Tudorovci

Velmi dobrý dramatický seriál, který si ovšem s historickými fakty a daty pohrává trochu volně. Hlavně příběhová linie královy sestry Markéty mě trochu zaskočila. Nejenže změnili reálie (byla vdaná za francouzského krále, ne portugalského a o konci toho manželství nemluvě), ale hlavně ji zaměnili s její mladší sestrou Marií. Nicméně, výuka dějepisu není posláním této produkce a tak divák, který má rád historické dramata si přijde na své. Výborný je v hlavní roli Jonathan Rhys Meyers, který dokázal skvěle zahrát mladého prchlivého krále, který je v jednu chvíli laskavý a okouzlující společník a vzápětí je zuřivostí bez sebe. (07.07.2008)

Hodnocení po první sérii: Jak mít ráda hlavního hrdinu, který je vlastně arogantní spratek, jak mít ráda seriál, který dohromady míchá někok dějových linií tak neobratně a chaoticky, že si musím složitě vybavovat, kdo je na čí straně? Hrdiny budete mít asi tak rádi, jako tu paní, co si právě s radostí obarvila vlasy novým odstínem barev Palette. Přitom dobrý seriál stojí právě na ztotožnění s postavami, ne na skvělých kostýmech a dobré hudbě. Co ale tomuhle seriálu musím přiznat, jsou opravdu úžasné úvodní titulky. Druhá série je méně užvanéná, je tu méně zbytečný dějových linií a postav, dramaturgie téhle řady je sepjatá a vede od bodu A k bodu B bez zbytečných odboček. Jeremy Northam konečně má co hrát a využívá toho, patý díl téhle série, který je prakticky celý o Thomasu Moreovi, je plný opravdu fungujících emocionálních scén (připravtě si kapesníčky) a ukazuje, jak by Tudorovci mohli vypadat. Pochvalu si zaslouží i James Frain, jeho Cromwell je největší padouch a zákeřník téhle série, intrikuje, postrkuje figurkami a stojí za smrtí některých hrdinů, ale stejně vám bude sympatický. Možná i pro ten jeho klid a rozvahu, tolik odlišnou od jiného "zla" - běsnícího, nestálého Jindřicha. Rhys Meyers přesně vystihnul to napětí a nevyzpytatelnost téhle postavy, skvěle hraje tělem (rychlé cukavé pohyby, šílený pohled, rychlá chůze atd.) 70 % a těším se na třetí řadu. Třetí řada je, jak si tak říkám s odstupem času, nejslabší, co se týče děje. Z opravdu zajímavých postav tu zůstávají jen Jindřich a Cromwell. Třetí série už vám nenabídne nic moc nového nebo překvapivého, vlastně už si jen odškrtáváte další manželky. Nicméně se podívám i na čtvrtou sérii, tvůrci nám totiž slibují, že Jindřich konečně najde pravou lásku :-). (06.02.2009)

Otevřený pohled do soukromí nejnáruživějšího vládce Anglie výrazně pokulhává za nejoceňovanějšími seriály dneška a opravu si nedokážu představit, že by všech 10 epizod bez újmy jakéhokoliv rázu ustál člověk k dějepisu lhostejný. Seriál mapuje nějakých pět let Jindřichova okouzlení Annou Boleynovou. Pět let, během kterých k mnoha dramatickým událostem vskutku nedošlo. Ano, dovíme se něco o politické situace v Evropě, o šířícím se luteránství, o nesmírném vlivu španělského krále, ale vše se odehrává kdesi na pozadí, za těmi bezvýznamnými milostnými pletkami, za snováním zrádcovských plánů, které stejně nevyjdou. Unavené dramaturgii a faktu, že není moc o čem vyprávět navíc podkopává nohy tristní výprava. Kýčovitě digitální Londýn, kostýmy sice překrásné, ale vždy jakoby čerstvě ušité… a potom takové detaily jako tělesné proporce čerstvě narozeného synka, ve skutečnosti již pár měsíců dobře krmeného macíka. Chtíc nechtíc, musíme dát zavděk hlavně slušnými hereckými výkony. Podobnost mezi Jonathanem Rhys Meyersem a dobovými portréty Jindřicha sice není… sice není, ale herecky svou roli nechutně ctižádostivého krále-samce zvládá na výbornou. Nathalie Dormer jako Anna Boylenová se urputně snaží nebýt jenom ozdobným přívěskem, ale není snadné dívat se jí do tváře. Nejednoznačný sviňák Sama Neilla v plné kráse představuje něco jiného, totiž faleš církve a její schopnost manipulovat s kdekým. Období vlády Tudorovců je v celém svém rozsahu jistě obdobím poutavým a nesmírně významným, nevím, proč si tvůrci vybrali zrovna tento úsek, pro dramatický seriál zcela nevhodný. Jako konverzační drama OK, ale kdo chce dnes, v době Dextera, Prison Breaku, Ztracených, sledovat nepříliš záživné konverzační drama? 60% (05.02.2008)

