Koncert pro Satana

„Koncertu pro Satana“ chybí to důležité, co by z něj udělalo skutečně dobrý horor. Je to atmosféra, která by do dění přidala pořádnou dávku napětí, kdy budete napružení očekávat, co se ještě stane. Tenhle efekt zde chybí, protože budete schopni předvídat jednotlivé kroky, k nimž v ději dojde. Je to škoda, protože v takovém případě by pro mně byl snímek „Koncert pro Satana“ skvělým hororem. Takhle je jen velmi lehce nad průměrem. (06.07.2017)

Ono to tak hrozné zase není, je to prostě horor starého střihu, kde se na první místo klade pomalé budování atmosféry a hrátky s realitou (poněkud přehnané, asi jak, když si Fonda s Hopperem dali v Easy Rider papíra na hřbitově). Je jasné, že dnešní milovníky gore a zběsilého střihu to nemůže plně uspokojit, ale to je spíše problém jich, než filmu samotného. Není to Rosemary, není to veledílo, ale je to rozhodně celkem zajímavý a koukatelný příspěvek k tehdejší satanistické módičce ostře kontrastující s náladou dětí květin. Mephisto Walz je mimochodem kromě Lisztova opusu také poměrně úspěšná us gotická kapela. (08.04.2013)

Byť se jedná o satanskou tematiku, asi bych raději zvolil žánr mysteriozní drama... a komorní k tomu. Film sám o sobě příliš strašidelný není (což je přece podstata horroru - děs a hrůza) a z horroru si vypůjčuje jen určité motivy (vraždící pekelný pes či satanský rituál). Pro diváky současných přímých horrorů to bude možná hůře stravitelná nuda, mně se ale tenhle snímek líbil. Lehce halucinogenní s několika snovými scénami, z nichž je asi nejpůsobivější ta, kdy se Paula prochází proměněným domem a potkává zemřelého Duncana, který jde zabít její dceru. Nejen v tomto snu sleduje kamera dění jako odraz v zrcadlech. Místy experimentální obraz a hudba jsou připomínkou 60.let minulého století - hippies, LSD, underground. Když nic jiného, tak za pozornost stojí J.Bissetová - krásná kočka! V některých hollywoodských záběrech (jemně rozostřený obraz) má okolo sebe až božskou auru. Důležité místo má i barva - tradičně pro tyto snímky červená (zejména Duncanova pracovna je skvostná), ale i modrá (pro tentokrát barva Ďábla). Obchod s těly však originální není... (30.01.2014)

Neskutečná kravina a to jsem nevěřil že film s Aldou a Bissetovou bude blbost. Leč... režisér si uvzal že natočí něco jako Rosemary a protože neměl nápad, příběh ani scénář, udělal film natolik mysteriózním, že ještě půl hodiny před koncem jsem netušil o co vlastně jde. Po skončení jsem pro změnu nemohl uvěřit jak blbý a jednoduchý ten příběh vlastně je. K tomu debilní dialogy, podivné WTF psychedelické scény, modrý sliz?!, ani jediná strašidelná scéna a překvapivě špatné výkony obou představitelů. A jako třešnička na zkaženém dortu to trvá skoro dvě hodiny. (02.02.2014)

Satanskému žánru v 70-tych rokoch išla karta, avšak konkrétne tento film by som hororom príliš nenazýval, skôr takým mystifikačným čímsi s príchuťou LSD. Samozrejme ma prekvapilo že tu hrá Alan Alda, ktorého asi všetci poznáme takmer výhradne zo seriálu M.A.S.H. Tu hrá klaviristu čo zdedí prachy po nejakom patrónovi a k tomu aj jeho dušu ktorá ho ovládne. Strááášne sa to vléééčie a trvá nekonečne dlho než sa k niečomu konkrétnemu dokope. Na nejakú hrôzu treba zabudnúť, snáď len ak vás na smrť vydesí čierny pes so satanskými úmyslami. Nefalšovane desivá je len hudba zložená z rôzneho kozmického škrípania, bublania, dunenia a funenia, tá by teoreticky mohla vyvolať nejaké to požadované žalúdočné vlnobitie, prípadne krvácanie z uší. Každopádne v druhej polovici filmu zmizne Alda z obrazu a objaví sa až v poslednej scéne. Finále je svojim spôsobom originálne, lebo hrdinova žena sa rozhodne bojovať s okultistami ich vlastnými zbraňami a zapredá dušu diablovi výmenou za pár nekresťanských trikov. Tak či tak, na takmer dve hodiny je to únavne nemohúce, s pár decentne rozmazanými kvázi haluškami o izbe plnej pavučín. (09.03.2015)