Režie:
Pál ErdőssScénář:
István KardosHrají:
Erika Ozsda, Andrea Szendrei, Dénes Diczházy, Árpád Tóth, Júlia Nyakó, Lajos Soltis, Tibor Boroska, Ilona Gyaloki, Belané Hernàs, István Kanczler (více)Recenze (5)
Jeden asi z nejvíce známých filmů režiséra Pála Erdősse, nám v dramatickém pojetí nabízí příběh o nelehkém životě mladé dívky. Od začátku sledujeme patnáctiletou Jutku, jenž nemá už od narození na růžích ustláno, jelikož její vlastní rodiče ji nechtěli, a proto žila také nějakou dobu v dětském domově. Nějaký čas ji vychovávali pěstouni, kteří ale již umřeli, a proto se Jutka musí postarat sama o sebe. Snaží se žít svůj život, co nejlépe. Přitom poznává různé lidi, kteří ji zásadním způsobem ovlivňují a mění její život. Jedná se o sugestivně natočený snímek o mladé dívce a jejím nesnadném životě, jenž díky dokumentární kameře, působí jako velmi věrohodný a působivý. ()
Jelikož je mizivá pravděpodobnost, že by tento snímek mělo možnost zhlédnout nějaké větší množství zdejších uživatelů, nastíním zde jeho děj poněkud konkrétněji, abyste si mohli udělat alespoň přibližný obrázek toho, o co jste přišli/nepřišli. Patnáctiletá Jutka strávila část života v dětském domově, odkud si ji vzali pěstouni - ti však zemřeli a ona se teď musí začít starat sama o sebe. Odjíždí proto do města (Budapešti) za prací v továrně na textil. Ubytovaná je na koleji se svou nejlepší kamarádkou Zuzkou. Spolu se pak vydávají na návštěvu k Jutčiným pravým rodičům - zhrzená dcera chce vědět, proč se o ni matka nestarala, leč nedočká se odpovědi, nýbrž jen omluvných pohledů a nicneříkajících výmluv. Za nějaký čas se Zuzce narodí dítě - je vyhozena z práce a musí opustit kolej. Jutka začne "chodit" s jedním starším klukem a slaví s ním a jeho přáteli své šestnácté narozeniny (poprvé v životě dostala dort se svíčkami) - je to období štěstí, jaké dosud nepoznala. Zanedlouho však přijde rozchod a Jutka se seznámí s jiným - jeho rodina ji má ráda a dokonce se pomýšlí na svatbu. Avšak při bouřlivém silvestrovském večírku Jutku znásilní jeden z jeho přátel - druhý den se ve zlém rozcházejí a pro ni opět nastává těžké období. Jednoho dne jí Zuzka při jednom setkání nabídne, aby se za slušný peníz na nějaký čas starala o její dcerku, protože Zuzčin současný přítel má ženu a své vlastní děti - chtějí počkat, až se to "trochu uklidní". Jutka nabídku přijímá, avšak pouze pod podmínkou, že dítě vychová sama a Zuzka ho už nikdy neuvidí. Zuzka nakonec souhlasí. Jutka s dítětem si najde podnájem u starého manželského páru a žije se jim docela spokojeně - staří manželé nemohli mít svoje děti, a tudíž se o "Jutčinu" dcerku rádi starají, když je ona v práci. A Jutka má opět pro co žít - někoho, koho může milovat a kdo miluje ji - malý uzlíček, který jí jednou snad bude říkat "mami". Jednoho dne se však vrátí Zuzka i s přítelem a chtějí si malou odvést k sobě - už napořád - a také to udělají. Nic není platné Jutčino proklínání a ohánění se jejich nedávnou domluvou - dítě je pryč a ona opět upadá do letargie a znovu ztrácí smysl života - zůstává jí jen nekonečná dřina v továrně... . . . . . Hořký a syrový, černobílý příběh nešťastného života jedné dívky, které byl krutý osud předurčen již od samého začátku - ona se sním však rvala statečně a přes všechny útrapy se nevzdávala a nevzdala. Realistické výkony neherců (scény a dialogy byly často improvizovány) a syrová kamera (šestnáctka) - toť cinéma vérité v pravém slova smyslu - tak chladné a přesto veskrze lidské... ()
ocenenia : MFF Cannes 1983 - Zlatá Kamera (najlepší filmový debut) ()
Zlatá kamera na MFF v Cannes 1982 hlavní cena Zlatý gepard na MFF v Locarnu 1983 Cena za ženský výkon na národním festivalu maˇdarských filmů ()
V naší distribuci pod názvem PRINCEZNA. ()