Vzpoura v Seattlu

Aktivisti i Townsend jsou poněkud demagogický, ale to obchodníci a politici taky. Není divu, že se tyhle dva tábory buď nedohodnou vůbec, nebo jedině pomocí nátlaku. I pak podle zásad přírodního výběru zvítězí ten silnější – vždyť koho zajímají želvy rozdrcený lodním šroubem, žraloci s uřízlejma ploutvema a miliony lidí, který umíraj na nemoci, co my léčíme paralenem? Hlavní je, že si můžou koupit novej přehrávač mp3, dát šťavnatej steak k večeři a vyrazit na dovolenou – to není kritika, to je smutnej fakt – ostatně, mně samotnou sice strašně mrzí, že jinde na světě mají lidi hlad a že se zabíjejí velryby, ale nemrzí mě to natolik, abych kvůli tomu obětovala svoje pohodlí. Není to správný, stydim se, obdivuju lidi, který se vypruděj a jdou demonstrovat, ale to je asi tak všechno, co s tím dělám. Všechny palce nahoru za to, že mě Battle in Seattle aspoň přiměla se ještě hlouběji zamyslet, jestli bych s tím přeci jen něco dělat neměla, i za ten výbornej mix faktů a fikce a přiblížení celý situace lidskými příběhy na obou stranách fronty. Jo jo, fakt mě to sebralo. (16.02.2012)

Dal bych tomuhle filmu i lepší hodnocení,jelikož je natočen velice slušně. Problém je v tom, že Townsend se rozhodl natočit polodokument dost neobjektivním pohledem a jeho propagace demonstrací a "boje" proti nadnárodním společnostem je do nebe volající. Dost mě to znechutilo. Townsend zřejmě netuší,co se na podobných demonstracích objevuje za individua a jen si vycucal příběh a nechal si odvyprávět pár báchorek o tom,jak jsou všichni aktivisti super a hodní a špatní jsou ti ostatní. Možná by se měl na nějakou demonstraci podívat ne jen skrz televizi. (08.05.2010)

Klíčovou postavou Battle in Seattle je ta kterou představuje Isaach de Bankolé. Právě ta, spolu s lékařem bez bez hranic Rade Šerbedžiji, totiž nese zásadní motivace nejen demonstrantů v ulicích, ale i celého snímku. Šerbedžijův lékař je ale, přes jednoznačnou pravdivost všeho co představuje, poněkud příliš naivní, Bankolého politik za to ve zkratce dobře shrnuje přezíravý postoj WTO k zemím Třetího světa. A stejně jako dění v ulicích Seattlu je milníkem antiglobalizačním hnutí, odhodlání některých zemí Třetího světa nenechat se vydírat obchodními zájmy, které daly najevo poprvé právě v Seattlu, je milníkem mezinárodní ekonomické politiky. Kronika pěti dnů protestů které kolem jednání WTO film staví, je vlastně velmi konzervativní. Milostná zápletka, hodní, zlí a oškliví (demonstranti, WTO, policie), těhotná žena napadená těžkooděnci (což je sice klišovité, na druhou stranu i dost dobře možné: na záběrech za autentické Seattlu které si každý může na webu najít policie nikde nekontroluje jestli náhodou nebije náhodného kolemjdoucího nebo těhotnou ženu - tak to u takových zásahů prostě chodí), to všechno je konvenční a k divákovi přívětivé (user friendly). Což bylo nakonec nejspíš i Townsendovým cílem. Tvrdit ale proto, že je to jen levičká agitka, je slaboduché ze dvou důvodů. Za prvé ten kdo to tvrdí většinou nemá problém adorovat pravičácké hurá vojácké agitky typu Black Hawk Down. A za druhé proto, že jsou věci za které agitovat má smysl. Apendix k násilí: Je zajímavé, že někteří lidé nemají problémy s násilím ve válečných filmech, bez ohledu jak kontroverzní konflikt zobrazují, ale tady jim to přijde neobhajitelné. Zvlášť když Battle in Seattle je v tomto směru až úzkostlivě korektní a násilné demonstranty nepouští mezi své hrdiny a jednoznačně je odsuzuje. (11.01.2011)

Hlavní síla a výhoda Vzpoury v Seattlu je to zlatavé pozlátko podle skutečné události. Síla té události a velmi silné momenty zárukou spolu se hvězdným hereckým obsazením. Film je politicky poněkud jednostranný, ale to se dalo očekávat. Další příklad naprostého selhání policejního sboru ať už ve světě nebo u nás. (30.07.2010)

Nespočet myšlienok vyslovených v tomto snímku vyráža dych... pr. "Manipulácia s krajinami tretieho sveta je len novodobá podoba kolonizácie"... Battle in Seattle je výpoveď, ktorá zaberá širokú masu ľudí a študuje daný priebeh deja z každého uhla. Množstvo ľudí bojujúcich za svoje práva, ktoré každý chápe inak... Citový podtón zasadený do tohto diela taktiež nenechá chladným a poriadne rozbuší srdce aj tým oceľovejším povahám. Rýchly rozbeh, priame zasadenie do deja, originálne prevedenie, chaotické podanie, herecký koncert, režisérska duchaprítomnosť a hlavne myšlienka... ťahajú tento film... 9/10 (05.10.2008)