Neznámá

Pro mě asi nejlepší italský film, konečně jsem plně pochopil genialitu Giuseppa Tornatora... Nepřestávám žasnout nad tím, jak dokázal režisér spolu se skladatelem hudby udržet atmosféru v naprostých výšinách po celou dobu stopáže. Neznámá představuje velmi procítěný a tíživý příběh ženy, která se snaží po velkém utrpení nalézt své světlo na konci tunelu. Ač je příběh v podstatě velmi depresivní a smutný, vždy si uchová místo pro naději a vyhasínající lidskost, která čeká na to, aby byla znovu zažehnuta... Krása. 9/10 (28.02.2015)

Do filmu se mi promítlo několik mně známých snímků: začínají pronájmem bytu, nebo hotelového pokoje. Není-li to ledajaký příchozí a má-li skrytý cíl, chová se podezřele a jeho jednání nemá vysvětlení. Tyhle slibné začátky mám nejraději. Ani kontrastující záblesky minulosti mi nevadily. Nicméně ve druhé polovině do sebe chce film vstřebat úplně vše, to nejlepší i to nejhorší, minulost, současnost i budoucnost, vše se začně zbrkle rozplétat a zaplétat zároveň a celá atmosféra je pryč. Nakonec lze vše shrnout do tří vět, jako by film ani nebyl, jakoby ani nemusel být. Záchrana v podobě happyendu je uzemňující ... ale přesto, čtyři ... dojala mne totiž na míru šitá Morriconeho hudba a je jedině škoda, že se film dějově i žánrově rozpadl ... (15.03.2013)

Díky neustálému přísunu nových skutečností, které nás nutí k přehodnocování toho, co již víme, jde o thriller, jenž diváka nepřekvapí jednou nebo dvakrát, ale přibližně každých deset minut. Nečekané jsou například žánrové transformace, jichž Neznámá prodělá několika. Jen zdánlivě jde o psychologické drama založené na rape/revenge vzorci (o „rape“ ani „revenge“ zde přinejmenším zpočátku nejde). Role oběti a viníků jsou několikrát zrelativizovány a nelze jednoznačně klasifikovat, kdo komu víc ublížil. Scény, které by neobohacovaly vyprávění, ve filmu prakticky absentují. Ani flashbacky neslouží jenom k exploatačnímu vyobrazení bestialit, jež byly na hrdince páchány (kromě jejího těla jsou odhalovány také detaily o její identitě). Tornatore zatajuje a odhaluje informace s hitchcockovskou precizností. Ví, kdy v zájmu zesílení momentu překvapení nějakou skutečnost přeskočit a kdy nám na druhou stranu kvůli zintenzivnění napětí ukázat víc (interiérové záběry s více postavami a extrémní hloubkou pole, která opticky deformuje reálné prostorové vzdálenosti mezi figurami). Navíc předpokládá diváka ochotného k vlastní detektivní práci. Důležité informace neopakuje nebo neozřejmuje zcela. Tato nejistota pak nutí k vytváření vlastních hypotéz, na čem je založeno jedno z největších překvapení filmu (keyword: kudrnaté vlasy). Manipuluje-li režisér s námi, pak v zájmu zesílení překvapení a identifikace s hrdinkou. Každý detail podřizuje dramatickému napětí, na které se zde sází více než na pravděpodobnost a realismus. Také navenek velmi laciný vypravěčský manévr, kdy protagonistka zpravuje o svých činech jistou pasivní postavu (a jejím prostřednictvím také nás), je nakonec šikovně zužitkován. Opakovanými záběry točitého schodiště zvýrazněná spirálovitá struktura pak slastně napínavou žánrovku povyšuje na úvahu nad tím, nakolik naše minulá rozhodnutí determinují ta budoucí, a zdali bychom se vůbec odvážili činu, zvážit před každým životním rozhodnutím veškeré možné následky. 80% Zajímavé komentáře: Jordan, mm13 (23.04.2013)

Takhle hutný psychologický thriller jsem už dlouho neviděl. Tornatore se s ničím moc nemaže a hned od prvních minut servíruje syrově drastický portrét života jedné východní imigrantky, která se snaží v Itálii alespoň trochu normalizovat svůj život. Děj má spoustu vedlejších motivů a podzápletek, což se pozitivně promítá do psychologické hloubky celého příběhu. Upřímně si teď nevybavím moc podobných filmů, kde by psychika hlavní postavy byla podrobena podobně hluboké analýze. Neznámá je takovým vícevrstevnatým psychologickým filmem, ve kterém je pomocí znepokojivých flashbacků a současných pohnutek (taktéž zatížených a podmíněných minulostí) postupně vytvářen komplexní obraz charakteru hlavní postavy. Chvílemi je to sice dost atmosférická, ale zároveň velmi nepěkná podívaná. Silné 4*. (27.04.2019)

Scénář: Giuseppe Tornatore .. O dvou starších filmech Giuseppe Tornatore (Nuovo cinema Paradiso & Una Pura formalitè) koluje tolik pochvalných legend a já ne a ne se s nimi potkat. Tak to beru alespoň z druhé strany a po výborném hudebním retru La Leggenda del pianista sull'oceano se mi dostala do rukou právě La Sconosciuta. ___ Ženám po celém světě se nedějí jen dobré věci - a je potřeba na ně stále upozorňovat. Zvláště, když se prosté téma podá takhle otevřeně. Silný herecký part pro Kseniya Rappoport, opět poutavě stavěný scénář a v neposlední řadě silná výpovědní hodnota, která je kočírována rukou znamenitého filmaře. Vedle režie je pak velevýrazným prvkem taktéž hudba, ta kterou stojí Tornatoreho dvorní skladatel, mistr nad mistry, Ennio Morricone. (19.01.2009)