Veřejný nepřítel č. 1: Epilog

Tak tomu se říká jízda. Po táhlém "prologu" pojatém až dokumentaristickým stylem konečně přichází "epilog" s jasně definovanou hlavní postavou. Je to něco jako když sledujete seriál, první díl vám v podstatě říká: "Ano, tohle je Jacques Mesrine. On je lupič, víš? On to neměl v životě lehké a tohle jsou důvody, proč si vybral život, jaký si vybral." Když se na ten seriál podíváte o nějaké čtyři týdny později, už vás nezdržuje s tím, kdo je kdo a proč tahle postavička dělá to, co dělá. Prostě to máte vědět a hotovo. Stejně tak epilog by asi nefungoval bez prvního dílu, s ním je ale téměř bezchybný. Je sříravý, sarkastický, akční, dramatický, má stylovou hudbu, charismatického představitele hlavní role, schopného režiséra a hlavně disponuje postavou, která vás zaujme a já jí dokonce první polovinu filmu fandila. Takhle mají vypadat gangsterky. (06.01.2009)

Opravdu jsem nečekal, že se ten film v druhé části tak zvedne. Naprosto vynikající záležitost! Bez prvního dílu by to bohužel nefungovalo, takže je nutné ji vidět a "propochybovat" se jí až do konce. Co se týče celé ságy, klidně bych si rád zapolemizoval na téma glorifikace násilí, zločinu a anarchie, ale to ten film v podstatě má vyprovokovat. Každopádně, jeden z nejlepších snímků v českých kinech za poslední dobu. (12.11.2008)

Akosi nedokážem identifikovať výnimočnosť tejto snímky a taktiež jej rozdielnosť oproti prvému dielu. Mesrinovi dominujú francúzske herecké hviezdy a hlavne ten najzásadnejší - Vincent Cassel, jeho robustná postava, ktorá nás sprevádza oboma filmami je zahraná bez chybičky, postava, s ktorou nedokážete sympatizovať, no fascinuje vás prakticky nepretržite. Bohatým castingom disponujú obidve časti, v Epilógu som aj napriek krátkodobému pobytu vo filme neprehliadol vždy roztomilú Ludivine Sagnier, charizmatického veterána Gerarda Lanvina, na jeho postavu sa čakať rozhodne vyplatí, Oliviera Gourmeta (ktorého výzor vo filme je radikálne odlišný oproti jeho tunajšej foto v profile) a prvýkrát som sa stretol aj s ospevovaným pánom Amalricom. Richet, ktorý má za sebou hviezdne obsadený a zbytočný remake kultového filmu Johna Carpentera, sa prezentuje ako filmár s veľmi dobrým citom pre akčné scény, ktoré však po čase začínajú zaváňať stereotypom, no ako rozprávač príbehu určite neoslní, najpôsobivejšie scény premrhá v prvej tretine a po zvyšok minutáže len chronologicky predhadzuje udalosti zo života hlavného hrdinu, v ktorých sa striedajú Mesrinove lúpežnícke excesy s jeho nepredvídateľnou a excentrickou povahou. Záver je očakávaný a preto postráda potrebnú silu a pôsobivosť, ktorá naopak nechýba naturalistickej poprave novinára zo záverečnej etapy života hlavnej persony. Verejný nepriateľ nenudí, no jeho príbehová epickosť a existencia dvoch filmov mi pripadá pomerne zbytočná. Napriek kritike sa jedná o solídne odvedené komerčné remeslo, ktorému možno trochu chýba hĺbka, alebo skúsenejší remeselník na režisérskej stoličke. (27.02.2009)

Co jsem napsal o první části, platí i pro Epilog. Ten však nabízí od všeho mnohem víc. Mesrine dokončil svou proměnu v ukázkového gangstera a druhý díl tak přitvrzuje nejen v elegantním/inteligentním humoru (konverzace s detektivem, soudní síň), ale i akci (celá první polovina se točí kolem neuvěřitelných Mesrinových manévrů – ať už útěky z vězení, vyloupení kasina nebo honičky s policií). Přibylo i hodně vynikajících scén (setkání s francouzskými vesničany - nelze si nevzpomenout na Bonnie a Clydea, interview, rozhovor s dcerou a samozřejmě ta závěrečná…). Tvůrcům se ale moc nedaří naroubovat na příběh moment, kdy Mesrine přestane "ždímat systém" a objektem jeho zájmu se stává něco poněkud jiného. V tu chvíli příběh také opouští Mathieu Amalric a je to znát… Viděl jsem oba díly bezprostředně za sebou, proto Veřejného nepřítele považuji za plnohodnotný epos, bez jedné či druhé části takový pocit nezaručuji. Jako celek tedy skutečně jeden z nejzajímavějších filmů roku. P.S. Když zazní Non, je ne regrette rien, je jasné, že pro Cassela bude Mesrine tím, čím byla Edith Piaf pro Marion Cotillard. 80% (FFF 2008) (21.11.2008)

Druhej dil ze zacatku pokracuje ve stejnym tempu jako dil prvni, ale navic tu je ucelenej dej, kterej nijak neskace. Behem peti minut se clovek zorientuje, protoze film zacina chvily po udalostech, kde prvni dil skoncil, nez sem se rozkoukal, uz mel Cassel na konte dve vykradeny banky a zase to byla kurevska jizda. Kazda jeho akce, at uz de o utek z vezeni, loupeze nebo unos konci zasadne prestrelkou. Navic uz tu je jako znama osoba a verejny nepritel, takze ho honi vzdycky hromada policajtu. Bohuzel ale v druhy pulce tempo trochu poklesne, misto aby Cassel zase nepretrzite krad a zabijel si zacne hrat na nejakyho revolucionare a jeho nejvetsi starost je, aby byl v novinach. Sice je to porad ve slusnym tempu, porad to je zajimava a drsna kriminalka, ale proste me to uz nebavilo tolik, jako prvni polovina a prvni dil. Nicmene Cassel je opet charismatickej parchant, akorat ten jeho pupek, nevim, jestli fakt pribral, nebo mel jen vycpanou kosily, ale vypadalo to, jak kdyz ma na brise polstar. No a co se tyce Amalrica, ten mi moc nesed, furt jen divne cumel. Celkove ale zase skvela drsna kriminalka, ale prvni dil me bavil vic. (22.02.2009)