Ong bak 2: Pomsta

Nejlepší ze všech dílů, co se týče příběhu a vůbec celkové logičnosti. Tony Jaa sice moc hereckého umu nepobral a stále do filmů tlačí své oblíbené slony (úvodní přeskakovaná na slonech je poměrně nelogická), ale vše jako vždy vynahrazují bojové scény, i když mě více nadchly variace v předcházeících dílech. (29.03.2009)

Naprosto dokonalé bojové sekvence jsou zašlapávány podivně podávaným příběhem. Tony je borec přes bojová umění a má cit pro krásné obrazy, ale jakákoliv gradace děje nebo motivace postav mu je cizí. Takové finále patří k nejpromakanějším bitkám vůbec a nebýt WTF závěru, po kterém nevíte čí jste (to tam aspoň nemohlo být thajsky pokračování příště?) byla by to ve své kategorii dokonalost sama. (30.03.2009)

S rizikem, že na sebe přivolám pomstu jednoho z největších masérů současnosti, musím konstatovat, že Ong bak 2 by se lépe než plnohodnotný celovečerák vyjímal jako konzolová mlátička nebo série videoklipů pro školy bojových umění. Posuďte sami! Prezentuje se v náležitě přepáleném vizuálu, uzemňuje maximálně fyzickými, surovými, syrovými, kulervoucími, a esteticky i technicky vymazlenými souboji (Takřka bez přestávky jsem měl ústa do "Ó" a vyvalené oči!), které hbitě vznášejí otázku, zda je v tomto směru možné zajít ještě dále, honosí se statečnou výpravou a intenzivní exotikou, ale akcentuje velkorysé, leč poněkud nelogické dějové skoky, postrádá pořádný příběh a hlubší interakce mezi postavami a vůbec má neuvěřitelně mizerný scénář. Videohernímu modelu navíc odpovídá i pojetí soubojů, což nemyslím ve zlém. Ty jsou řešeny jako exhibice v "uzavřených" arénách, jež se vrství na sebe (např. jako v Tekkenovi), nebo jako lineární postup úrovní (Jedna bitka se jakoby dále větví do dalších a dalších koridorů, které se unlockují v závislosti na úspěšném vymlácení všech protivníků. Na konci takové sekvence-levelu pak obvykle čeká boss nebo nějaký správně uhozený soupeř - viz fight v jeskyni či na hřbetě slona). Pokud bych zašel do absurdních důsledků, tak nechybí ani ultimátní komba a fatality ve zpomalovačkách, davy henchmenů zjevující se odnikud a nesrovnatelně odolnější borci, kteří je náhodně prokládají. Škoda té hloupé vaty (čti: všeho nenásilného) okolo, která všechnu tu neskutečnou dřinu, pot, krev a snahu poněkud devalvuje. Doufám, že trojka se v tomto směru polepší. (07.08.2009)

DivX/// Obsazení 5/10 Děj 5/10 Hudba 5/10 Efekty 6/10/// +je slyšet lámání kostí -nevyvážené akční scény, kamera se vyhýbá detailům, příběh je primitivní, děj je občas hodně nudný/// "Tony Jaa, nový akční hrdina" znělo z plakátů a stránek když šel před 4 lety do kin první Ong-Bak. Ještě dnes si to pamatuji. Potom jsem v půjčovně zaregistroval druhý díl a dnes mě bratr pozval na nějaký skvělí akčňák s číslovkou 2 nakonci. Bylo to v originále s anglickými titulky, ale bylo to zadarmo, tak co. Stejně se tam moc nemluví a když už tak jsou to kecy. Víc se tam kope a lámou kosti a podřezávají krčky, ale stejně to žádný sado maso není. Sice mě nekteré scény dokazali strhnout, ale potom se zase dlouho nic nedělo, takže nuda. Jo říkal jsem, že tohle bylo moje první setkání s tímto herecem? Tak jen řeknu, že uživatel imf to vystihl přesně a já jen dodám: "i napoprvé je to nuda:-)"/// Celkem 52%/// (07.04.2009)

Na rovinu říkám, že jsem čekal víc. Po ohromujícně tvrdé jedničce a po hyperultimátní brutolámačce s názvem Tom Yum Goong byla má očekávání prostě maximální a toužil jsem vidět něco ještě bombastičtějšího (jsem náročný, vím to) a to si myslím, že filmu nejvíc ubližuje. Přílišná očekávání. Kdyby byl tohle můj první Tony, asi bych se z akčních scén (které jsou dávkovány střídměji) zasral jako půlroční dítě po sacharidovém obědě. Za nejlepší bitku považuju tu, jenž načíná druhou polovinu snímku a kterou "ochutila" breakdanceová choreografie. Tony roztáčí ´americká kola´ a kolení vazy protivníků vřískají do všech thajských dálav (dnes jsem absolvoval obstřik kolene - nic příjemného - takže jsem hodně soucítil s úpícími nebožáky). Dalším faktem, kvůli kterému jsem nevnímal Ong Bak 2 natolik intezivně, jsou paradoxně bojové sekvence (především ty závěrečné). Jistě, působí bez debat skvěle a Tony střídá netradiční (původně rolnické) zbraně (sansetsukon - trojdílná tyč, meče, suruchin - tupý kolík na provaze) s neochvějnou technickou přesností a jistotou, ale já čekal mnohem víc klasických brutalit, které Tonyho tolik proslavily: lokty, kolena, hrany rukou, akrobatické prvky, kopy a výskoky. Nenašel jsem tu tolik přelámaných loktů, ramen, zápěstí a kolen, jak je u tohoto bitkaře z Thajska běžné. Nicméně pořád to lze definovat jako absolutní špičku v žánru akčních filmů a ostrých fyzických soubojů. Posledním záporným bodem se stal příběh, roztahaný, zbytečně zpomalovaný, navíc přerušovaný dlouhými flashbacky. Ale Tony si určitě natočením OB2 splnil svůj sen, když dokonce kvůli snímku zmizel na pár měsíců do hlubin thajské džungle, aby zkoncetroval své síly k jeho dokončení. Obdivuju stabilitu a zpevněné segmenty Jaaova těla (kotníky, kolena, lokty, ramena), protože nápor na klouby, vazy a šlachy musí být při natáčení obrovský. Do třetího dílu bych přizval víc akrobatických ranařů (viz Tom Yum Goong). Doporučuju: Tony Chu, Dean Alexandrou, Jon Foo, Scott Adkins, Lateef Crowder, Ilram Choi. (04.04.2009)