Dante 01

především musím na začátek napsat, že jsem dal 4hvězdičky na truc, protože kdyby tu měl vyšší celkové hodnocení, tak by to byly jen 3. Myslím si, že si tento film zaslouží vyšší pozornost, i když komerční moc není. Atmosféru i styl má velmi dobrý a mohl by mu závidět kdejaké hollywodské sci-fi. Na konci sice kazí dojem křesťanská agitka, ale v porovnání s filmy jako Fontána či Vesmírná odysea mi přijde smysluplnější a koukatelnější. [ PŘÍBĚH: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (07.04.2013)

Kdo nezažil opravdu pořádnou kocovinu a ani se na to pro jistotu nechystá (naivka), může si Dante 01 pustit jako vzdělávací pořad. Protože jestli se v tomhle filmu něco Carovi povedlo, tak to bylo k dokonalosti dovedené vizuální ztvárnění právě tohoto neutěšeného stavu těla a mysli. Nevím co je to poslední dobou za módu natáčet jakési obskurní sci-fi povídky (viz např. Sunshine) s pseudo uměleckými ambicemi a kvazi přesahovými sděleními. Možná si autoři myslí, že se v tomhle žánru nechá schovat úplně všechno, páč scifisti jsou beztak cvoci. Ovšem nemusí (nutně) znamenat, že nemají kromě soudnosti ani kapku vkusu. Dante 01 se svou komorností přitom není úplně bez kouzla a myšlenka poněkud zmateného boha „included“ nebyla vůbec špatná — ať už byl jeho původ umělý či „přirozený“. Jenom nechápu, proč to muselo být celé zabalené do laciného mastného papíru plného řezníkových poznámek tužkou — ehm, mám na mysli to symbolické názvosloví, jímž je film prosáklý a také ty rádoby experimentální triky, za které by se nemusel stydět ani 40 let starý film. Kdyby se to celé odehrávalo na Zemi v blázinci, snad bych tomu dal i o 2 hvězdy víc. Takhle je to nuda, kterou zachrání jen relativně rozumná stopáž. (25.10.2010)

Marc Caro a jeho nový film ode mě s jedničkou a mou úctou. Šílená myšlenka, velmi těžko čitelná, velmi těžko pochopitelná a popravdě i pro film naprosto nesmyslná. Marc Caro tentokrát sám, bez svého velkého kamaráda a spolurežiséra několika filmů, J-P Jeuneta, totálně vyhořel. triky i prostředí je vcelku fajn, ale myšlenka, filozofie, psotavy, vše je pochybného rázu a číst si někde na internetu manuál pro pochopení a "co tím Caro vlastně myslel" nemá s filmem nic společného. Vizuálně je cítit podobnost s filmy, na kterých Caro spolupracoval s Jeunetem,o čemž by mohl například Dominique Pinon říkat své, ale nezachrání to Danteho ani, kdyby prošel natřikrát Očistcem... (05.11.2008)

Tak ja neviem. Bridí sa mi robiť si srandu, nemyslím, že tvorca ako je Caro by sa dal strhnúť na pseudofilloozofickú spatlaninu, hoci psychedéliou to nie zaváňa, ale priam smrdí. Toto je jeden z tých filmov, ktoré ma donútia zistiť si o sebe niečo, rovnako ako o tvorcoch, nech samôžem s pocitom spravodlivosti rozhodnúť, či ide o _____ alebo ____ Nejak som to totiž nepobral. Čakal som dlho, už som skoro aj pospával, uniklo mi niečo alebo mi už nepálilo ? Podľa tunajších komentárov zrejme nie. Dodíval som sa dokonca, jednak zato, že to mám vo zvyku, jednak zato, že ma to fascinovalo a nevedel som si predstaviť, kam sa táto bizarnosť v nasledujúcej chvíli vydá a kam po tej hodine a pol doputuje. Vo výsledku neviem rovnako, ako som nevedel celý čas. Je načase rozbehnúť internet. (14.11.2010)

Šestákové metafory, holohlavci s převážně mytologickými jmény, extrémně tmavé záběry a nulové stopy po geniálním vedení kamery a vypiplané mizanscéně vydávají jasnou zprávu o tom, kdo z režisérské dvojky Jeunet - Caro měl opravdové zásluhy na vynikajících Delikatesách a slušném Městě ztracených dětí. Ale aspoň už teď vím, jakou barvu má peklo - žluto-fialovou. (22.06.2009)