P.S. Miluji Tě

Gerry si vždycky uměl užívat života. Zpíval, řádil po barech a neustále se kočkoval se svou ženou Holly. Gerryho si však zamilovala zákeřná potvůrka zvaná rakovina a čerstvá vdova Holly najednou neví, jestli má ještě smysl žít. Jenže Gerry jako správný chlap smířený se smrtí včas pochopil, že netrpí ten, který zemře, nýbrž ten, který musí najednou žít sám. Připraví tedy pro zmatenou Holly návod pro nastartování nového života a jako grafoman ze záhrobí řídí pečlivě promyšlenými dopisy její kroky směrem k novému štěstí. (29.07.2009)

Zvláštní příběh, který začíná hodně smutně a pak se to s ním veze po celou dobu. Škoda toho, že je tak dlouhý. Nebýt tak mocného smutku, možná bych u toho vydržel. Fakt je, že jsem se ale od půlky nesnesitelně nudil, ale byl jsem zvědavý na to jak takový film vlastně dokáže skončit. Začíná totiž tak ranitelně, a pak se to s ním nenápadně vezlo až do samotného konce. Nejhorší je, že se těžko hledají dobré stránky na takovém filmu. Jediné co mohu potvrdit, že herci zahráli výborně a občas jsem se nějakým narážkám nenápadně pousmál. Každopádně bych do toho znova určitě nešel. Je to takový film na který se jednou podívám a i přes silné výkony mě ani tak nezaujme i když má dost silný příběh, který stojí za to sledovat od samotného začátku. --- P. S. I really love YOU (15.06.2008)

P.S. Miluji tě nakonec dojíždí na svou nekomplikovanost, monotématičnost či dokonce jednoduchost. Všichni víme, o co se tam všichni snaží, co bude následovat a kdo je kdo. Všechno pěkně nalajnované od začátku do konce. I ty postavy zůstávají sobě věrné až do závěrečných titulků. Což, nezlobte se na mě, nakonec nezachrání ani hurónské charisma Gerarda Butlera. PS: Až umřu, asi se inspiruji. (23.08.2009)

Dobrý úvodní nápad. Navíc nezůstalo pouze u něho a je to zaobaleno i do dobrého, na poměry žánru samozřejmě, scénáře. Přeslazené je to místy až moc, ale jednou v roce na Vánoce se to dá vydržet. Přitom stačilo málo a vůbec by to nevadilo. Nechat diváka se dojmout "přirozenou cestou" a nevalit to na něj horem spodem, nic víc netřeba. Takto je ta tsunami jímavých scén mnohdy více chtěná než opravdová. A že to jde i přirozenou a nenásilnou cestou tvůrci během filmu několikrát prokáží. Kupříkladu první setkání Holly s Gerrym v Irsku je prostě perfektní. Přesto tvůrci zvládají vyváženě dojímat i bavit. Škoda, že celý film táhnou spíše vedlejší postavy. Což vzhledem k tomu, že v poslední třetině zcela vyklidí prostor pro hlavní zápletku docela zamrzí. Obvzláště když se na scénu již nevrátí a všechny nakonec vyzní naprosto do ztracena. V hlavní roli by byl ideální prostor pro nějakou milou tvářičku s okouzlujícím úsměvem. Tedy přesný opak než je Hilary Swank. Ona je sice zajímavou a netuctou volbou, ale přes její nesporné herecké kvality tu stejně většinu stopáže působí jako pěst na oko. Zdá se, že je tu těch záporů až přespříliš, že? Jenže ono je to celé takové sympatické až to prostě nelze odstřelit. Inu, i přeslazená limonáda může jednou za čas zachutnat. P.S. Miluji tě je totiž romantický film v trochu jiném stylu než na jaký jsme z Hollywoodu navyklí, jelikož se v něm tak trochu mísí vlivy jihokorejských sladkobolných melodramat. Jak vidět tak to lze i bez remaku. (29.12.2007)

Ronit slzy ... ani náhodou, pro mě je "PS Miluji Tě" lehce specifickou, nicméně předvídatelnou komedií, ale sic ... já jsem si to užívala. Dvě hodinky v modifikovaně kašírované a rádoby depkoidní filmové fantazii, která se snažila vykřesat jiskru autentičnosti, byť se ji to nedařilo, mě nezklamalaa ani nenadchla. Říkám si: vždyť je o tolik horších filmů a tenhle je natočen a oherečtěn docela obstojně. No a k tomu dezertík v podobě totálně nehereckého a lehce obloustlého buránka Harry Connicka Jr, mi vystačí k tomu, abych přidala navrch o půl star. Ale dobrovolně přiznávám, že ta první polovina, která to zvyšovala, byla za "Irčana jak poleno" Butlera. Nebýt těchto dvou mužisek (povrchě ženské, já vím) a zajímavého námětu, který mimochodem připomíná knížku Dívka s pomeranči od Josteina Gaardera (ne děj, ale princip komunikace se záhrobím, jinak nic samozřejmě), bylo by to za dvě. Takto mě to probavilo až na 65%. (03.06.2008)