Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Film natočený podle skutečné události, vypráví o tvrdém střetu policie s aktivisty, kteří v roce 1999 přijeli do Seattlu aby protestovali proti zasedání Světové obchodní rady WTO... Proti desítkám tisíc demonstrantům, kteří vyšli do ulic, byla nasazena i národní garda a během pěti denní "civilní války" byl vyhlášen vyjímečný stav. (fandalehy)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (186)

4daPeace 

všechny recenze uživatele

Verdikt: Strhující a poutavé! Silné téma, emoce a scénář, který napsal nejlepší scénarista na světě - život sám. Když se k tomu přidá dobrá práce režiséra, který nechá volně plynout děj přičemž vyniká výborné herecké obsazení, vznikne obvykle film, který mi kápne do filmové duše. Jako tentokrát. ()

Ai.ma 

všechny recenze uživatele

Tak já vám nevím. Na jednu stranu mě bavila linie s policajtem a jeho těhotnou ženou ( Harrelson, Theron), i když byla trochu přitažená za vlasy (vyumělkovaná), stejně mě scény, které mě měli odrovnat odrovnaly. Na druhou stranu mi ten film přišel strašně plochej, jednoduchej a naivní. Je pravda, že se sice režisér snaží nestranit a ukazuje kladné i záporné postavy na obou stranách barikády...ale nějak si nemůžu pomoct od pocitu, že to co jsem viděl má s realitou pramálo společného, některé scény jsou už potom zcela hollywůdské. Všechny ty bláboly demonstrantů mě neskutečně rozčilovaly a v podstatě potom i několik myšlenek, které se film snažil předat - jako že to vlastně všichni myslí dobře. Mám se na konci radovat, když propustí všech 500 zadržených, když vím, že mezi nimi je několik hovad, co ničí domy a šli se tam jen vybít? Proč mi to předkládají jako happy end? Plus některé nesmyslné pohnutky ( když Harrelson brutálně napadne demonstranta, demonstrant jen řekne:děláš jen svou práci..wtf?) mi nedovolí jít na víc jak 6/10. ()

Reklama

Marze 

všechny recenze uživatele

Na nezávislý film za osm milionů dolarů přináší Vzpoura v Seattlu poměrně velkorysou podívanou – a dokonce i pár hvězd, jimž vládnou Woody Harrelson a Charlize Theronová v rolích policisty a jeho těhotné manželky. Jenže na to, aby si příběh zasazený do nepokojů v Seattlu v roce 1999 divák náležitě vychutnal, musí jeho voličské srdce bít hodně nalevo. Scenáristická a režijní prvotina irského herce Stuarta Townsenda, jenž se objevil třeba v Lize výjimečných coby Dorian Gray, totiž spojuje náladově působivé výjevy z mohutných protestů proti zasedání Světové obchodní organizace s obsahem nepokrytě tendenčním. ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Kdo o tématu něco ví, film ho nijak nepřekvapí a kdo o tom nic neví, film ho možná trochu vyšokuje a tím to asi zřejmě skončí. Kdyby ten film viděla třeba moje ségra, překvapeně by se ptala "Takovéhle věci se fakt dějou?" na odpověď ano, by prohlásila "To je strašné", ale druhý den by se v opětovném oparu přesvědčení, že všechno funguje jak má, oddávala radostem a strastem obyčejného života obyčejného člověka. Při sledování filmu se může vyrojit několik dojmů, jež by se daly shrnout do několika hesel: "Tohle je demokracie, sem lidská práva netahejte!", "Kdo nás ochrání před těmi, kteří nás mají ochraňovat?", "Všichni jsme si rovni, někteří jsme si ale rovnější". A tak trochu z toho taky vyčuhuje ponaučení, že média nám nedávají to, co chceme slyšet a vědět, ale to co oni samotné (respektive jejich vlastníci či zadavatelé reklamy - čili jejich živitelé) chtějí, aby jsme věděli - dobře je to ukázáno ve scéně, kdy novinářka zpovídá jednoho z hlavních organizátorů protestů proč tam je a v polovině jeho odpovědi prostě odejde, protože se kdesi za rohem ztrhla rvačka. To je typické - veškeré protesty jsou v jejich podání jen a pouze válkou v ulicích, rabováním, chaosem, apokalypsou, ale když nějaký protest proběhne bez těchto věcí, nenapíšou o něm ani slovo. Vím o několika takovýchto protestech za účasti desítek tisíců demonstrantů, o nichž nebylo nikde napsáno ani slovo jen proto, že proběhly naprosto v klidu. A fakt mě rozesmála hláška ze zpravodajství "skupinka známá jako anarchisté", to je jejich typická řeč. Ale asi jsem se nechal trochu unést. Film překvapí tak možná hereckým obsazením a několika silnými scénami. Mě se nejvíce líbila (a podle mě je nejúdernější z celého filmu - pro ni stojí za to film vidět) závěrečná titulková sekvence, z níž, po shlédnutí celého filmu, jasně vyplyne, že v ony dny, o nichž film pojednává, byla možná vyhrána jedna bitva, ale zcela určitě ne válka, její vítězství stále naklání na stranu těch, proti nimž bylo bojováno. Ukazuje to, že se v tyto dny možná zvedla obrovská vlna, ale hezky rychle zase opadla, že se v podstatě vůbec nic nezměnilo, stále jsou pracující vykořisťováni (ne ve třetím světě, zkuste se podívat třeba hned vedle do ulice, určitě tam něco takového najdete), stále je zisk více než člověk (už se jim dneska dokonce říká lidské zdroje)..... A tak nějak mi v těch závěrečných titulcích chybí Praha při zasedání MMF/SB..... ()

