Nunui yeowang

Hlavní hrdina je velkej sympaťák, naproti tomu hlavní hrdinka – ve všech podobách, ve kterých se zde mihne – naprosto nesnesitelná. Po shlédnutí čtyř dílů si dám chvíli pauzu, už na to nemám nervy. Nicméně mě cosi nutí zjistit, jak to dopadne. Některé záběry mi připadaly hrozně legrační – například x-násobná sekvence obrazů pojednávající o vznikajícím a utužujícím se přátelství chlapeckých hrdinů, jinak řečeno: jak se z nepřátelství zrodilo přátelství. Nebo metoda zobrazujících se vzpomínek formou obrazů, doprovázená slovy vzpomínané osoby a detailním záběrem tváře přemýšlejícího. Ale..., nechci jenom pomlouvat, svoje kouzlo to opravdu má, některé dialogy jsou fajn a u tý otřesný holky předpokládám, že se asi změní a že je to jenom póza. Dala bych přednost, kdyby to nebylo tak "nervydrásající", ale toto k asijským filmům patří. P.S. Po shládnutí dalších pěti dílů zjišťuji, že přestože mě to štve, film si mě "nějak podmanil" a ztrácím averzi k hlavní hrdince. Sympatie k hlavnímu hrdinovi mají stále vzrůstající tendenci. Bude následovat i P.P.S. - po shlédnutí celé série. Zvedám hodnocení. (02.06.2010)

Mám takový neodbytný pocit, že lepší seriál už neuvidím. Možná je to trochu unáhlené, protože to je můj první korejský seriál. Bin Hyeon je naprosto neuvěřitelný. To nejlepší je ale nádherný příběh, který mě dokázal na šestnáct hodin zarvat do sedačky a nepustit. Jako by v tu chvíli nic jiného nebylo. Tolik emocí jako tvůrci tohoto seriálu ze mě ještě nikdo nikdy nedostal a já jim za to děkuju. (12.07.2007)

Co k tomu mám říci? Tohle se prostě musí vidět. Jakmile jsem začal sledovat tuto sérii, stala se z toho závislost, nezajímalo mě nic jiného a naprosto mě to pohltilo. Příběh vás prostě vtáhne, výborné herecké výkony, kterým se nedá nic vytknout. Skvěle obsazená hlavní dvojice, která je magnetem seriálu. Vyníkající Bin Hyeon a hlavně excelentní Yu-Ri Seong. Určitě nejenom já jsem pocítil emoční devastující nálet, který mě zanechal totálně vyždímaného. Tuto sérii asi hned tak něco nepřekoná. (15.03.2009)

Začnu slabinama... mno... hmmm... tak samozřejmě by to mohlo být poněkud méně melodramatické a to včetně hudby, ale je to prostě korejský romantický seriál a tak se s tím asi musí počítat.. ;-) Jinak mě ovšem naprosto usadily herecké výkony snad všech herců, kterým věříte každý pohled a každou slzu, a hlavně neuvěřitelně charizmatická ústřední dvojice. Příběh, kvůli kterému jsem na 16 hodin zapomněl na okolní svět. (12.04.2008)

Podle místních komentářů to musí bejt pecka, tak jsem se na to těšila, a plna očekávání jsem se do toho pustila. Mé očekávání zamrzlo asi u 5. dílu, ale já pokračovala dál. Nelituji toho, ale ani nejsem kdovíjak nadšená a poctěná, že jsem tohle dorama zhlédla. U posledního dílu mi prolétlo hlavou, že vlastně její brácha umřít musel, jen aby z toho bylo ještě větší drama a aby v tom bylo ještě více utrpení. Nemůžu si pomoc, ale s hlavními hrdiny jsem se nesžila, do děje se jim mě podařilo vtáhnout asi 2x, jinak jsem na to koukala jako někdo, koho se to naprosto netýká, což je u dorama tohoto typu špatně, řekla bych. Neměl by tady člověk plakat a smát se s nimi? Ano, občas jsem s nimi smála, ale nedojali mě v zamýšlenou chvíli ani jednou. Hudba mi chytlavá nepřišla, přišla mi stejná jako v Coffee Princi, ne, ještě víc byla podobná Full Housu a ještě, ještě víc, Love to Kill. Možná jsem se na to až moc těšila, ale hlavně také nemám ráda hrdinky, které neustále křičí a mlatí všechny kolem sebe. P.S.: pokud nesnášíte jehly a dělá se vám při pohledu na ně špatně (obzvláště když ji někomu zapichují do paže), tak si dejte pozor u posledního dílu, je to tam vidět docela detailně ;-) Mně je to jedno, ale kamarádka se u toho málem složila... citlivka :-D Přeloženo. (09.03.2010)