Chaotická Ana

O co vlastně Medemovi tentokrát jde? Hlavní postavou je mělce malující, hluboce milující Ana, která se zmítá v chaosu díky hypnózám, jenž ji vracejí do minulých životů ukončených násilnou smrtí. Jakou roli má zde vlastně muž, milenec, na jedné straně násilník, který způsobuje bolest, snaží se ji ponížit a pokořit a na druhé straně její starostlivý otec, jehož nazývá monstrem a na kterého je silně fixována? Jakou roli má žena, utlačovaná, ale zároveň nepokořená, zpoza věci řídící a určující? Jakou motivaci má Justine? A co význam záhadného Saida? Takových otázek mám spoustu a ani s odstupem času nenalézám odpovědi. (05.10.2008)

Medem patří k mým nejoblíbenějším režisérům, není tedy divu, že jsem se na Chaotickou Anu velmi těšil. Již první minuty mě bezmála nadchly a já si užíval typickou práci tohoto režiséra. Spoustu pro něj specifických prvků jsem už znal, ale dovedl z nich namíchat opět něco nového. Radoval jsem se tedy z až důvěrně známých záběrů točených z pod vodní hladiny, v ní vznášejících se těl, krásné a záhadné hlavní hrdinky, kamery bloudící na nějaké neznámé tajemné místo, a těšil se z těch nových, jako bylo Anino seznámení s novým prostředím ve scénách s dotykáním rukou lidí v neznámém davu. Oceňoval jsem, jak pomocí jednoduchého odpočítávání dokáže stupňovat divákovo napětí a očekávání. Následují SPOILERY. Vše bylo prostě skvělé, až do chvíle, ve které Medem spojil obecné mírové poselství filmu s konkrétní událostí, s válkou v Iráku. Je jistě právem umělce, stejně jako jiného člověka, se vyjádřit k akutálnímu politickému dění a možná není náhodou, že jedno z nejznámějších děl tohoto charakteru, Guernica, pochází ze štětce španělského malíře. I Buňuel, další Španěl, byl politicky velmi angažovaný. Ale zpátky k Picassovi. Právě on hlásal, že umělec by se k politice vyjadřovat měl a on sám tak zajisté činil. Guernica je z tohoto soudku jistě dílem nejznámějším, mně se však do krámu více hodí jeho obraz Masakr v Korei, který představuje kritiku nasazení jednotek OSN v oné asijské zemi. Z dnešního pohledu se toto nasazení obecně hodnotí jako rozumné, umělec tedy zjevně není neomylným. A tím se dostávám zpět k Medemovi. Možná je jeho odsouzení války v Iráku správné a možná nikoliv. Nevěřím však tomu, že právě američtí strůjci této války jsou těmi nejhoršími lidmi historie, jak Medem ústy Any tvrdí. Stejně jako nevěřím tomu, že onen politik z filmu by se pokusil Anu ubít k smrti. Tahle scéna a násilné naroubování příslušné zálivové události, mi prostě obojí přijde poněkud pokakané. Přesto i onomu hovínku nemohu upřít napáditost s jakou bylo propojeno hned s úvodní scénou filmu (jestřáb a holubice), a tím byl oběma "vyměšovacím" scénám dodán hlubší význam, než by měly samy o sobě. Vyzdvihnout musím i práci s minulými životy, které zprvu působí jako pouhý mystický prvek k upoutání zájmu diváka nějakým tím tajemnem, posléze se však ukáže, že jde o velmi funkční a originální způsob, jak příběh Any zobecnit a všechny násilím trpící ženy světa představit v jedné osobě, kterou už divák důvěrně zná a tudíž ono utrpení pro něj není odosobněné. A přitom ono příjemně mrazivé tajemno zůstává :) Nu a abych nekritizoval jen ten Irák, tak si musím rýpnout i do scény, ve které nám první Newtonův zákon umožní zahlédnout Aniny kalhotky. Medeme, vždyť erotiku přece umíš servírovat mnohem rafinovaněji. (I když zpětně tuto scénu vnímám jako určité symbolické podtrhnutí Anou nabytého sebevědomí - ale tady bych byl raději opatrný). (24.11.2008)

Velmi silný zážitek, na který se nezapomíná!Velkou poklonu zaslouží především Manuela Vellés, protože její herecký výkon je přímo dechberoucí. Julio Medem je Pan režisér, který opět dokázal svou extratřídu. Artová podívaná, dotýkající se velmi smyslu života a prosycená na jedné straně ezoterikou, mystikou a podle mého názoru zcela pochopitelnou politickou agitací na straně druhé. Výsledný "koktejl" je namíchán opravdu mistrovsky!Vřele doporučuji. (08.08.2013)

Film věrný svému názvu - jeden velký chaos. Vinou řady faktorů - jakými jsou především mně osobně nesympatická představitelka titulní role, relativně dlouhá stopáž a žánrový i dějový chaos - musím konstatovat, že se mi tato podívaná nelíbila. Snad s výjimkou úvodní sekvence se sokolem, která je výborná. Fanoušci režiséra si nejspíš přijdou na své, ale mě tento film skutečně neoslovil, a nějak k němu nemám chuť víc dodávat. (04.04.2012)

Škoda, že jsem se až po zhlédnutí filmu dozvěděla od pana kolegy PeteraN, že při sledování Medemových filmů je lepší ponechat "rácio" doma. Já si ho vzala do kina sebou, což byla jasná chyba. Po skončení projekce tak ve mně zůstaly pocity zmatení a v mysli se rojila spousta všetečných otázek. A navíc hluboký nesouhlas s pohledem na ženské a mužské rozdělení rolí. Muži - lovci. Ženy - děvky. Kroutící se, předvádějící se, svádějící nebohé lovce, kterým ve finiši naserou na hlavu, aby se vzápětí od nich nechaly zmlátit...Proč??? Co to je??? - Těžký film k hodnocení, protože přes všechny mé výtky k obsahu je Chaotická Ana čímsi výjimečná. Za tím čímsi je především nádherné barevné zobrazení přírody, snů, lidí, uměleckých děl... 3,5 (13.12.2008)