Operace Silver A

Česká televizní tvorba je převážně docela velký odpad, ale najdou se samozřejmě i výjimky, na které toto zažité pravidlo neplatí. Jiří Strach je jeden z nejvytěžovanějších režisérů v současnosti u nás, tudíž mě doopravdy zajímalo, jak se popral s válečným filmem. Na filmu je ihned znát menší rozpočet, s kterým se museli tvůrci potýkat. Ale i tak to protektorátské prostředí má své kouzlo a leckteré kulisy by si zasloužily bezesporu vřelý a nefalšovaný potlesk. Film zejména sází na herecké výkony, a že těch profláklých jmen zde najdete. Zejména bych pochválil Taclíka s Preissem, kteří z počtu minut strávených před kamerou vyždímali maximum, předvedli nezapomenutelný výkon. Dvořák mi ale úplně neseděl na hlavní roli, chvílemi podle mě trochu přehrával. Jak jsem již řekl, tak atmosféra je opravdu nasáklá strachem a nejistotou, které v této nebezpečné době panovaly. Dialogy byly také precizní. Vše směřovalo ke konci způsobem, že jste věděli, že to dobře dopadnout nemůže v zásadě ani pro jednoho z účastněných. Na české poměry film, na který by se nemělo zapomenout. Za mě dávám 81% (23.08.2017)

Od začátku jsem se divil, proč to je jen televizní film. Ten námět, a jak jsem pak viděl i příběh, by vystačil na výborný biják. A taky musím potvrdit, že Strach má na to, aby ho výborně natočil, protože tato televizní verze je z jeho strany dokonalá. Ve scénáři mi přece jen trochu chyběla nějaká větší zmínka o tom, co ti parašutisti dělali, stačily možná dvě tři věty, vhodně umístěné. Ale to jej jen taková drobnost. Jinak to byla paráda. Holky to zahrály skvěle, stejně tak jejich partneři (zejména Trojan, ale i Švehlík a Táborský). V malé, ale důležité roli, potěšil jako vždy výborný Viktor Preiss. Narozdíl od ostatních nemohu ale stoprocentně hodnotit výkon Jiřího Dvořáka, ten se nemusel tak moc šklebit. Jak, říkám, lze jen litovat, že z toho není regulérní kinofilm. I tak to ale byl mimořádný zážitek. (23.04.2007)

Fakt nevím, jak k tomuto filmu přistupovat, z hlediska filmařiny dobře odvedené řemeslo, velmi dobré herecké výkony, zejména Klára Issová a Jiří Dvořák, jenže na druhou stranu mám problém s tím uvěřit, že odboj fungoval takovým amatérským způsobem. Ten film mě nechal morálně rozpolceného, zda se dá jít na ruku motivaci jednání hlavních hrdinů, nebo je prostě odsuzovat. To je vskutku problém. Nevadí mi to, že film nic neheroizuje a nestaví na piedestal, snaží se působit realisticky, ale přece jen se musím ptát, je to dobře pojmout téma takovou cestou? Vzhledem k tomu jaké hrozné filmy do českých kin chodí za posledních deset let, tohle je na české poměry vysoký nadprůměr. (29.08.2010)

No úplně bez chyb to zas nebylo, co se týče některých historických faktů, kostýmů, podání a ztvárnění jednotlivých rolích (především jak už tu někdo chytře poznamenal to gestapo mi zde skutečně hrůzu nenahánělo, přišlo mi fakticky ploché), některých českých monologů, které vzápětí vystřídali ty německé a posléze i ty doprovodné titulkové a jiných možných souvislostí nad tím vším jsem tak trochu ještě přimhouřil oko. Na to si však tvůrci filmu, při konečné podobě filmu měli dát přeci jenom trochu víc pozor, a vyvarovat se tak zbytečného případného chaosu, který některý divák prostě nepobere. Co je však důležité, a co mě oslovilo a vedlo ke konečnému hodnocení..? Tak určitě zajímavý scénář, obrazová a zvuková stopa, a víceméně i ta dynamicky pohyblivá kamera bylo asi to nejlepší na celém tomto filmu který se zřejmě líbil... Herecké výkony, nijak oslnivé povětšinou standardní. Někde však výborné a překvapující jako například ten v podání Kláry Issovové, která hrála troufám si říct ve své nejlepší formě. Jinak stále stejní a určitě v dnešní době žádaní herci, některým jsem však to jejich herectví prostě nevěřil. Ještě mě překvapil většinou na dobré a slušné úrovni hrající Miroslav Táborský. Atmosféra strachu, násilí a teroru, byla zobrazována s pečlivou přesností, bohužel bylo tomu tak. Samozřejmě atmosféra tak vypilovaná téměř do toho nejmenšího možného detailu (hodně dělá třeba i černobílý podklad), třeba jako ve starých dobrých filmech jako byli Atentát, Daleká cesta, Vyšší princip nebo Romeo, Julie a tma určitě nebyla, to zas bylo především ovlivněno dobou a v té době ještě nedávnou minulostí. Nicméně na české poměry určitě velmi zručně a kvalitně natočený tv-film od čím dál tím více zrajícího režiséra Jiřího Stracha. Po delší době určitě milé překvapení, byli chvíle kdy mi zkutečně bušilo srdce naplno (zejména při závěrečné scéně, za doprovodu známé skladby Slunečnice), i když jsem čekal nebo tušil co bude dál. PS: Kláře Issové to opravdu sluší i bez těch šatů -:DDD. (25.04.2007)

Režii ani scénáristům vlastně nelze nic vyčítat. Dělali, co uměli a opravdu odvedli maximum toho, co v nich bylo a je. Problém je jinde. Ne v tom, že v odboji nebyl čas na pohlavní vyžití. Ne v tom, že v něm působili i lidé nehodní. Základní potíží je, že se z filmu zcela vytratily rozhodné črty doby - boj s Hitlerem a jeho pohůnky. Srovnáme-li toto dílo např. s klasickým filmem šedesátých let SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN, vynikne plochost Strachova ambiciózního projektu. Pro další srovnání však nemusíme tak daleko do minulosti. Humor a nadhled Hřebejkových MUSÍME SI POMÁHAT je v tomto ohledu ještě nemilosrdnější. Výpadky ve vědomostech a zanedbané sebereflexi zkrátka nejde beztrestně ignorovat. Platí se za ně. Kvalitou díla a narušenou působivostí předkládaného výsledku. (02.12.2007)