Repo: Genetická opera!

Vemte život do svých rukou. Co je vevnitř to se počítá. Jak moc muzikály nemusím, tak tenhle mě fakt dostal. Sice jsem se těšil na pěkně kontroverzní chirurgické zákroky, které se nekonaly, ale Genetická opera mě zaujala úplně něčím jiným. Vymazlenej vizuál jsem si zamiloval už během prvních záběrů, scénka s promítáním vzkazu v nekvalitním provedení starých ohraných černobílém filmů zas zabrnkala na nostalgickou strunu a mezi gotickým feelingem jsem objevil i poměrně hodně kyberpunkových odkazů. A pak tu jsou komiksové scény, které jsou nejen bravurně udělané, ale taky velmi efektivní co se způsobu vyprávění týká. Jsou totiž krátké, stručné, výstižné a vystačí si s hudebním podkresem. Dost mi to připomnělo scény z Amélie z Montmartru, kde vypravěč popisoval kdo má co rád, i když oba filmy ke krátké retrospektivě přistupují z naprosto opačných konců. Výsledek ale nakonec vyznívá podobně. Navíc se mi velmi líbila drtivá většina písní, což je u muzikálu jedna z nejdůležitějších věcí. No a když nejsou chirurgické operace kontroverzní ani nechutný, tak jsou pěkně detailně udělaný a v kombinaci se zpěvem a černým humorem jsem se u nich tolik nenudil. Poslední hvězdu dávám za rovinu s absurdní parodií na média a svět kolem nás. Po druhé projekci ale asi půjdu s hodnocením dolů. Repo je každopádně jeden z těch filmů, které ve vás vzbudí touhu někoho vykuchat zaživa. Ale žádná řezničina. Rozumíme si? (07.01.2009)

„Genetická opera“ ve smyslu soap opera pro emo děcka - uměle přepjaté, lehounce gore, rádoby vyšinuté, ale přitom pěkně uhlazené, nekonfliktní a v zásadě tradiční dílko cílené na puberťačky, které štve, že jejich spolužačky chodí na plastiky, pročež si malují obličej černými šminky a všem dávají najevo, že je nikdo nechápe. Komiksové pasáže napoprvé potěší, ale nejsou nikterak nápadité. V zásadě se tu s komiksem pracuje stejně jako s gore, splatterem a punkem, tedy tak aby to působilo stylově a divoce, ale přitom to neurazilo emo citlivky. Největší tragédie jsou "songy", které nejsou písně, ale melodicky modulované dialogy, takže tu s výjimkou jednoho výstupu (nicméně nikterak vyloženě dobrého, natož originálního) nic v paměti neutkví. Pokud někomu přijde jako punk to, že se vezme text z libovolného dialogu dívčích románků, který přednese pečlivě nalíčená holčina, a pod to se plácne tuctový kytarový rif, pak je punk jednoznačně mrtvý. (30.10.2008)

Velice dobře koukatelné a hlavně poslouchatelné!! O hudbě a písních je tento film zejména. Výborná atmosféra, zajímavé bizardní postavy. Akorát občas se ve filmu objevují podivné chybičky, které mi tam prostě na tak dobrý počin dost bily do očí. Třeba i triková stránka filmu, vyloženě strach z gore (a tím nemyslím, že není přímo ukázáno, ale špatně technicky provedeno ...). Celé to všechno pak nakonec vyzní naprázdno, kdy většina diváků pochopí film jako nějakou kritiku společnosti, ekonomiky lékařství, touze po věčném zdraví, manipulaci a intrikách a ono to má jen jednu základní kostru a strukturu, která mi z toho vyplynula a docela se líbila. Ovšem byla tak jednoduchá že mne spíše odvedla od všeho toho, co se dělo před tím ... Vzah otce a dcery, naprosto specifický jev, který jako první dokonale rozpracoval psychiatr Z. Freud a který má svoje specifika a problémy co bude lidstvo lidstem. Zdánlivě nechtěná izolace mladé dcerky od vnějšího světa, osobních otcovských tajemství a problémů, vztah k dceři jako k ženě - teoreticky "potencionální milence" a vztah dcery ve věku 17ti let, kdy zdánlivě se projevující revolta vůči otci je vlastně typická ženská touha po mužském ochránci, lásce a pocitu bezpečí ... Pěkné, výborná myšlenka, velice originální jako celek (který šel do kina ...), ale na plný počet jako nějakou bombu bych to osbně rozhodně neviděl. Trochu bych zkrátil stopáž, protože ke konci již asi tak 10 minut skutečně nudilo a vyjevívši se myšlenka přišla náhle a vše otočila naruby... Každopádně výborné, pro příznivce příslušného hudebního žánru, cyberpunku, trochu té krve, gotické atmosféry apod. (13.04.2009)

Šialenstvo, ktoré však prekvapivo drží pohromade. Bousman ma po slabých častiach SAW prekvapil svojim cieľavedomím prístupom a humorom. Fakt, že ide o muzikál občas zaškrípe, hlavne v komornejších scénach, no rozhodne sa film radí do vydarenej rodinky GRINDHOUSE, kam podľa mňa patria aj ZOMBIE STRIPPERS či VYVRŽENCI PEKLA. Len pre milovníkov žánru... (15.02.2009)

Jakýmsi idiotsky televizním způsobem je to děsně cool. Celkově roztomile ujeté a bizarní, comicsové části dokonalé, krve dostatek, písně super. Na začátku mě celá ta emo gothic stylizace dost iritovala, ale jak minuty běží, člověk si zvyká víc a víc. Ale ta televizní nedomrlost a přebarvenost prostě nezmizí. Což nakonec zas tak nevadí... za tu neskutečnou úchylnost, hudbu a odvahu si Repo trochu nadhodnotit zaslouží. (13.01.2009)