Plamen a Citron

Vidět Micka Hucknalla střílet nácky není nijak překvapivé - co čekat od někoho, kdo zpívá v Simply Red? Přestože mě trochu odrazoval zdánlivě silly název (o dánském odboji nemám ánung), vášeň pro severský film nade mnou u pokladny zvítězila a jsem rád. Když pominu Pancharty, které mají s nácky společné jen kostýmy, od Černé knihy jsem asi neviděl lepší druhoválečnej film. Celé mi to trochu připomnělo Strachovu vynikající Operaci Silver A. Dokonce jsem jak podezření, jestli nápad trochu polidštit český odboj nepochází odtud. Až po shlédnutí jsem zjistil, že český dvoudílný projekt je o rok starší... "Válka mi nevadí. Alespoň bylo co dělat. Dnes už je všechno takové šedé..." zazní z úst jedné z klíčových postav a to je to, co mne na filmu zaujalo nejvíc. Němčouři jsou chytří jako opice, národní socialismus se jim zdá naivní, špičky dánského odboje s nimi kšeftují, rozkazy přicházejí u Anglie a už ve čtyřiařtyřicátém se diskutuje o tom, jak a s čí účastí budou po válce probíhat školní přednášky. Zobrazení zmatku válečného stavu, kdy jsou člověku nakonec bližší Ti, proti kterým se bojuje, se myslím povedlo fantasticky. Strašidelné je pozorovat, jak může teroristický přístup dávat smysl. Válečný film jako noir. Sladké. Jak konstatovali mnozí, vychvalovat tradičně vynikajícího Mikkelsena nemá smysl, ale minimalistický Thure Lindhardt ho * ehm * přestřílel. A co Karel? Dobrý. Ve kterém dalším filmu hrají dva Bondovští záporáci? (22.10.2011)

Vyčítat filmu podle skutečnosti pointu by asi nebylo příliš adekvátní, ale co mi zbývá. Film se místy celkem dost vleče, ale závěr je sešlapán na minimum, což ho dělá nejen nepřehledným, ale hlavně kvůli tomu postrádá patřičné napětí. Mít v rukou takhle zajímavý scénář, k dispozici skvělého Lindhardta a Stengadovou a spáchat takhle emocionálně plochý film, tomu už se dá říci nejen neschopnost, ale i zlovůle. Škoda. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (24.04.2015)

Plamen pálí po kolaborantech i nacistech, za špatnýma ženskýma a jedno cígo za druhým. Citron se tváří kysele, když zvrací, kříží cestu cyklistům, úkoluje milence své ženy a propadá pocitům viny.. Proslulé duo dánských odbojářů ve víru pochybností, zrádných úmyslů, morálních dilemat a nezvratných rozhodnutí. Když už je to po stránce emocí jako psí čumák, mělo to logicky vládnout na noirovém poli procedurálnosti, ale bohužel, nestalo se (navzdory inspiraci Melvillem). Citrus Mads tradičně zralý, rudému grepu Lindhardtovi k tomu ještě něco schází. A to vedle něj ležela v regále se skandinávským ovocem i dvojnice Simony Postlerové.. (01.06.2020)

Temná realistická podívaná pod pokličku dánského odboje. Dva popravčí odboje zjišťují, že ne všichni odsouzení jsou škůdci státu. Velmi pomalý děj a temné počasí dodává depresivní nádech během celého filmu. Beznaděj, vidina nekončící války. Herci hráli všichni velmi civilně bez přehrávání a to velmi utvrzovalo ve skutečnosti příběhu. Ve válce jde především jen o vlastní zájmy. (03.08.2010)

Díky ostatním uživatelům jsem od filmu očekával hodně. Bohužel jsem byl zklamán. Scénárista ani režisér nečetli podle mě vůbec aristotelovu poetiku a neznají pravidla dějství. To že je to podle skutečné události neznamená, že se ve filmu nemůže odehrát nějaká peripetie. Je to strašně ukecaný film a polovina dialogů by tam ani nemusela být včetně několika scén, které jsou jen doplňkem filmu. Jediným plusem byl závěrečný "boj", kde se bojovalo až do konce s dechem. Viděl jsem to v rámci Febiofestu a už jsem byl docela unavený, takže to možná nese vinu na hodnocení. (01.04.2009)