Operace Silver A

Režii ani scénáristům vlastně nelze nic vyčítat. Dělali, co uměli a opravdu odvedli maximum toho, co v nich bylo a je. Problém je jinde. Ne v tom, že v odboji nebyl čas na pohlavní vyžití. Ne v tom, že v něm působili i lidé nehodní. Základní potíží je, že se z filmu zcela vytratily rozhodné črty doby - boj s Hitlerem a jeho pohůnky. Srovnáme-li toto dílo např. s klasickým filmem šedesátých let SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN, vynikne plochost Strachova ambiciózního projektu. Pro další srovnání však nemusíme tak daleko do minulosti. Humor a nadhled Hřebejkových MUSÍME SI POMÁHAT je v tomto ohledu ještě nemilosrdnější. Výpadky ve vědomostech a zanedbané sebereflexi zkrátka nejde beztrestně ignorovat. Platí se za ně. Kvalitou díla a narušenou působivostí předkládaného výsledku. (02.12.2007)

Jiří Strach je na nejlepší cestě ovládnout televizní tvorbu v ČR. Jak jeho předešlý TV film Brainstorm, tak i zde dokazuje, že i přes tu televiznost umí navodit správnou atmosféru, dostat z ohraných tváří dobré a překvapující výkony, že na pár chvil se domníváte, že jste v kině. Nesmím ani zapomenout na scénář, který je na české poměry špičkový, přesto se v druhém dílu opakuje milostná zápletka, což snížilo moje plné hodnocení. (28.09.2008)

Na české poměry velmi zdařilá ukázka válečného období, které je "úplnou náhodou" zasazené do mého rodného města a natáčení dokonce probíhalo kousek od mé střední školy a z dálky jsem viděl i natáčení několika scén. Film na mě tak působil o něco kvalitněji kvůli vnímání prostředí a jemně pozměněných vzhledů stále stejných uliček města Pardubic. Zase po delší době jsem uviděl "pořádný český film", který i přes rozdělení do dvou dílů neztrácí na atmosféře a zajímavosti. Ohledně snad jediného faktu, který mi vadil a to chování některých postav a jejich uvažování(především postava Tatiany a její činy mi jsou silně nesympatické...), lze jen málo vytknout. (11.09.2008)

Česká televizní tvorba je převážně docela velký odpad, ale najdou se samozřejmě i výjimky, na které toto zažité pravidlo neplatí. Jiří Strach je jeden z nejvytěžovanějších režisérů v současnosti u nás, tudíž mě doopravdy zajímalo, jak se popral s válečným filmem. Na filmu je ihned znát menší rozpočet, s kterým se museli tvůrci potýkat. Ale i tak to protektorátské prostředí má své kouzlo a leckteré kulisy by si zasloužily bezesporu vřelý a nefalšovaný potlesk. Film zejména sází na herecké výkony, a že těch profláklých jmen zde najdete. Zejména bych pochválil Taclíka s Preissem, kteří z počtu minut strávených před kamerou vyždímali maximum, předvedli nezapomenutelný výkon. Dvořák mi ale úplně neseděl na hlavní roli, chvílemi podle mě trochu přehrával. Jak jsem již řekl, tak atmosféra je opravdu nasáklá strachem a nejistotou, které v této nebezpečné době panovaly. Dialogy byly také precizní. Vše směřovalo ke konci způsobem, že jste věděli, že to dobře dopadnout nemůže v zásadě ani pro jednoho z účastněných. Na české poměry film, na který by se nemělo zapomenout. Za mě dávám 81% (23.08.2017)

Pri opakovanom sledovaní som bez problémov ubral jednu hviezdičku, problém mám s napísaním komentára. Mojim problémom je, ako vyjadriť, že Jiří Strach dobre zrežíroval, časť hercov dobre zahrala to, čo Konášovci spackali. Je prirodzené, že krátko po nejakej dejinnej udalosti sa nakrúcajú filmy heroizujúce víťazov a tupiace porazených. Po istej dobe sa kyvadlo vydá opačným smerom a tvorcovia (spravidla o generáciu mladší) cítia neodolateľnú potrebu napísať a nakrútiť to "novo", rozumej výrazne inak. Ak si nedajú pozor (čo je pomerne častý prípad) dopustia sa deformácie, ktorá je neodpustiteľná najmä u tém, ktoré patria k tragickým úsekom existencie národa. Preto je pre mňa u romantických i historických filmov hlavným kritériom uveriteľnosť, že takto nejako sa to mohlo udiať. A tento pocit som napriek všetkým kladom, ktorými Operace Silver A disponuje, nenadobudol. (07.09.2016)