Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh začíná v říjnu 1938, bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody. Na pozadí historických událostí sleduje osud rodiny okresního doktora Jakuba Silbersteina, veselého optimistického člověka, který nikdy neztrácel humor a naději v lepší zítřek, protože věřil, že slušnost a poctivost vždy zvítězí. Po mnichovské zradě však přichází doba, kdy tyto hodnoty přestávají platit. Členové židovské rodiny Silbersteinových stojí před rozhodnutím, zda mají před německým fašismem uprchnout, nebo zůstat v zemi, s níž jsou životně spjati. Teprve bratrův tragický osud přinutí váhajícího otce, aby se v posledním okamžiku rozhodl využít mise sira Nicholase Wintona k zařazení syna Davida do posledního transportu odjíždějícího z okupované Prahy do Anglie 31. srpna 1939… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (293)

honajz 

všechny recenze uživatele

Víc jak 3 hvězdy dát nemůžu. Téma je sice silné, ale většina filmu je natočena hrozně nereálně - před vpádem nacistů do Čech až přehnaně idylicky, že i herci zde přehrávají, protože jejich postavy nemají psychologické pozadí, jen jsou jakýmisi črtami či spíše ilustracemi doby, pozdější období je zase přehnaně černé a depresivní - ne že by jinak nebylo, ale chybí tady jakákoliv realistická vyváženost. ----- Film, který je ovlivněn hrdinským činem Nicholase Wintona za 2. světové války, kdy zachránil hodně židovských dětí. Režisér Matěj Mináč nám předestřel téma v širším hávu - sledujeme osudy rozvětvené židovské rodiny, kam patří i slavný hudební virtuoz, od konce 30. let 20. století až po nevyhnutelnou tragédii rozpadu celé rodiny přičiněním nacistických pohlavárů. Od zasněných chvil se pomaličku přesouváme do stále temnějšího období, dosavadní úspěchy rodiny se rozplývají v narušených vztazích, zákazech, na židovskou rodinu ve vile se lidé začínají dívat skrz prsty. A v tom je právě problém tohoto filmu - v určité nerealističnosti zobrazení doby. Život rodiny z doby před vpádem nacistů do Čech jsou až přespříliš idylické a přeslazené, zatímco období okupace vždy a jedině černé, tmavé, depresivní a bez naděje. Ne že by takové nebylo, ale přece jen chybí určitá vyváženost. Stejně tak herecký ansámbl je sice rozsáhlý - Libuše Šafránková, Josef Abrhám, Jiří Menzel, Tereza Brodská, Jiří Bartoška, Jiří Lábus a mnozí další -, ale jejich herectví je neuvěřitelné. Nevěříte jim jejich nakašírované postavy z plakátu, jejich chtěné herectví, kde není co hrát, když chybí hlubší psychologizace postav. Ale jinak téma je silné, škoda, že si ho užijeme až v smaotném závěru filmu, kdy konečně jde o skutečné lidské osudy, ne barvotiskový plakát. Disk je mizérie českého kalibru. Na úvod se spustí protipirát, trailery na filmy Hodinu nevíš, Jánošík, další najdete dva v menu, jinak nic, nic, kromě filmu v podivném obrazovém formátu 4:3 (letterbox 1,66:1), se stereo zvukem, špatnými postsynchrony a občas přesvíceným obrazem. ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Poctivá filmařina Matěje Mináče udrží pozornost svou pestrostí a rozvíjením základních motivů. Samotný dojemný příběh vzniklý na motivy bezděčné pomoci Nicholase Wintona je základem úspěchu. Sledování osudů rodiny Silbersteinových je velice pestré - stejně jako jsou rozdílní jednotliví členové rodiny. Společně čelí historickým událostem, každý je vnímá jinak. Krásný je motiv soupeření otce a syna o vysněné dlouhé kalhoty, které pro kluka žijícího v prvorepublikovém období znamenaly skutečně předěl v dospívání. Zajímavé je sledování partnerských vztahů, potažmo svateb, z nichž je působivá dětská hra na snoubence. Herecké obsazení je výtečné, včetně dětských hrdinů (Braňo Holíček a Lucia Cúlková). Labuda skvěle zvládl zápornou roli. Důležitý motiv má ve filmu hudba (hra na housle, zpěv německého pochodu). Také hudba Janusze Stoklasy (text písně Ľubomír Feldek) je nedílnou součástí příběhu a jednotlivé motivy přesně vystihují radosti a hlavně strasti hrdinů. ()

Reklama

Rocky62 

všechny recenze uživatele

Téma, jakožto hodnocení i věnování siru N. Wintonovi ve mně vyvolalo přesvědčení, že tento film patří mezi zapomenuté klenoty naší kinematografie. Bohužel již během první půl hodiny jsem prozřel. Jakkoliv může být radost sledovat ansámbl prominentních herců, nevyžehlí to poněkud nudné zpracování. Ono místy až poetické vykreslení jedné židovské rodinky, která se s příchozí okupací vyrovnává po svém, mne zkrátka nedokázalo zaujmout. O to víc jsem však byl překvapen, jak na mne zapůsobila poslední třetina, která je jedním slovem strhující. Velmi emotivní a s patrnou výpovědní hodnotou. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Obidva Mináčove dokumenty o Wintonovi som videl pred týmto filmom a urobili na mňa veľký dojem. Neviem prečo som tento film prehliadal, ale že je aj o Wintonovi som sa dozvedel len nedávno. Veľká škoda, že sa film jemu a jeho neoceniteľnému dobrému skutku venuje len okrajovo a až v poslednej tretine filmu. Záver je dojímavý, ale problém vidím v trochu chladnej a rozvláčnej prvej tretine. Keď sa zoznámite s postavami, začína to byť zaujímavé. Okrem záveru by som rád vyzdvihol scénu, kde J. Bartoška žiada o ruku svojej milej. Odpoveď akú dostal od jej otca (F. Nemec) možno bola krutá, ale bohužiaľ úplne pravdivá. Veľký potenciál som videl v roli M. Labudu, škoda, že sa viac nepritlačilo. Napriek tomu spokojnosť. 70%. ()

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Široké české veřejnosti nepříliš známý film (v porovnání třeba s Hřebejkovými nebo Svěrákovými díly) s výborným hereckým obsazením a krásně dojímavým závěrem. Dokonce ani rozjezd mi, narozdíl od některých místních komentátorů, kvůli výbornému hereckému obsazení nepřišel nijak zdlouhavý. Ubrat místy lehce telenovelové zpracování (zpomalený záběr běžící Šafránkové mi přišel spíše parodický než dechberoucí) a přidat trochu vizuální (kamerové) invence a asi bych nešla pod pět hvězdiček. "Jestli je tvůj strach větší než láska, tak tě lituju." ()

Galerie (19)

Zajímavosti (19)

  • U všech záběrů na pražském Hlavním nádraží si je možné všimnout novodobého trakčního vedení, které vzhledem k ději filmu nedává smysl. Nádraží sice bylo elektrifikováno v průběhu 20. a 30. let 20. století, ale jeho vzhled musel být zcela jiný. (tommahol)
  • Lucia Culková (Soša) k nakrúcaniu uviedla: „Film sa nakrúcal tri mesiace v Prahe, Třeboni a na ďalších miestach. Bolo to dosť náročné, pretože sme museli cestovať domov, keďže sa nefilmovalo stále. Na nakrúcanie chodili so mnou aj starý otec i teta, pretože oco s mamou to nemohli vždy stíhať." (Brtniik)
  • Libuši Šafránkovou pěvecky zastoupila Petra Ernyeiová. (triatlet)

Reklama

Reklama