The Poughkeepsie Tapes

Trochu "poučen" z předělávky Dowdleyho "REC" - Quarantine (2008), jsem si pustil tento film, o kterém jsem si myslel, jak mi sedne v rámci mého filmového založení ... No bohužel se tak nestalo. Je to pro mne zklamání. On už ten Quarantine mi jaksi napověděl, že režisér si rád hraje s handy-kamerou a tahle jeho prvotina měla být jako co?? Marně se zabývám, co mi film nabídl a dal... ? Téměř nic. Tak horror to jednoznačně není, exploitation možná v rámci těch několika handy-cam záběrů, které mne neuvěřitelně štvaly a nic na nich vlastně nebylo. Nebo prostě slepnu, ale já tam nic neviděl, všechno šlo mimo kameru, zašuměný, černobílý ... Takže žádná "jatka" se nekonala (ne že bych je vyžadoval!! ale podle komentářů jsem je čekal ...). Kdyby tam nebyly ty scény s kamerou tak jsem i spokojenější, ale když si je odmyslím, tak dostanu co? Dokument? Nikoliv. Pseudodokument? ... Možná, ale k čemu to všechno. Nic z filmu není pravda. Všechno je to výmysl, touha po senzaci, šokování diváka, touha po zdrcující originalitě ... nic víc. Film se zakládá jen na pár základních skutečných událostech, ale ty mne nezajímají. Nastudoval jsem stohy literatury o sériových vrazích a s některými jsem měl i tu čest si popovídat, takže se v tématu trochu vyznám. To co mi "dokument" nabízel byla prostě jen snůška keců typu "bububu!", tak strašné věci ten člověk konal! Ale jaké? ... "To se nedá ani říct!" - tak co z toho ... Takže člověk kouká na něco co by kdyby a je mu vnucován pocit reality. Na tyto filmy jsem už pomalu alergický, máme jich tu za historii víc ... Např.: Cannibal Holocaust (1980), Men behind the Sun (1988), Nanking Massacre (1995) plus skoro každý horror o vrazích od prvního Texasského masakru (1974) se samozřejmě zakládá na skutečných událostech ... Mě ani tak nevadí ty filmy, ale ať z nich proboha tvůrcové nedělají to, co nejsou a neblbnou nám hlavu ... Každopádně musím ocenit špičkovou atmosféru, zapůsobila i na mě, varovný význam pro každého z nás a ukázku, jak se dá člověku vymýt mozek, když mu vezmeme vše a dáme jen bolest (ale toto mnohem lépe zpracoval čistý horror-explotaition Broken (2006))... Nevěřte tomu, všechno je jinak ... (02.07.2009)

Pásky z Poughkeepsie se mi svého času nějakým záhadným způsobem vyhnuly, TOPka mi navíc poměrně důrazně říkala, že jako nic moc, takže jsem ani neměl chuť ten rest dohánět. Chyba! Dostalo se mi zajímavého filmového zážitku, a ačkoli jsem měl zpočátku docela rozporuplné pocity (moc kecání okolo...), nakonec jsem spokojený. Záběry handy kamery jsou ještě mnohem více "nekvalitnější" než třeba u RECu, no o to realističtější a intenzivnější. Myslet si, že je to opravdový dokument a skutečné záběry (zvlášť ten poslední rozhovor...), měl bych z toho slušnou depresi. (26.10.2009)

Pseudodokument o masovém vrahovi nabízí děsivé pásky s oběťmi (ve skutečnosti jsou spíš děsivě natočené, než děsivé), rozličné rozhovory se zainteresovanými stranami, selhání vyšetřovatelů a rádoby strašidelný konec, co však příliš nevyděsí. Tedy o horror se vůbec nejedná, spíše jde o jakési drama jednoho psychopata. Asi nejsilnějším momentem je okamžik selhání vyšetřujících orgánů... ,,Uděláme dohodu. Nechám tě žít, dokud nemrkneš." (19.08.2013)

Poměrně zajímavě pojatý serial killer film. Nejedná se o klasický, sehraný příběh fiktivního či skutečného vraha (ač částečně se ze skutečnosti čerpalo), nýbrž o snímek složený z interview s lidmi zúčastněnými v letitém vyšetřovacím procesu a hlavně, útržků z bezpočtu videopásek nalezených u samotného vraha doma. To vše koncipováno do jakoby skutečného dokumentu o opravdovém případu. Sám vrah, 'duševně chorý Ed', začíná únosem a znásilněním malé osmileté holčičky a pak už jen vychytrale zabíjí, zabíjí, zabíjí na mnoho různých způsobů, mnoho různých místech, tak aby své dopadení co nejvíce zkomplikoval. Takže toto samotné dokumentární pojetí beru za plus. Škoda, že zhruba dvěma třetinám filmu chybí spád - dojde na kvalitní momenty, ale i chvíle nudy. Třetina poslední konečně nabere na obrátkách (zvlášť vygumování a pobláznění oběti k obrazu svému), ale ani ona nezabránila tomu, že to pro mě nakonec jako celek vyšlo malinko bezpohlavně. Jako diváka 'snuff' série AUGUST UNDERGROUND a unikátního MURDER-SET-PIECES to na mě až tak nezapůsobilo, totiž jak amatérských kamer, tak různých brutalit a prasáren (pravda, které tady prim nehrají) spojených s vraždící lidskou zrůdou, tak samotných profilů těchto lidí už jsem si užil dost. POUGHKEEPSIE TAPES mě tedy nezaujalo tolik, kolik si myslím, že nebýt toho všeho zaujmout mohlo. Ale přeci jen se mi líbilo a jen tak mi z mozku nevyšumí. A jestliže si z toho máme neco odnést, jedná se podle mě o uvědomění si 1) jak ošemetný může být lov na sériového vraha, 2) jak lehké může být pro určité lidi zabíjet, 3) kolik takových lidí zůstane nedopadeno. (P.S. pozor, malý bonus po závěrečných titulcích) (08.07.2009)

Kdybych býval nebyl debil a nečetl fundované komentáře na CSFD.cz, klidně bych věřil, že sleduju skutečný dokument o originálním sklepmistrovi, co své mučeníčko potěšeníčko zvěčnil videokamerou po pradědovi, aby pak ty filmy schoval doma ve skříni na památku budoucím generacím. Zároveň bych ale o tento zapomenutý klenot ani nezavadil a nemohl dneska večer vypít svůj šálek úchylnosti až do dna. Velmi pěkně zhotovený fiktivní dokument, ve kterém je všeho tak akorát, jak se do programu Discovery Channel sluší a patří. Ještě jednou bych rád zdůraznil pro drsňáky, co si tu stěžují, že si nemohli požmoulat klobásu při řezání hrtanů tupým žabykuchem pěkně v HD – fiktivní dokument, vole! Nakonec jsem se zaradoval, že ten pán v plynové masce hýčká své otroky až v nějaké prdeli uprostřed lesů za Velkou louží a šance, že se bude chtít prointrikovat i do mého obydlí je naprosto, ale opravdu naprosto minimální... Dobrý večer pane, můžu nějak pomoct? Nene, nefilmujte mě. A proč máte ten ptačí zobák na ksichtě? (04.05.2012)