Chaotická Ana

Julio Medem opět dokázal svou tvorbu posunout o něco dále. Jeho záliba v psychologii je více než zjevná. Mé nadšení ale srazil na závěr filmu, který je snad nejdůležitější částí všeobecně... no nechci spoilerovat, tak jen řeknu, že se to opravdu moc nepovedlo - vymizela hloubka zavřených dveří a Ana zůstala šílenou. První půlka je ale o něčem úplně jiném... cesta do podvědomí je až mrazivě důvěryhodná a Manuela Vellés se do role perfektně hodí. Určitě sem nebyla jediná, kdo se v jejích očích naprosto ztratil. Ana projde vaším nitrem a chytne vás za ruku. Jsem ráda, že Medem nezůstal u svých stálých herců, už jsem se v jeho tvorbě začínala ztrácet. Propojení s výtvarnou a hudební stránkou bylo také jedinečné. Opravdu mě mrzí ten konec, který opravdu všechno doslova podělal... ti, co film viděli, vědí, proč tohle píšu. Naprosto by stačilo zůstat ve Španělském prostředí, protože to je jedna z kvalit Medemovsky vyjímečných filmů. (15.01.2009)

Nadpozemský audiovizuálny zážitok nadzmyslovej témy. Krásna kamera, citlivá hudba ponorená v umeleckej anarchii ma fascinovala každým jedným záberom. Snímka je rozdelená do 10 (nie 11) kapitol ktoré zachytávajú mladé umelecky nadané dievča ktoré sa dostáva do veľkomesta a žije voľnomyšlienkárskym životom umelkyne. S čista jasna sa počas jedného z umeleckých stretnutí dostáva do hypnózy. V tomto stave prežíva posledné minúty jej minulého života. Po čase si hypnózu zopakuje a znova prežíva iný život aj smrť, každou jednou hypnózou sa dostáva hlbšie a hlbšie do minulosti. . (19.02.2017)

Nádherný úsměv Manuelly Vellés a opět geniálně krásná práce s kamerou patří mezi dvě hlavní záležitosti, které mě na tomto filmu upoutaly. Vizuální úchvatnost, tak typická pro režiséra Medema, mně opět připravila kouzelný zážitek. Příběh filmu, podobně jako název chaotický, na téma "minulé životy", ukazuje příběh roztomilé dívky s uměleckým nadáním a vnitřním rozerváním, která se stává obětí hypnotických experimentů, které ji ženou do záhuby... Vše je zašmodrchané, vyvíjí se zajímavými směry, končí rozporuplnou dramatickou scénkou s chlípným hnusákem... Já si film užil, byla to krása sledovat... (27.02.2010)

Chaotická Ana zanechala dosti chaotické dojmy...ani ne tak pohráváním si s minulými životy a jejich prolínáním do životů současných, jako spíš tím, co v současném Anině životě zůstalo jen tak nahozeno, nedořčeno...co třeba podivná role Justine a hypnotizéra? Otec nazývaný láskyplně monstrem? Náhlá cesta do Ameriky na lodi kamarádčina otce? Proměna malující hippie girl s dredy v american girl v bílé košilce a botkách na podpatcích? Bylo jasné, že i tentokrát holubice musí potkat sokola, ale podoba jejich střetu byla hodně, hodně podivná... (28.08.2011)

K zrakům spásy vzhlédněte, kdož se v něze káte; vděčnou mysl prodchnete blahem sudby svaté. Kéž, kdo dobrý, ctít ji zná, sluhy, nás, kéž daří panna, matka, královna, bohyně svou září! /// Příměrem pouhým je pozemské dění; co pomíjivé — zde v skutek se mění; co popsat není lze, jsoucnem tu již; za věčným ženstvím jsme neseni výš. (Johann Wolfgang von Goethe, Faust) (08.05.2015)