Tudorovci

Jonathan Rhys Meyers je démon. Tohle je ale pouze "dobrá" série. Škoda, že nedosahuje kvalit Říma (např.: kulisy, "triky" atd...) Herecké výkony jsou perfektní (hlavně ten Meyers) ale když vono to někdy sakra drhne. Nedokáže vás to holt pohlit, tak aby jste "dali" třeba 3-4 díly denně, a to je škoda. Tím to pro mě končí. 65% po půlce první řady, a druhou ani vidět nechci (10.03.2008)

To množství intrik mi už přišlo nějak moc a popravdě, přestal jsem se v některých osobách orientovat, a to jsem dal celé 4 série takřka najednou, takže jsem mezi díly neměl čas zapomínat. Každou chvíli tam někdo byl, pak byl vyhoštěn od dvora nebo zabit nebo mučen a popraven nebo zavrhnut nebo něco. Dělo se to nějak rychle a i ty 4 série tak byly pro celou část dějin příliš krátkou, na vměstnání tolika událostí. Natočeno, zahráno i sepsáno je to dobře. Pěkná byla i hudba. Jen toho bylo už trochu moc a mnohdy leccos i trochu zbytečně. ~~~ 3,5* (20.10.2012)

[Po 2 dílech...] Na poměry HBO to má hodně chatrnou CGI stránku, provedení staveb je příšerně umělé... a trochu kazí dojem z vymazlených kostýmů i doplňků. Postavy výborné, ani černé, ani bílé, třeba duel Buckinghama s Henrym byl výborný, přelívá divácké sympatie hezky na obě strany. Stejně tak pěkně rozeklaně se rýsuje postava biskupa Wolseyho. Baví mě sledovat poměrně neokázalou konverzační pomalost, člověk si hezky opakuje reálie z dějepisu a zároveň musí chtě nechtě ocenit sázku tvůrců na současné, ale nepateticky působící tváře. Určitě se pokusím chytit i další díly. (10.01.2008)

Ani po čtvrté (a zřejmě poslední) řadě "Tudorovců" nemám důvod měnit své původní příznivé hodnocení. Tvůrci si s historickými fakty i postavami pohráli jak uznali za vhodné, pro své potřeby využili kdejaký drb a nepodloženou skazku, která se o Jindřichovi VIII. a spol. traduje, ale učinili tak způsobem, který nejen že neuráží dobrý vkus a zdravý rozum diváka, ale nejednoho milovníka historie jistě přiměje k tomu, aby si rozšířil své znalosti o Anglii tudorovské éry. Herci odvedli vynikající práci, mne osobně zaujala především jejich něžnější polovina. Nad sexy "potvorami" jako lady Misseldon (Charlotte Salt) nebo lady Hartford (Emma Hamilton) mužské oko zaplesá a dokonce i budoucí "Krvavá" Marie je v podání půvabné Sarah Bolger natolik roztomilá, že si získala moji bezvýhradnou náklonnost (a to i pře mé luteránské vyznání :-) ). Samostatnou kapitolu tvoří Jindřichovy manželky a jejich představitelky - seriálová Kateřina Aragonská (Maria Doyle Kennedy), Jana Seymourová (Anita Briem ve 2. sezóně, Annabelle Wallis ve 3.), Anna Klévská (Joss Stone) i Kateřina Parrová (Joely Richardson) byly bez výjimky nejen krásné ale i veskrze sympatické. Zvláštní schodou okolností mi naproti tomu postavy obou popravených královen byly nesmírně protivné a Natalie Dormerová (Anna Boleynová) ani Tamzin Merchant (Kateřina Howardová) mne fyzicky ani za mák nepřitahují, takže jsem si jejich exekuce docela užil :-)) . Po přečtení předchozích řádků by se mohlo zdát, že ke sledování seriálu mne vedly jen jakési temné pudy, ale ač hormony jistě hrály svoji roli, na své jsem si přišel především jako milovník dobrých historických seriálů. Závěrem mi nezbývá než podotknout, (a asi nejsem sám, kdo si něco podobného myslí) že ukončit spolu s životem Jindřicha VIII. celý projekt je docela škoda. V blízkosti anglického trůnu se intrikovalo a popravovalo s neutuchající intenzitou i po smrti Jeho Veličenstva a z panování mladších výhonků tudorovské dynastie by se jistě dalo vytěžit ještě pár slušných sezón, byť by se těžiště příběhu vzdálilo z bezprostřední blízkosti královské ložnice. (18.08.2010)

