Čistá srdce

Jedna z oblastí, kam se těžko proniká, je mysl psychicky narušeného člověka a v tomhle případě šlo u Krisse o Aspergerův syndrom. Je to hodně zajímavě zpracovaný příběh, kde se prolíná Krissův život s jeho rituálním sledováním filmu pro pamětníky Čistá duše, který ho nakonec ovlivní až k takovému jednání, které vyustí v dramatický závěr. Abych pravdu řekla, měla jsem chvílemi silně ambivalentní pocity, které se střídaly s těmi, kdy mně byl Kriss docela sympatický a přála jsem si, aby všechno mělo trochu jiný průběh. A opět dávám jednu hvězdu dolů za toho psa. Zajímavý komentář : charlosina (30.06.2013)

Dva idioti jako od Triera během jednoho večera vymyslí a do praxe uvedou plán, který by hrdinové Prison Breaku kutili půl roku. Zde prvně vysvitlo, že s tímhle filmem něco nebude v pořádku. Stejně jako Kriss totiž pohlíží na svět příliš filmově a unikají mu relevantní „drobnosti“, které činí život autentickým. Naprosto selhává psychologie postav: jak máme přiznat ono čisté srdce agresivnímu jedinci, pro kterého neplatí žádné mravní imperativy, ale který se – k divákově zmatenosti – občas chová naprosto logicky? Býti zlým cynikem, sleduji Čistá srdce jako komedii. Komedii chladnou jako madlo od rakve. Film o lásce k filmu nakonec paradoxně slouží zejména coby důkaz, že filmy škodí zdraví. A nemusí jít nutně jen o uhlazené romance ze čtyřicátých let minulého století, jejichž režie by Kennethu Kainzovi zjevně sedla lépe. Bohužel se, Dán jeden, minul dobou. 50% (23.06.2011)

Sestra: „Kriss, jestli se budeš chovat tahle, nikdy se odsud nedostaneš, víš to?“ Kriss: „Doufám, že ne.“ Sestra: „Doufáš, že ne? Jak to myslíš?“ Kriss: „Tady mám Lindu a Willyho, všechno.“ Ak by sme sa dokázali vcítiť do prežívania ľudí postihnutých Asbergerovým syndrómom, asi by nám Krissovo konanie nebolo vôbec divné. Ak ho neprijala vlastná matka, o to horšie je pre neho žiť v reálnom svete. A tak si svet skladá do mozaiky podľa svojho obľúbeného filmu „Čisté srdcia“. Funguje ako šablóna na všetko, čo sa mu deje. A jediná žena, ktorá pre neho niečo znamená, je filmová Linda. (19.04.2022)

Čekal jsem sentimentální drama, dočkal jsem se drsného a autentického příběhu v nejlepší dánské tradici, jemuž se poměrně dobře daří propojovat současnost (snímanou takřka v dogmatickém stylu) s věrnou rekonstrukcí pamětnického filmu (na níž mají stěžejní podíl čeští tvůrci z Barrandova) a dosáhnout tak velmi dobře zvládnuté emocionální tečky, při níž se člověk těžko ubrání dojetí. (08.01.2011)

Velmi věrohodně podávaný příběh o psychicky chorém klukovi. Imponující je, jak autoři dokázali nevynechat nic z brutality, která osud hlavního hrdiny nemilosrdně a nevyhnutelně provází, a přitom všechno udržet v rovině milého vyprávění. Celý film má zvláštní atmosféru a je, aspoň pro mne, velmi zapamatovatelný. (27.03.2009)