Chermy 

všechny recenze uživatele

Nejsem si jistý, dalo-li se to natočit lépe. Přesto, jako film nepříliž výrazné(téměř žádný z herců neměl moc co hrát). Jako výpověď o dnešním světě, velice záslužné. Je nám předloženo, že světu vládnou bohatí. Což není nic nového. Ovšem mnohem důležitější je důraz, který film klade na to, že s tím příliž neuděláme. Můžeme se protestně postavit před vchod, kde se má uskutečnit sraz lidí, se kterými nesouhlasím, ale dostanu za to slzákem do očí a obuškem do hlavy.....ač je protestování v demokracii "povoléné"......tak si pak vyberte:-). To že se najde mezi protestujícími banda hovad, kteří si přišli jen něco rozbít a mezi policií pár sadistů, to už holt patří k lidské povaze......ale skutečnost, že můžeme povětšinou jen bezmocně přihlížet rozhodnutím těch co mají peníze, je trochu znepokojující. A proto je moc dobře, že to někdo natočil! ()

Galerie (40)

Zajímavosti (5)

  • Radnice v Seattlu musela v průběhu příštích několika let čelit téměř 150 žalobám od lidí uvržených do vazby za protesty odehrávající se mimo zakázanou zónu, tedy v oblasti, kde byly demonstrace povoleny. Vyplatila jim na dohodách odškodné v celkové výši přibližně 250 tisíc dolarů. Ve prospěch těchto demonstrantů se v roce 2007 vyjádřila také federální porota, která konstatovala, že městská rada narušila jedno ze základních ústavních práv tím, že protestující zatkla bez udání důvodu či důkazního materiálu. (curfew77)
  • Dramatický průběh protestů znamenal pro městskou pokladnu v Seattlu navýšení nákladů spojených s pořádáním konference. Namísto plánovaných šesti milionů dolarů tak musela radnice vynaložit milionů devět, především na úklid ulic a přesčasy policistů. Škody, které demonstranti napáchali obchodníkům rozbíjením výloh a újmou na zisku kvůli zavřeným provozovnám, odhadli ekonomové na 20 milionů dolarů. (curfew77)
  • Šéfem policie během demonstrací proti konferenci WTO byl v Seattlu Norm Stamper, na základě dramatických událostí ale na svou funkci krátce poté rezignoval. Starosta města Paul Schell opustil své křeslo až v roce 2001 v řádných městských volbách, události kolem konference a nezvládnutá bezpečnostní situace se ale na jeho porážce s Gregem NIckelsem podle odborníků velkou měrou podepsaly. (curfew77)

Reklama

Reklama