Příští rok ve stejnou dobu

Upřímně, neuvěřitelně mě to celé nudilo, což jsem vážně nečekal. Navíc mě rozčiloval hudební doprovod, připadalo mi to umělé, velmi prázdné a povrchní a velmi hrané. Jestli tomu filmu křivdím, tak mě to mrzí a upřímně, druhou polovinu jsem už spíš jen proskákal, ale vyjádřil bych své pocity velmi podobně jako to udělal Subjektiv: "Horší ovšem je, jak prázdnými nádobami jsou. Milují sebe navzájem, své manžele a manželky, své děti a více v nich nic ... V šedesátých letech žijí Vietnamem a květinovým hnutím, v sedmdesátých zase feminismem ... Tohle přeci nejsou lidé, to jsou učebnicové příklady, výlisky svých časů." ... Celkový dojem: 45% (13.07.2014)

Podařený komorní snímek pro dva skvělé herce, který se po převážnou většinu času odehrává pouze v malé pronajaté chatce a v pravidelných časových skocích, přičemž krátká setkání dvou milenců dokáží prozradit takřka vše z jejich životů, jež divák explicitně vůbec neuvidí. Některé dialogy a scény jsou opravdu vynikající, tenhle nenápadný a prakticky neznámý film mě proto moc potěšil. (10.08.2008)

Do filmu som išiel z čistej strojenej zvedavosti (režisér, herecké duo, divadelná hra, hudba)... časom ma však príbeh okúzlujúcej dvojice doslova pohltil. Formálna stránka filmu neprekáža a naopak dáva tým priestor ešte viac vyniknúť ústrednému duu hercov, ktorí sú fantastickí. Alda je ohromný frajer a časom mi aj osobne nesympatická Burstyn k nemu skvele sadla, najmä vďaka jej presvedčivým hereckým kvalitám. Film je skvelou romantikou, ktorá nepostráda dramatickú rovinu a nie je prvoplánovou cukrovinkou. (12.04.2020)

„Chceš ho zpátky?“ - „Nevím. Ale zeptej se mě zítra znovu a dám ti možná jinou odpověď.“ - „Proč?“ - „Protože zítra nebudu mít tebe.“ Takže si musím zapamatovat, že až budu před někým chtít vypadat méně ženatý, zamlčím jedno z dětí…Před zhlédnutím jsem měl vzhledem k žánru trochu obavy z velkorysé stopáže, ale teď už vím, že zbytečně. Začal jsem se smát hned od úvodního rozpačitého probuzení, ačkoliv to není jen nepřetržitý dialog plný vtipných výměn, poněvadž postupně dojde i na zvážnění. Vývoj vztahu, názorů i osobností to celkem pochopitelně přinese. To však nic neubírá na faktu, že jde o výbornou konverzačku, navíc skvěle zahranou. A míra hořkosti nikdy nepřekročí míru „pohodovosti“, jakože já se u sledování cítil nanejvýš příjemně a smál se dost často. A v závěru, ať už byl jakkoliv „laciný“, jsem už byl emocionálně tam, kde bylo třeba být. Plná palba. „Víš, byla jsem panna, když jsem se vdávala. Tedy, jistým způsobem.“ - „Jistým způsobem?!“ - „No, byla jsem těhotná, ale to se nepočítá.“ - „Doris, to se ale počítá!“ (31.05.2020)

Obrovské sklamanie! Film som videl pred dvadsiatimi rokmi a podľa spomienok som mu dal štyri hviezdičky. Jeho názov i samotný nápad mi boli viac ako sympatické a podrobnosti som si už nepamätal. Pri dnešnej projekcii som nevychádzal z údivu. V komentároch sú všeobecne chválené herecké výkony a nádherná hudba. Bohužiaľ! Už v seriáli M.A.S.H. som si všimol občasnú kŕčovitosť a teatrálnosť prejavu Alana Aldu, ale čo sa tam bez problémov stratilo v dave, tu vystúpilo do popredia. A paradoxne to boli najmä herecké výkony, ktoré mi sprotivili tento film. Nemohla to zachrániť ani pieseň Johnnyho Mathisa, ktorý nikdy nebol mojím obľúbeným spevákom. Samotná púť časom mi pripadla schematická a odfláknutá. A neprišiel som na chuť ani dabingu Pavla Trávníčka. Tak čo mám vlastne chváliť? Schválne: páčila sa mi fotodokumentácia doby, tri hlášky a pán Chalmers, ktorý aspoň nič nepokazil. A teraz ma kameňujte. (03.07.2010)