Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvoudílný televizní scénář Lucie a Josefa Konášových je působivým a dramatickým příběhem lásky, hrdinství i slabosti. Odehrává se ve dnech, kdy šlo našemu národu opravdu o vše, v období protektorátu. Ačkoliv příběh začíná téměř idylicky, na sklonku roku 1941, předčasnou oslavou Silvestra, s falešným zdáním, že vše je stále v pořádku, a dvě krásné mladé ženy, přítelkyně a obdivovatelky tehdejších filmových hvězd, jako byly Adina Mandlová i Nataša Gollová, jsou středem společnosti, právě v tuto chvíli nedaleko odtud, v zasněženém lese, seskočili padákem tři mladí muži: Bartoš, Potůček a Valčík....
Příchod parašutistů, vyslaných z Anglie, kteří se v Pardubicích objeví, znamená zásadní zlom v dosavadním životě obou žen i v životě jejich manželů. Do nebezpečných akcí, které mají parašutistům pomoci splnit zadaný úkol se zapojí nejen ony, jejich manželé, ale i řada dalších osob kolem nich. Přes to všechno však Hana ani Táňa nezapomínají na svou touhu uplatnit se u filmu, touží po krásných šatech a nemohou přehlédnout mužský šarm a svádění Alfréda Bartoše, jednoho z parašutistů. Přátelství obou dívek začne dostávat povážlivé trhliny. Spolu s tím se přiostřuje i nebezpečí odhalení celé této pardubické skupiny. Němcům se podařilo zachytit několik stop, a jedna z nich vede k Valčíkovi, který se skrývá pod falešným jménem coby vrchní v pardubickém hotelu Veselka. Všichni si začnou uvědomovat vážnost situace. Mistrné propojení ryze soukromých, intimních vztahů jednajících postav s historickými událostmi, které, ať zúčastnění chtěli nebo ne, zasáhly do všech lidských osudů, je nesporným kladem obou autorů.
Příběh se sice odehrává ve velmi krátkém časovém úseku, ale je v něm jakoby v kostce postižena široká škála proměn lidských charakterů, od zcela malých selhání až po ta nejzávažnější. Ale jde v něm současně i o obdivuhodné a mnohdy nečekané důkazy odvahy, statečnosti a obětavosti. Je to i příběh o zkoušce, které je vystaveno přátelství, dosud považované za nejpevnější...
Díky tomu, že se autoři zamýšlejí nad touto dobou právě z tohoto hlediska, přes komplikované a nejednoznačné vztahy a postoje vylíčených postav, vznikl text, který se stal skvělým podkladem pro silný a divácky atraktivní televizní film, jehož působivost a dramatičnost ještě zvýraznila režie Jiřího Stracha a obsazení obou hlavních postav Tatianou Vilhelmovou a Klárou Issovou. V neméně důležitých a skvěle zahraných rolích se setkáte i s Jiřím Dvořákem, Davidem Švehlíkem, Ivanem Trojanem, Miroslavem Táborským, Alešem Hámou, Matějem Hádkem, Viktorem Preissem a dalšími. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (223)

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Zaujalo mě přirovnání ke Casablance (viz Operace Silver A, česká televizní Casablanca), protože její úrovně toto rozhodně nedosáhlo, i když společné rysy by se asi (kdyby se chtělo) najít daly. Kdysi před mnoha lety, ne dlouho po premiéře tohoto tv filmu, účastníci odboje dokonce zvažovali žalobu na tento film a Historik Šustek k tomu tenkrát podotkl: "Snad si nemyslíte, že lidé, kteří parašutisty ukrývali, by riskovali život kvůli arogantním a poživačným floutkům?" (Viz: Odbojáři chtějí žalovat ČT kvůli filmu o Silver A ) Naprosto souhlasím s tím, že vykreslení jednání velitele parašutistů Bartoše i náhled na celou akci atentátu na Heydricha bylo v naprostém souladu s komunistickou propagandou, neboť přesně tak, jak to popsali ve filmu, nám to kdysi vysvětlili i ve škole (podotýkám, že v té době mě už školní podání dějin hodně nezajímalo). Jistě se i mezi účastníky odboje našli lidé, kteří nebyli absolutně čestní, odvážní, stateční, etc. ale těžko by takovému člověku svěřili vedení celé akce atentátu. Takže z hlediska historického za mě velká nespokojenost, scénáristé sice spolupracovali s historiky, ale jak to dopadlo viz zmiňovaný článek. Z hlediska ostatního - dobrá práce režiséra, dobrá práce herců (a dobrá práce vzájemně - asi proto si Strach stále dokola do filmů vybírá Dvořáka, Trojana a Švehlíka) - Dvořák má dostatečné charisma (když ho měl dost na Přemysla Otakara, tak ho má pro mě pro všechno), Švehlík se mi (více než) dostatečně líbí a umí i působit jako poslední spravedlivý, Trojan má zase správný nadhled. Vilhelmové naivita je celkem uvěřitelná a Issová dokázala, že nejen Hrubešová umí ukázat kozy... (Sorry, ale ani v případě válečného dramatu si tento komentář nemohu nechat ujít, byť její jednání jako Hanky zcela chápu, když viděla, co viděla, taky bych na jejím místě udělala leccos). Jak film dopadne je zcela zřejmé už od začátku, ale i když spěje k nevyhnutelnému, je dějem zajímavý. ()

