Repo: Genetická opera!

Paris Hilton jako na drogách závislá pipka, která má potřebu denně navšťevovat plastického chirurga a komplet měnit svou face image, Bill Moseley jako její vychcanej brácha, kterej má neustálou potřebu podlézat otci a rozevírat košily, pod níž se skrývají pooperační jizvy. A aby bylo sourozenecké trio kompletní, nemohu opomenout Ogreho, který v tomhle filmu působil dokonale hypnoticky díky svému two-face egu, které skoro připomíná mix Harpera Alexandera z 2001 maniacs: field of screams (kterého také osobně ztvárnil) a Leather face z Texaskejch masakrů. To vše podloženo brutálně podařenou muzikou a neustále jedoucími rockovými čísly, z nichž mám momentálně nejraději tohle. Ačkoli se to může kdykoli změnit, páč tuhle neobvyklou jízdu si brzy zopakuji. Až tak mě nadchla! (20.10.2011)

To co se počítá, JE UVNITŘ!!…. A nemusí to být zrovna tkáň penisu. V časech, kdy exekuce orgánů jsou legální, má spoustu práce noční chirurg REPOMAN. Zaživa srdce z těla vyndá – tak na neplatiče! Je to zvrhlost? Nebo geniální? Obojí a tak je těch 93 minut tak akorát, aby si TO udrželo svoji dávku zajímavosti. Doporučuji v DTS a pak se možná nebudete bát si tuto krvavou operu pustit znovu, protože na jedenkrát se nedá vidět vše. I díky hudbě, přestože je to ,,pouze“ rock, tak i člověk ,,tvrdšího“ vyznání si přijde na ,,svý“. Byť třeba jen ,,obrazově“. Příběh? Forma zvítězila nad obsahem, ale já tyto ponuré věci rád! PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * HUDBA **** Co uvidíme (možná) příště? Tak po REPU už může přijít jedině šílený gynekolog. Nebo dr.Rath… (05.05.2009)

Nakonec vcelku solidní. Zpracování sice televizní (obraz skoro 4:3), a hudba obzvlášť ze začátku abslutně bez rýmu i hudby, s postupem času ale začnou vyplouvat na povrch slušně napsané postavy a čím dál tím zajímavějš hudební čísla. Herci jsou solidní, škoda jen totální rozhráranosti, co se stylizace týče. (23.11.2008)

Podobnost s Rocky Horror Picture Show je veliká (včetně závěru v divadle), ale naštěstí nejde o plagiát. Něco z opery, něco z rocku, trocha goth a špetka punku. Fantasmagorie točící se okolo lidských orgánů je plná tanců a zpěvu, hřbitova i mlhy, dojemného sentimentálního příběhu z červené knihovny, který však na rozdíl od ní končí úplně blbě... Užil jsem si kostýmy, hudbu, kameru i výpravu, i když do škatulky Mé oblíbené se tohle nedostane. Autoři zbytečně šetřili krví i sexem, klidně mohli přidat na bizarnosti a fantazii. Jelikož jsem si film nakonec užil, hodnotím přeci jen poněkud výše... (26.03.2013)

Né, že bych se v operách zrovna dvakrát vyžíval, ale Repo! jsem neviděl naposled. Kombinace drsné hudby a ještě drsnějšího "zacházení" s lidskými orgány byly zkloubeny na jedničku. A ikdyž nemám geneticky upravené oči, bylo stále na co se dívat. Nebýt pár hluchých míst, šel bych s hodnocením ještě výš... 75% (17.05.2009)