Veřejný nepřítel č. 1: Epilog

"Chtěl bych ho zahrát tak, aby diváci byli ve vnitřním rozporu s tím, že vědí že je to hajzl, ale zároveň mu fandí." Vincent Cassel. No Vinci, u mě se ti to teda rozhodně povedlo. Ikdyž mi zase až moc nevadilo, že fandím hrozný svini - nebylo to poprvé. Mesrine byl jednoduše spopularizovaným antihrdinou (zlodějem a vrahem) jehož mediální obraz z něj tvořil pravý opak. Nepochybně měl obrovské charisma, šarm a odvahu a každopádně byl a je neskutečně zajímavou postavou. Nosným pilířem tohoto dvojfilmu je vynikající Cassel. Bez něj by byl Mesrine pouhým frajírkovským loupežníkem z lesa Řáholec. Co ale na Mesrinovi je hodno obdivu je jeho důraz na čest a chlapáctví (poctivé chlapáctví né to dnešní naposilované, plné sraček) a z toho já soudím, že možná za něco stál (14.01.2009)

Co jsem napsal o první části, platí i pro Epilog. Ten však nabízí od všeho mnohem víc. Mesrine dokončil svou proměnu v ukázkového gangstera a druhý díl tak přitvrzuje nejen v elegantním/inteligentním humoru (konverzace s detektivem, soudní síň), ale i akci (celá první polovina se točí kolem neuvěřitelných Mesrinových manévrů – ať už útěky z vězení, vyloupení kasina nebo honičky s policií). Přibylo i hodně vynikajících scén (setkání s francouzskými vesničany - nelze si nevzpomenout na Bonnie a Clydea, interview, rozhovor s dcerou a samozřejmě ta závěrečná…). Tvůrcům se ale moc nedaří naroubovat na příběh moment, kdy Mesrine přestane "ždímat systém" a objektem jeho zájmu se stává něco poněkud jiného. V tu chvíli příběh také opouští Mathieu Amalric a je to znát… Viděl jsem oba díly bezprostředně za sebou, proto Veřejného nepřítele považuji za plnohodnotný epos, bez jedné či druhé části takový pocit nezaručuji. Jako celek tedy skutečně jeden z nejzajímavějších filmů roku. P.S. Když zazní Non, je ne regrette rien, je jasné, že pro Cassela bude Mesrine tím, čím byla Edith Piaf pro Marion Cotillard. 80% (FFF 2008) (21.11.2008)

Jednička byla dynamická, stylová, syrová a ve své strohé zkratkovitosti naprosto strhující. Dvojka je sice také syrová, ale jinak až na úvodní eskapády je poklidnější, rozhodně více sevřenější, atmosférou většinu času všechny nervy do mrtě drásající, ale zároveň i popisnější (nikoli však doslovná). A co hlavně, konečně se Mesrinovy dostaneme "na kobylku" v rozkrývání jeho složitého charakteru. Dohromady jsou to dvě spojené nádoby tvořící jeden čtyřhodinový dokonalý celek, který se v mých očích stává novým referenčním standardem kvality pro poměřování zločineckých ság. ♫ Hodnocení OST: 5/5 (29.01.2009)

║Rozpočet $80miliónov║Tržby USA $275,387║Tržby Celosvetovo $15,278,000║ Rovnako pôsobivé pokračovanie ako prvý diel, Vincent Cassel bravúrne ovláda túto postavu čím mu zožeriete všetky činy ako na podnose a nič iné než fanúšikom tejto postavy Jacques Mesrine sa nemôžete stať. Francúzi posledné roky chŕlia jeden skvelý kúsok za druhým! Výborná réžia, strhujúci príbeh, kamera, hudba, ... taktiež perfektne vystihnutá vtedajšia doba. /95%/ (07.07.2010)

Scénář: Abdel Raouf Dafri, Jean-François Richet .. Français gangster. Jacques Mesrine. 28. prosince 1936 - 2. listopadu 1979 kráčel tento šarmantní chlapík zejména po Pařížských ulicích a psal svůj bohatý život předního muže zločinu z temného podsvětí. Jeho filmový portrét svojí skladbou obeznámení se s osobou, důvody, vzestupem, apod. nikterak nepřekvapí, ale osobně mi byl potěšením v každičkém úseku, scéně, záběru. Zpracováním, tj. vykreslením dobového odéru, kostýmy i výpravou velice precizní - jde vidět, že se Richetův štáb na tak závažný film patřičně připravil. Totéž předvádí Vincent Cassel, patrně ve své životní roli a náležitě se jí oddává. Nepříliš známý režisér Jean-François Richet pak odvádí poctivou práci a tesá do náhrobku subžánru „zločineckých poct“ další kousek z takzvané povinné četby! ___ Dovětek, který "prolog" nepřekonává, pouze prohlubuje postavu a ke konci, na druhý úhel pohledu, už jen natahuje dávno vyřčený ortel. 90% _ BlackBox Projekce (30.12.2008)