tron 

všechny recenze uživatele

„Ty nosíš kabelku po Židovce?!“ – „Je to blbý, že jo?“ Nie je to dokonalé, ale až pri záverečných titulkoch pochopíme, že tvorcovia potrebovali začínať pomalšie, pretože inak by zrejme príliš nefungovala strhujúca druhá polovička, ktorá niektorými obzvlášť krutými výjavmi (pád z okna) berie dych a vháňa slzy do očí. Čechom by schopnosť monitorovať vlastnú históriu mohol závidieť nejeden svetový národ. OPERÁCIA SILVER A je výborná už kvôli hercom; predsa len, vidieť okolo jedného stola Ivana Trojana (videl som ho skoro vo všetkom, ale až tu som si ho začal vážiť), Táňu Vilhelmovú (naopak, tú som tiež videl skoro vo všetkom, ale tentoraz mi nesedela... ale to sa stáva každému hercovi raz za čas), Kláru Issovú (ktorá by ROZHODNE mala prijímať viacej ponúk) a Tomáša Táborského (ruku na srdce, skutočne sa v celej republike nenájde režisér, ktorý je tohto výborného herca schopný doceniť?) je pohľad na nezaplatenie. Ak ma niečo nenadchlo, bol to výkon Jiřího Dvořáka, či skôr spôsob, akým bola jeho postava (veliteľ komanda) napísaná; je príjemne drzé poňať učebnicového hrdinu negatívnejšie (počas 99% filmu sa jedná o sexom posadnutého, nechutného chlapa, z nudy ničiaceho život každému, kto mu podáva pomocnú ruku), ale tvorcovia v tomto „sňatí hrdinskej masky“ predsa len dosť prestrelili. Inak ale dole klobúk za ostatných hercov, za poctivú réžiu, kvalitnú výpravu a vydarený scenár, nebojaci sa narábať s ošemetnými témami (kolaboranti, gestapo, Heydrich, Lidice). ()

Reklama

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Jiří Strach to se mnou umí od dob Vůně vanilky, což je dost dlouhá doba na to, aby mě měl omotanou kolem prstu.. Příběh z let 1941-1942 pojali tvůrci netradiční formou a nabídli divákovi jiný úhel pohledu, no a mně se právě ty jiné oči zamlouvaly.. Vnímala jsem zejména to, že i vlastenci a hrdinové mohou mít své vlastní slabé stránky, že být odbojářem a pomáhat paragánům není jen o příjemném dobrodružství, ale i o nasazení života svého i svých blízkých.. A po pravdě Ivan Trojan se mi líbil ze všech nejvíc, v těsném závěsu pánové David Švehlík, Miroslav Táborský, no a samozřejmě výborný Viktor Preiss.. ()

octopuska 

všechny recenze uživatele

Natočil to Strach, ale má to šmrnc Hertze. Moc povedený dvoudílný filmeček, první díl pozvolný, prodchnutý romantikou, milostnou zápletkou s válečnou příchutí začátku čtyřicátých let, který příjemně plyne, aby pak druhý nabral závratné obrátky a parádně vygradoval. Skvělí herci, hudba, výprava a kamera. Samozřejmě, že takové filmy nemají šanci na kino, protože jsou zkrátka dobré. Škoda tento by si to zasloužil v mnoha ohledech. Z Viktora Preisse mě zamrazilo v zádech: " Chodíte ráda do biografu?" ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Jiří Strach dává každým svým dalším počinem více a více vědět, že máme co do činění s velkým talentem. Tentokrát převedl do filmové podoby příběh z války, který není ani tak o válce jako o lidech, kteří se jí prakticky náhodou zúčastnili a také o tom, co takové hraní si na odbojáře stojí. A vlastně ani ten fakt, že se tu bojovalo za svobodu národa, není pro tento film tím stěžejním tématem - tím je nespoutaná svoboda skrytá uvnitř mysli a toužící proniknout do světa pevně sevřeného v kleštích strachu a nouze a to jak snadné je nechat se zaslepit tím, že ten smutný svět vytěsníme ven a vytvoříme si vlastní, který je jen a jen o nás. Výtečně napsané a ztvárněné charaktery (obzvlášť kontrast Kláry Issové s Táňou Vilhelmovou a postavy tří výsadkářů jsou libové) zasazené do pořádné výpravy a k tomu ještě skvělá dobová hudba, co víc si přát? Snad jen, aby se podařilo natočit podobný film nejen pro televizi, zdravíme Tmavomodrý Svět a nehezky se na něj šklebíme;) 90% ()

Galerie (16)

Zajímavosti (10)

  • Na dvoře gestapa je v jedné scéně možné v pozadí na zdi zahlédnout bezpečnostní kamera. V další scéně je již zakrytá. (Reyak)
  • Autoři scénáře, manželé Konášovi, pozměnili příjmení hlavních hrdinů. Manželé Kroupovi se ve skutečnosti jmenovali Krupkovi a manželé Hladíkovi Hladěnovy. (JT19)

Reklama

Reklama