Chaotická Ana

Velmi silný zážitek, na který se nezapomíná!Velkou poklonu zaslouží především Manuela Vellés, protože její herecký výkon je přímo dechberoucí. Julio Medem je Pan režisér, který opět dokázal svou extratřídu. Artová podívaná, dotýkající se velmi smyslu života a prosycená na jedné straně ezoterikou, mystikou a podle mého názoru zcela pochopitelnou politickou agitací na straně druhé. Výsledný "koktejl" je namíchán opravdu mistrovsky!Vřele doporučuji. (08.08.2013)

Klíč k finální scéně vidím v boji ženského a mužského principu. Proti emotivnosti a živelnosti Any ( žena jako dárkyně života) stojí muž, sokol z úvodní scény, představitel násilí a sobectví (u kongresmana spojený i s machismem). Tak Ana, jež vstřebala všechny mužm ublížené a ztýrané ženy snad za posledních 1 000 let, učiní (holubičí) gesto vzdoru za všechny ženy, které v ní našly útočiště a dodaly jí vlastní sílu a a sebevědomí. Film nabízí i řadu dalších otázek k zamyšlení, u kterého vás provází skvělý hudební doprovod a celkově chytlavá atmosféra. (02.04.2012)

Filmová súlož Medema s Almódovarom (farby, niektoré pasáže a postavy), jemnými dotykmi Kieslowského intelektualizmu a schématizmu, pričom zdiaľky (najmä ku koncu) voyeruje David Lynch...Hoci tento mix znie nepravdepodobne, je tak nepravdepodobný ako storyline, ako mix snových pasáží a reality, vedomia a nevedomia...Výborná Medemova hypnóza (odpočítavanie kapitol) s pár momentami par excellance (nádherne nasnímaný sex, pestrofarebné dvere do sveta nevedomia a pod.). Medemove tradičné ingrediecie (nahota, estetika, fatalistická láska, tragika,...) opäť namiešané do takej miery, že divák pri tomto filme nemôže ostať chladným... (07.01.2009)

Mysteriozní... A bizarní a sugestivní a magická... Ano, spíše taková je Ana... . . . Čtyři a půl hvězdy za film, zaokrouhleno nakonec i za tu hudbu po trošku chaoticky rozpolceném váhání nahoru. - - - - - (Poprvé viděno /v původním znění s č. titulky/ 1.4.2012 na >chaotickém prostoru< , hodnocení 691., komentář zde jako pětasedmdesátý - 2.4.2012) (02.04.2012)

Hypnotizující průnik do tajů minulých životů podle Julia Medema... Jinak poněkud chaotická mozaika z krásy, krutosti, svobody, umění a smutného ženského údělu, ale i nezničitelné síly, od které je však marné čekat spojení v jeden smysluplný obraz. Místy působí hodně nedotaženě, ale celkem fajnově se sleduje, minimálně díky oduševnělému zjevu Manuely Vellés, poutavému vizuálu a krásné hudbě, která by si zasloužila být v mnohem lepším filmu... A konec? Ten jako by se k tématu neuměl vyslovit už vůbec a tak trochu si sám sobě nakálel na hlavu. (11.10.2014)