Pátek třináctého 8

Jason jako kapitán lodi Lazarus, který je potažený slizem a nikdy netrpěl mořskou nemocí. Po nevyrovnaném souboji s Tínou mu byly dodaný vyjímečné schopnosti. Jako je třeba přeplavání půlky moře na jeden nádech pod vodou a nebo teleportace, kam jenom potřebuje. Na lodi to mělo i slušnou atmosféru s vraždami, ale v Manhattanu to už bylo příliš hloupé. Dávám 40% (06.07.2018)

V osmém dílu si znovu potvrdíte onen starý známý fakt, že vysoké napětí je pro Jasona životabudič, a ještě se dozvíte, že "nebezpečný toxický odpad" je pro něho účinná omlazující kůra... Scénář v pohodě a ryze béčkový, tzn. lobotomický, mozkorvoucí, totálně praštěný (což tentokrát myslím jako pozitiva), a navíc na poměry téhle série nezvykle epický. A dokonale osmdesátkově "vystajlovaný" úvod sliboval nevšední zážitek a skvělou podívanou. Ale on ten začátek byl bohužel z celého filmu asi to nejpovedenější. Dál už jen plus mínus průměrná zábava, u které se možná párkrát uchechtnete, ale stejně tak často se budete šklebit a koukat po časomíře. Přesto dvě scény se mi dost líbily - naražení kormidelníka na harpunu, natočené z paluby přes opršelá skla kormidelny a osvícené zevnitř zeleným barovým světlem, bylo náramně estetické. A druhá scéna je zase zábavná - to když po úsměvném boxerském duelu mezi Jasonem a protivným mladým Othellem na jakési "manhattanské" střeše, přijde Jasonův "best shot". Málem jsem se v tu chvíli udusil tyčinkami a připomněl si úsloví "levou rukou zabíjím slony a pravý se sám bojím". Jo a přece jen vlastně jedno překvapení - když jsem viděl manhattanské přístavní čtvrti natočené ve filmovém ateliéru, už jsem nevěřil tomu, že se kamera opravdu dostane na Times Square. Ale stalo se. (07.06.2016)

Jason měl původně projít takřka celým New Yorkem a polovinu ho zmasakrovat. Bohužel nebyly prachy a tak se slavný bijec pohybuje většinu filmu na palubě výletní lodi. To by v zásadě ani tak nevadilo, ale film je bohužel natočený poměrně diletanstským způsobem, který způsobuje, že tu skoro není kouzlo původních filmů. V rámci série určitě podprůměr. (18.01.2004)

Ať to beru z jakýkoliv strany, Jason na Manhattanu je skoro to nejhorší, co série nabídla (následující devítka vede na plné čáře). Těžko říct, jestli to bylo dobou - ostatně konec osmdesátek brutalitě moc nepřál. Spíš bude na vině Hedden, scénárista a režisér v jedné osobě. Název sice sliboval krvavou zábavu, jenže to by drtivou většinu filmu nesměl Jason pobíhat po lodi. Nadsázka zůstala, bodycount obrovský (19 mrtvých), ale co je větší průser, tak zmizela atmosféra. Bez kempu uprostřed lesa to zkrátka nebude nikdy ono. Po tomhle unylém, městském dobrodružství se můj nejoblíbenější hokejista sice vrátil do Crystal Lake, tam však tentokrát nebyl spokojen se svým tělem zombie atleta. LOL. (19.08.2013)

Moja obľúbená časť a zároveň (z vtedajších ôsmich) pravdepodobne najhorší film. Zato najzábavnejší, s najzaujímavejším dejom a najkrajšími babami. Samozrejme to JE strašná blbosť; konieckoncov ani jeden Piatok by som s čistým svedomím nenazýval vyslovene dobrým filmom; niektoré veci, ktoré sa ale dejú TU, už prekračujú onu pomyselnú hranicu trashu zase o pár desiatok rán sekerou ďalej. Halucinácie hlavnej hrdinky a vedľajšia dejová línia s traumou a malým Jasonom, pôsobia ako výsmech; s predošlými časťami nemajú nič spoločné a sú - pre príbeh aj sériu- asi rovnako nelogické ako trestuhodné správanie primitívnych postáv. Okrem toho, úvodné titulky sršiace atmosférou New Yorku konca osemdesiatych rokov a vlastne aj samotný názov, sú len obyčajným podvodom na diváka čakajúceho zbesilé naháňačky centrom Manhattanu. Hneď v nasledujúcej scéne sa dej presune na loď, kde zotrvá do konca prvej hodiny filmu. Loď je pre slasher miesto ako stvorené a potom ako sa na palubu dostane pán Vorhees, začne systematické vyvražďovanie jak posádky tak pasažierov, pričom niektoré vraždy sú efektné viac (uškrtenie Kelly Hu), niektoré menej (Jason s gitarou!!!). Posledná tretina sa nakoniec naozaj odohráva v New Yorku, ale exkurziu známymi miestami nečakajte. Uvidíme len pár interiérov, metro a tmavé uličky, podľa ktorých Manhattan tiež asi neidentifikujete. A popritom sa dejú veci... ale že tak blbé, až zostáva rozum stáť. S vrahom v pätách sa každú chvíľku ústredná skupinka (ktorá by kludne mohla byť nazývaná lovnou zverou) zastaví a rieši si napríklad vyššie spomínanú traumu, medziľudské vzťahy a podobne. Herci sú lacní primerane k filmu a Hodderovským obsesiám tiež neholdujem, takže je to celé tak trochu nasmiech a ultratupý záver tomu nasadí korunu. A dojde aj na také rarity, ako pästný súboj s Jasonom, alebo odrazenie hlavy rukou (päsťou). A je to zábava! Väčšina dielov sa odohráva v tom istom prostredí - v letnom tábore a tu sa pekne cestuje. Vrážd celkom dosť, Jason je nezastaviteľný a aj keď film neobsahuje - pre horor - tak dôležité prvky ako sú strach a vlastne ani napätie, keď ste béčkovo naladení, mali - resp. mohli by ste byť spokojní. Jason na Manhattane je milá hororová spomienka na dobu, keď sa úsmevné horory osemdesiatych rokov nenávratne vytrácali a s nimi osemdesiate roky pomaly vyprchávali, aby sa podobných spomienok natočilo ešte zopár (Mutronics, Predátor 2, Class of 1999) a definitívne uzavreli jednu nie hodnotnú, ale rozhodne veľmi príjemnú žánrovú éru. A presne taký je tento film. A preto ho mám rád. Najzábavnejší Piatok. (08.03.2013)