Koncert pro Satana

Opět se mě potvrdilo pravidlo, že tyhle letitý horory už nemají to kouzlo jako dřív. A v dnešní době prostě nefungují. Klavírista co dostane dar, že hraje jak o život a se začně měnit. K tomu je tu satanismus, který se tu moc nepovedl. Je to celé moc dlouhé a nezáživné.Sice konec je slušný, ale celek už to nezachrání. (29.10.2012)

Neskutečná kravina a to jsem nevěřil že film s Aldou a Bissetovou bude blbost. Leč... režisér si uvzal že natočí něco jako Rosemary a protože neměl nápad, příběh ani scénář, udělal film natolik mysteriózním, že ještě půl hodiny před koncem jsem netušil o co vlastně jde. Po skončení jsem pro změnu nemohl uvěřit jak blbý a jednoduchý ten příběh vlastně je. K tomu debilní dialogy, podivné WTF psychedelické scény, modrý sliz?!, ani jediná strašidelná scéna a překvapivě špatné výkony obou představitelů. A jako třešnička na zkaženém dortu to trvá skoro dvě hodiny. (02.02.2014)

,,DIABOL EXISTUJE A BOH JE JEHO VICEPREZIDENT." __ O existencii Koncertu pre Satana viem už dobrých 20 rokov a to najmä pre trocha prekvapivú účasť Alana Aldu, ktorého všetci poznáme prevažne z komediálnych úloh.  Aj preto je možné jeho herecký výkon považovať za nanajvýš vlažný a  to isté možno povedať aj o zvyšku ansáblu, azda z výnimkou Curda Jurgensa.  Problémom filmu - ktorý má svojim námetom ozaj najbližšie k Rosemary má dieťatko - je, že sa jednak vlečie, vyznieva nelogicky v momentoch, kedy by sa akoby veciam neprikladala vážnosť (vie sa, že Duncanov spolok sú satanisti, ale nikto s tým nič nerobí) a záver vyznieva nejednoznačne, bez výraznejšej dramatizácie.  Tým málom dobrým, čím film disponuje sú obrazové kompozičné finesy, snové a halucinačné scény a hoci je v strede pozornosti klavír, Goldsmithov soundtrack obsahuje krásne jednoduchý disharmonický husľový motív. Spomínaný pes s ľudskou hlavou sa tu mihne sotva na sekundu, takže tiež veľa nepridá. (225. hodnotenie, 20. komentár k filmu) (08.11.2022)

Byť se jedná o satanskou tematiku, asi bych raději zvolil žánr mysteriozní drama... a komorní k tomu. Film sám o sobě příliš strašidelný není (což je přece podstata horroru - děs a hrůza) a z horroru si vypůjčuje jen určité motivy (vraždící pekelný pes či satanský rituál). Pro diváky současných přímých horrorů to bude možná hůře stravitelná nuda, mně se ale tenhle snímek líbil. Lehce halucinogenní s několika snovými scénami, z nichž je asi nejpůsobivější ta, kdy se Paula prochází proměněným domem a potkává zemřelého Duncana, který jde zabít její dceru. Nejen v tomto snu sleduje kamera dění jako odraz v zrcadlech. Místy experimentální obraz a hudba jsou připomínkou 60.let minulého století - hippies, LSD, underground. Když nic jiného, tak za pozornost stojí J.Bissetová - krásná kočka! V některých hollywoodských záběrech (jemně rozostřený obraz) má okolo sebe až božskou auru. Důležité místo má i barva - tradičně pro tyto snímky červená (zejména Duncanova pracovna je skvostná), ale i modrá (pro tentokrát barva Ďábla). Obchod s těly však originální není... (30.01.2014)

Ono to tak hrozné zase není, je to prostě horor starého střihu, kde se na první místo klade pomalé budování atmosféry a hrátky s realitou (poněkud přehnané, asi jak, když si Fonda s Hopperem dali v Easy Rider papíra na hřbitově). Je jasné, že dnešní milovníky gore a zběsilého střihu to nemůže plně uspokojit, ale to je spíše problém jich, než filmu samotného. Není to Rosemary, není to veledílo, ale je to rozhodně celkem zajímavý a koukatelný příspěvek k tehdejší satanistické módičce ostře kontrastující s náladou dětí květin. Mephisto Walz je mimochodem kromě Lisztova opusu také poměrně úspěšná us gotická kapela. (08.04.2013)