1. série - 70% - Detailně probraná politika, poutavé vztahy, nekompromisní činy a spousta linií, kterým pohříchu chybí atraktivnost. Kdyby se scénář soustředil na krále, jeho partnerky a případně na nejzajímavější lidi z jeho okolí, tedy v mých očích Wolseyho a Brandona, šlo by o perfektní žánrovou dobovku. Místo toho ale jde do neúměrné hloubky historických skutečností (což při jejich občasném pozměňování lehce postrádá smysl) a podkopává tak nohy samotnému ústřednímu příběhu. 2. série - 85% - Tvrdší kalibr ve všech směrech. Prchlivější Jindřich, intriky sahající až do Říma a i bez dějepisu jasný pocit, že tady se na optimismus čeká marně. Hlavním zlepšením proti úvodní sezóně je ale určitě srozumitelnější politika a pochopení, že ne všechno, co se toho času na dvoře řešilo, musí být řečeno. Zapuzená Kateřina, Thomas More nebo všudypřítomný Cromwell mají proto v příběhu o to pevnější a zásadnější místo. Nejslavnější dějový zlom snad celého Jindřichova panování ale přichází v samém závěru a zanechává po sobě lehkou příchuť osudovosti a nového začátku. 3. série - 90% - Michael Hirst pokračuje ve svých scénářích v kvalitativním vzestupu a dovádí Tudorovce do doby věčných neshod, zdrcujících zklamání a náznaků neodvratné zkázy. Hlavně ale ukazuje, že i dlouhodobě intrikující postavy si zaslouží soucit nebo to, že i nejpevnější charakter může podlehnout všudypřítomnému tlaku a uchýlit se ke stejným praktikám, jaké používají lidé kolem něj. Kromě toho jsem se dočkal i svého nejoblíbenějšího dílu vůbec. Nechci z něj prozrazovat nic, protože historie sice možná spoiler není, ale pochybuji, že máme všichni nastudovaný Jindřichův životopis od A do Z. Proto jen prozradím, že jde o čtvrtou epizodu. Kdo viděl, ten ví. Kdo neviděl, bude očarován. 4. série - 75% - Stárnoucí král, houstnoucí intriky, rozum pobírající Jindřichovi potomci a závěr ságy. Škoda jen, že tentokrát scénář občas lehce klopýtá a pár motivů se opakuje, protože střídání manželek hlavního hrdiny nemůže být strhující napořád a debaty o smyslu a směru anglické církve už také byly probrány snad ze všech stran. Přesto Tudorovci nemají šanci spadnout kamkoli do oblasti průměru. Na to jsou totiž herci až příliš brilantní sestavou, které stále s přehledem vévodí znovuzrozený Myers. Jeho dokončený přerod z popudlivého mladíka do strhaného muže zmítaného vlastním nezvladatelným já je jedním z nejpůsobivějších dlouhodobých hereckých koncertů, co jsem měl tu čest poznat. Velmi zdatně mu sekunduje vyzrálý Henry Cavill a Sarah Bolger, která z nenápadné postavy přesvědčivě dozrála do potenciální panovnice plné až děsivě jasných cílů. Ať už je ale závěrečná série jak chce rozporuplná, její úplný závěr rozechvívá nadlouho. Osudové smíření a vzpomínky na klíčové okamžiky celého lidského života. A klid v Jindřichových očích. Poklona, veličenstvo. (14.03.2009)

Podle názvu jsem si myslel, že Tudorovci, jsou nějaký druh brouků. A vida, moc jsem se nemýlil. Opravdu to vypadá, že Tudor je nějaká mužská varianta Kudlanky Nábožné, pač po styku taky zanedlouho následovala likvidace samičky. A jestli je taky pojídal? Když se podívám na jeho dobové vyobrazení, klonil bych se klidně k názoru, že ano. Ten hnusák je na přesdržku, už od pohledu. To obsazení, celkem hezkým hercem, je pro něj hodně silná lichotka. 70% (09.08.2013)