Nouzový východ

Mendes umí všem vztahovým optimistům předepsat léky, ale tentokrát jsem od něj dostal jedny opravdu hořké. Haytheho scénář totiž bez zaváhání řeže do všeho, čeho se může člověk u manželství bát a vyvolává lehkou beznaděj, svou výpovědní hodnotou daleko překonávající běžné "vztahově poučné" pokusy. Ten, kdo mi do hlavy nalil tohle poznání, je ale hlavně Leonardo DiCaprio, který svou zoufalost snad ani nehraje a každý vypjatější moment je v jeho podání fascinujícím koncertem. Vyčítám tak asi jenom postavu duševně nemocného Johna, který vždycky všechno pojmenuje trefně a až obludně zraňujícím způsobem. Takový člověk by totiž letěl ze dveří po dvou větách klidně i se svými ohleduplnými rodiči. Hlavně kvůli jeho příliš účelové postavě tedy nakonec k nejvyššímu hodnocení nesáhnu, ale příběh z Revolutionary Road ve mně zůstane napořád. Po takto antigradačním a přitom absolutním konci to ani jinak nejde. (01.02.2010)

Je nerealistické, aby se muž vracel z práce kterou nemůže vystát, do domu kde ho to nebaví, k ženě která je chladná…. Sam Mendes je výborný režisér. Dokáže rozehrát hru, která by slušela prknům, která znamenají svět. Výtečné herecké výkony K.Winslet a L.DiCapria, výborný soundtrack a přesně formulované dialogy dotvářejí rozvrácené manželství, chlad a beznadějnou prázdnotu. Bohužel celý film, ačkoliv od cca půlky atmosféra zhoustne na maximální stupeň manželské krize, ve mne zanechává pocit, jako bych jen sledoval dva hádající se lidi. Žádné ztotožnění či vcítění se nekoná. A pro nás chlapi, může být potěšující, že větší bestie jsou ženský! Nebo si jeden druhého zasloužíme? PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? S.Mendes po zjištění, že mezi rozdílným pohlavím to prostě neklape, rozehraje pod názvem Krásný americký mariňák svoji hru ,,na vztah“ mezi dvěma muži. Zatím není jasné, jestli bestii bude hrát ,,on“ nebo ,,on“, ani jestli jednu z rolí vezme Jared Leto. (07.02.2009)

Proč složitě budovat příběh lásky, když do ní můžeme vlítnout hned? Jak se říká, láska na první pohled. Jenže i to má svá úskalí. Vlítnete do něčeho po hlavě a postupně se objevují problémy. Láska má mnoho podob a v tomto Mendesově snímku ji najdete na každém framu. Tenhle film jsem prostě musel vidět. Snad nikdy jsem ještě neviděl něco podobného. Leonardo DiCaprio a Kate Winslet se znovu vracejí tam kde jim to jde nejlíp. Stejně jako v Titanicu zobrazili neobvyklou podobu lásky, která zahřeje na srdci a zároveň vtěsná slzy do očí. Leonardo už podobnou roli potřeboval. Jinak by se zaškatulkoval jako herec krimi filmů ve kterých poslední dobou hraje až moc. Velice mě však překvapila postava "blázna", kterou hraje Michael Shannon. Ve filmu je jakýmsi katalyzátorem všeho, co nějakým způsobem ovlivní hlavní postavy filmu. Minimálně nominaci na Oscara si určitě zaslouží všichni co měli něco společného s filmem. Režisér, herci, hudba a kostýmy... (18.01.2009)

Uznávám formu, herce i pojetí průzračně čisté prázdnoty, ale to je tak všechno. Emocionálně mě zasáhly pouze dvě scény (obě se sousedovic trefným bláznem), místy potěšilo Mendesovo obrazové mistrovství, ale jinak jsem se nudil jako blázen, protože většinu zvratů jde odtušit s předstihem, a to i bez toho, aby měl člověk od Mendese cokoliv nakoukáno. Nebýt perfektních herců a slibných slovních přestřelek (hádka na dálnici je dokonalá), asi bych taky hledal východ. A ani by nemusel být nouzový. 6/10 (30.01.2009)

O člověku a jeho schopnosti vycházet s druhými. Zvláště s těmi, se kterými je každý den. Většina příběhů končí svatbou, ve skutečnosti právě jí to největší drama začíná. Každodenní koloběh, dělat "atraktivní" práci (ten záběr kravaťáků na nádraží, huh), budovat rodinné hnízdo, předstírat zájem o hromadu plků. Největší životní prohra je neupřímnost k sobě samému. Neříkat, že něco chci, ale že to "chci pro tebe". Ale je to schopnost zraňovat druhé, ve které jsme my lidé dokonalí. Bourat cizí svět, představu o vlastní důležitosti, nedopřát druhému pocit, že pro mě něco znamená. A vím, že žena je v tomhle boji silnější, protože pro vítězství je spíše schopna přejít hranici, za níž už je sebezničení. Tak jako tady, v hodně surovém závěru. Jedna z památných myšlenek filmu: "nechtěl bych být tím dítětem." Dítě nenávisti, jaká je to cesta k citovému deprivantství. (09.02.2009)