Ďáblova dílna

Natočit silný film z období holocaustu je poněkud obtížný úkol, natočeno už bylo mnohé a daná tématika je dosti delikátní. Stefanu Ruzowitzkymu se to ovšem podařilo bezezbytku. Nesklouzl k laciným efektům, zbytečně se nesnažil v divákovi zvednout vlnu emocí...a měl velké štěstí - adaptoval opravdu silný scénář... Ten dějový oblouk jde skutečně proti obvyklým postupům daného žánru (Schindlerův seznam atd.) a navíc si vzácně vybírá ta etická témata, která mají hlubší a nadčasovější platnost - pochyby o vlastní vině, o tom, zda mé přežití není vykoupeno jiným životem... Dokonce se odváží ptát na okolnosti toho, jestli se dal holocaust přežít z nějakého konkrétního důvodu - a tak, jako v Pianistovi se zdá, že velký umělecký talent je tím nejlepším příslibem (nechce se mi psát zárukou) přežít mezní okamžiky civilizačního chaosu... Silný film. Podobné filmy: Pianista, Schindlerův seznam, Sophiina volba, Poslední vlak (13.12.2008)

Mám rád, když filmy z podobného prostředí zobrazují především lidské charaktery a vztahy lidí mezi sebou. Krásná ukázka toho, že ne každý trpící je bílý světec, ale člověk s dobrými i špatnými stránkami. I když tu a tam hapruje návaznost některých scén, za prokreslení charakterů a spor dvou hlavních postav si film zaslouží velké uznání. (14.04.2008)

Nevím přesně co, ale něco mi na Ďáblově dílně nesedí. Ano, je to řemeslně rozhodně skvěle natočený film: Režie, kamera, herecké výkony... Ničemu z toho nelze mnoho vytknout. Přesto se zdá být tak nějak nebrilantní. Jakoby mu chyběl ten správný rytmus... Možná je to absence téměř jakéhokoli hlubšího poselství... Věci se ve filmu prostě dějí, aniž bychom k nim měli potřebu zaujmou nějaké stanovisko. Nevtahují do děje, nekladou otázky, prostě jen jsou... Možná to je tím, že válku i koncentrák spíše pouze cítíme jen kdesi v pozadí. I ve "zlaté kleci" sice lze sem tam narazit na hrůzu, ale je tak nějak nevinná ve srovnaní s tím, co se děje venku. 80% Zajímavé komentáře: Radek99, gudaulin (30.07.2009)

Vyďělávat prachy prachama…… Tohle moudro nepochází z žádné esesácké hlavy, ale právě oni mohli touto myšlenkou zvrátit průběh války. Ačkoliv se film odehrává v koncentráku, nezaobírá se tolik fyzickým utrpením. To považuji za rozumné, alespoň nemusím řešit bolest fyzickou a mohu víc přemýšlet o bolesti psychické. PRINCIP, MORÁLKA a SVĚDOMÍ jsou hlavní premisou příběhu. NESTYDĚT SE ZA TO, ŽE ŽIJU, protože, buď se přizpůsobíš, nebo chcípneš! A vyhodnocení toho, CO MÁ JAKOU CENU, je jen na nás. Dobrý příběh, výběr herců a akurátní stopáž. (22.05.2008)

Další z řady německých filmů, který reflektuje pohled na 2. světovou válku. Téma se mi ovšem tentokrát zdálo trochu nevyužité. Z největší padělací akce za 2. světové války se totiž dalo udělat mnohem víc. Navíc ten herec z Komisaře Rexe mi do tý role moc neseděl. Pád třetí říše nebo Napola jsou zkrátka lepší. (24.02.2008)