Chaotická Ana

Viva España!!! Začínám si postupně uvědomovat, že Španělské filmy jsou znamenité perly, ukryté na dně oceánu, které je třeba začít hledat a nechat se jimi fascinovat. Chaotická Ana mě v tom směle utvrzuje. Je o dívce, která odmalička vyrůstá se svým otcem v útulné jeskyňce na Ibize a je jednoho dne objevena vedoucí umělecké výtvarné školy. Začíná tak zcela nový život ve Španělsku studiem malířství a objevuje veškeré aspekty lidského žití. Manuela Vellés je vskutku zajímavý typ herečky přesně padnoucí charakteru Any a v každé fázi jejího života lze pozorovat změny její osobnosti a vzhledu. Nutno podotknout, že se jedná o období 18 až 22 let. Proč je Ana v názvu "chaotická" je prosté. V Aninym současném příběhu se začnou prolínat její minulé životy žen, které všechny vlivem neštěstí zahynuli ve věku 22 let. Jaký to má vůbec pro ni význam? Na ten musí přijít sama, stejně jako divák. Režisér Julio Medem vás zavede do říše, kterou nelze základními smysly vůbec vnímat. Prakticky nemám slov, je to jako být v její hlavě a plně ho prožívat s ní. Trošku mě jen zarazil "čoko závěr" (zasvěcení ví :-D), který si možná mohli ve scénáři odpustit, ale myslím, že pro vyjádření postoje Any je zcela na místě... :-) Každopádně, úchvatný film... (27.02.2014)

Caótica Ana není prázdným manifestem obrazu, jak jsem se při pohledu na malebné obrázky obával, ale labužnickým snímkem, který vnímavost odměňuje jedinečným prožitkem. Medem se dokázal skrze překrásně stylizované filmové obrazy nenásilně napojit na diváka a vtáhnout jej do duše samotné Any, jejíž charakter odráží charakter filmu - obojí je živočišné, komplikovaně jednoduché, smyslové... a taky patřičně smyslné. Zejména první půlhodinka je naprosto fantistickým sledem mimořádně působivých impresí, za něž film vděčí hlavně originálně pojatým hlediskovým scénám (tedy těm, v němž vnímáme dění Aninýma očima); už jen za to "osahávání" městského davu bych zasypal tvůrce ovacemi...Jak jednotlivé kapitoly dělené odpočítáváním od desíti k nule ubíhají, Ana si ujasňuje smysl své existence a postoj k životu, zatímco se proměňuje vyznění i nálada snímku, pointa pomalu vyplouvá na povrch a úvodní surreálno se překresluje do stále hmatatelnějších obrysů. Přechod od smyslů k rozumu je sice dostatečně pozvolný a plynulý, ale přeci jen jsem se v oné první části cítil o dost líp, tím spíš, že ze závěru doslova trčí pár velice konkrétních (politicky laděných a silně kontroverzních) narážek, čímž jsem rozhodně nebyl potěšen a trochu jsem dostal strach, zda mi celou tu dobu nevěšel Medem na nos pseudoumělecké bulíky a Anina poznámka o mělkosti obrazů nebyla jen alibistickou přikrývkou pro porvrchní a mainstreamově orientovanou agitku. Inu, Caótica Ana je tanec na nejasné hraně mezi troufale svojskou uměleckou výpovědí a lacině šokujícím kýčem, kde se těžko registrují prešlapy a není divu, že vzbuzuje značné kontroverze. Tím pádem cítím potřebu definitivně se přiklonit k jedné názorové straně a udílím ne úplně čistých, přesto rozhodných pět hvězdiček. Protože tento film zkrátka nemá obdoby, ať už to vnímáte v jakémkoli smyslu. P.S: Manuela Vellés odvádi v roli Any velmi suvérenní a přirozený výkon, čímž se řadí mezi halvní přednosti filmu a bylo by ostudné ji nezmínit.*****MŮJ FILM ROKU 2008 (česká kinodistribuce) ***** (23.11.2008)

Film věrný svému názvu - jeden velký chaos. Vinou řady faktorů - jakými jsou především mně osobně nesympatická představitelka titulní role, relativně dlouhá stopáž a žánrový i dějový chaos - musím konstatovat, že se mi tato podívaná nelíbila. Snad s výjimkou úvodní sekvence se sokolem, která je výborná. Fanoušci režiséra si nejspíš přijdou na své, ale mě tento film skutečně neoslovil, a nějak k němu nemám chuť víc dodávat. (04.04.2012)

silný příběh, který z hlavy jentak nevymazí... říkala jsem se, že jsem viděla už hodně, ale co ve mě pan Medem tímto snímken vyvolal, to se slovy popsat nedá.. příběh Any, která nás zavede ve svém hypnotickém stavu do života jiných mladých žen, svých minulých já, které bohužel všechny né zrovna příjemným způsobem zemřeli.. každou hypnouzou se vracela dál a dál.. a mě tím víc a víc vtahovala do svého chaosu.. nakonec mě zavedla do svého nejstaršího já, kde celý tento chaos začal.. a já se Vás ptám: "Myslíte, že Ana bude následovat svůj osud a také tragicky zahyne??" Každopádně je to příběh hodný obdivu, který ve Vás vyvolá otázky.. chtěla bych já vědět, jaké bylo moje minulé já?? herecký výkon Manuela Vellés byl strhující a hudba dotvářející atmosféru nadčasová... za mě po první projekci 79% :) P.S. vidět film ve španělštině je rozhodně větší zážitek než jsem čekala, sice mi některá jejich slova připomínala, jak když si děti brblají na pískovišti, ale to je ta nádhera španělského jazyka :) (09.06.2009)

Už vím, proč jsem rok otálela. S Medemem se nedá hazardovat, jeho filmy jsou vzácnost, jsou jako obřad a čas je třeba zvolit velmi uvážlivě, jestě lépe intuitivně, protože i to je součástí prožitku, který se nedá obehnat slovy. Jsem uchvácená. Ptám se sama sebe, co jsem to viděla, co jsem to prožila a přistihuju se při krádeži myšlenky, že tak dlouho se do Medema díváš, až se Medem podívá do tebe. Oslava sestry, oslava ženy, dál už nic, dál už všechno. (02.05.2010)