1. série - 70% - Detailně probraná politika, poutavé vztahy, nekompromisní činy a spousta linií, kterým pohříchu chybí atraktivnost. Kdyby se scénář soustředil na krále, jeho partnerky a případně na nejzajímavější lidi z jeho okolí, tedy v mých očích Wolseyho a Brandona, šlo by o perfektní žánrovou dobovku. Místo toho ale jde do neúměrné hloubky historických skutečností (což při jejich občasném pozměňování lehce postrádá smysl) a podkopává tak nohy samotnému ústřednímu příběhu. 2. série - 85% - Tvrdší kalibr ve všech směrech. Prchlivější Jindřich, intriky sahající až do Říma a i bez dějepisu jasný pocit, že tady se na optimismus čeká marně. Hlavním zlepšením proti úvodní sezóně je ale určitě srozumitelnější politika a pochopení, že ne všechno, co se toho času na dvoře řešilo, musí být řečeno. Zapuzená Kateřina, Thomas More nebo všudypřítomný Cromwell mají proto v příběhu o to pevnější a zásadnější místo. Nejslavnější dějový zlom snad celého Jindřichova panování ale přichází v samém závěru a zanechává po sobě lehkou příchuť osudovosti a nového začátku. 3. série - 90% - Michael Hirst pokračuje ve svých scénářích v kvalitativním vzestupu a dovádí Tudorovce do doby věčných neshod, zdrcujících zklamání a náznaků neodvratné zkázy. Hlavně ale ukazuje, že i dlouhodobě intrikující postavy si zaslouží soucit nebo to, že i nejpevnější charakter může podlehnout všudypřítomnému tlaku a uchýlit se ke stejným praktikám, jaké používají lidé kolem něj. Kromě toho jsem se dočkal i svého nejoblíbenějšího dílu vůbec. Nechci z něj prozrazovat nic, protože historie sice možná spoiler není, ale pochybuji, že máme všichni nastudovaný Jindřichův životopis od A do Z. Proto jen prozradím, že jde o čtvrtou epizodu. Kdo viděl, ten ví. Kdo neviděl, bude očarován. 4. série - 75% - Stárnoucí král, houstnoucí intriky, rozum pobírající Jindřichovi potomci a závěr ságy. Škoda jen, že tentokrát scénář občas lehce klopýtá a pár motivů se opakuje, protože střídání manželek hlavního hrdiny nemůže být strhující napořád a debaty o smyslu a směru anglické církve už také byly probrány snad ze všech stran. Přesto Tudorovci nemají šanci spadnout kamkoli do oblasti průměru. Na to jsou totiž herci až příliš brilantní sestavou, které stále s přehledem vévodí znovuzrozený Myers. Jeho dokončený přerod z popudlivého mladíka do strhaného muže zmítaného vlastním nezvladatelným já je jedním z nejpůsobivějších dlouhodobých hereckých koncertů, co jsem měl tu čest poznat. Velmi zdatně mu sekunduje vyzrálý Henry Cavill a Sarah Bolger, která z nenápadné postavy přesvědčivě dozrála do potenciální panovnice plné až děsivě jasných cílů. Ať už je ale závěrečná série jak chce rozporuplná, její úplný závěr rozechvívá nadlouho. Osudové smíření a vzpomínky na klíčové okamžiky celého lidského života. A klid v Jindřichových očích. Poklona, veličenstvo. (14.03.2009)