephena Kinga) a ten závěr, ten závěr. Opravdu mě přinutili se bát a vážně jsem už myslel že to neskončí dobře. Ta chvíle, kdy jsem si přestal říkat, že tohle jen pohádka o hračkách a jen čekal jak to dopadne. No a konečné rozloučení patří mezi jedny z nejdojemnějších scén co jsem viděl. Tak sbohem Woody, Buzzy i vy ostatní. (15.10.2010)