Surfaři

Bože, to je na kapesníček. Když se dva kluci dokážou seznámit i jinak, než (pod vlivem) v zahuleným gay baru, v setmělým parku, na veřejných záchodcích nebo prostřednictvím ubíjejícího internetu, tak si s chutí zavzpomínám na první lásku z knihovny a hodnocení nezaručuju objektivní :). Mínusem je - SPOILER - sladký happy-end a mírně neoriginální děj, najdou se i ryze špatná místa (prostě tam nesmějí děti, prostě proto, prostě protože jsem to řekla, prostě protože jsme to potřebovali do scénáře). Nicméně vše povznáší za každé situace totálně sexy Trevor Wright, který je skonzumovatelný i po nejedné nuzné noci strávené v autě. Aby toho patosu nebylo málo, tak hlavní hrdina má navíc výtvarné nadání (jak citlivé) a je tak oduševněle obětavý, že "pro rodinu" potlačuje i sebe sama (přijetí na VŠ). Nicméně já jsem byl v devatenácti naprosto stejný jako on (kde já bych dneska mohla být, kdybych si tenkrát vzala Pištu Hufnágla), tak tu pětku prostě vysolím. Mimochodem - díky za každý vkusný film o gayích, co maj koule. Super dabing (Jan Maxián). (06.10.2014)

Klasický příběh coming outu, který je výborně natočen, má krásné prostředí slunné Kalifornie, ale... Hlavní hrdina, jehož ztvárnil Trevor Wright mi nebyl vůbec sympatický, spíše mi byl nepříjemný, nejspíš to byl záměr, ale prostě se mi nelíbil. Hezký chlapec je, což o to, ale ten jeho charakter ani za mák. Brad Rowe a jeho Shaun byl povahově už mnohem milejší, připomínal mi Guye Pearce. Ale hlavním neduhem pro mě bylo, že jsem mezi nimi nějak vůbec necítila tu potřebnou chemii, to napětí, celé to bylo takové nijaké, mdlé, nemastné-neslané. Když jejich vztahovou chemii a to jiskření porovnám s jinými páry z různých gay filmů, připadalo mi to jako oheň a voda. Nejsympatičtější mi byl asi malý Cody a zcela to na celé čáře vyhrál Ross Thomas, coby Zachův kámoš Gabe. Líbila se mi scéna s ním a Zachem v kavárně, kde si povídají, i jen z této malé chvíle jsem měla dojem silnějšího náboje, než z většiny scén mezi Zachem a Shaunem. Ale jak vidím z hodnocení, tak většina je poměrně spokojena, takže já jsem asi výjimka:) Těžko to takto hodnotit a *** se mi nechce dávat, jen kvůli nesympatiím, když celkově je film povedený. (05.10.2014)

4,5* Chvíli potom, co jsem viděl tuhle gay romanci na pozadí sociálního dramatu, jsem měl možnost shlédnout i film Tan Lines - tedy další gay-interested movie o mladých lidech, jimž je Wind-surfing skoro vším. Tedy opravdu jen skoro. Přece jen si ještě najdou čas i na svůj osobní život a další věci :-) Nabízí se tedy srovnání těchto dvou filmů. Natočeny byly přibližně ve stejnou dobu s přibližně týmž rozpočtem. Zatímco Shelter se pouští, alespoň co se týče režie a scénáře, mainstreamovou cestou, Tan lines se snaží působit nezávisle, undergroundově a alternativně. Mainstreamové romance nijak moc nemusím, ale Shelter mě přesto zaujal. Věrohodné herecké výkony, uvěřitelný scénář, dialogy jako odpozorované ze života a poměrně věrný portrét okolní společnosti, která se něčemu neobvyklému a novému samozřejmě vzpírá. Když se k tomu navíc přidá dobře vybraná hudba a výborná práce střihače s kameramanem, kteří obzvláště v bezeslovných sekvencích opravdu působivě zachytili magii sblížení dvou hlavních hrdinů, musím říct, že jsem odcházel málem rozechvělý a to se mi opravdu moc často nestává. Tedy všechna čest. Vrámci žánru patří Shelter ke špičce a nevidět pár ještě o chloupek lepších filmů, dal bych i víc. Ale přeci jen je to romance:-) Jinak tomu bylo u Tan Lines. Alternativní přístup k filmařině mi nevadí, ale to, co předvedl pan Aldridge, to byl spíš nekonzistetntní slepenec, než cokoliv jiného. Trocha toho surfování, trocha tápání, trocha romance, nezbytné pochyby o vlastní orientaci a pár naprosto zbytečných pasáží. Formu filmu mi nebylo dopřánu pochopit. Přišlo mi, že když režisér neví kudy kam, použije animované sekvence a komentuje jimi či posunuje jimi děj. Proč to ale dělá zrovna takhle, to nevím. Asi aby to vypadalo undergroundověji. Spousta postav je ve scénáři jen do počtu (viz ty věčně poflakující se důchodci a důchodkyně). O psychologii postav raději nemluvme, neb bychom žádnou nenašli. Hlavní hrdina si vlastně celý film neví rady, kde vlastně zakotvit a jeho několikeré proměny ze straight chlapíka na gaye a zpátky jsou tak náhlé, jako infarkt myokardu. A závěrečná pointa filmu je pro diváka tak neočekávatelná, že na ni snad museli přijít na place během rauchpazy přímo při natáčení. Až na pár zajímavých sekvencí, které zachraňuje Jed Clarke svým slušným hereckým výkonem, byl pro mě Tan Lines velkým zklamáním. (02.03.2009)

Opět jeden z romantických filmů, který nenadchne ani nepohorší. Trošku mi vadila neuvěřitelná porce pochopení naprosto od všech okolo (to bych chtěl vidět) a iritovala mě postava Jeanne, jenže to je moje osobní antipatie k ženám, které se dobrovolně vzdají svého dítěte. Ale to už zabíhám moc do detailů, což u takového snímku člověk dělat nemůže. Nudil jsem se totiž jen na pár místech a jinak jsem si tu podívanou kupodivu docela užil. (31.05.2011)

Shelter je taková vcelku pohodová letní romance jejíž kouzlo podporuje často do slunce zaměřená kamera, surfování, pláže a letní lásky... Přes všechnu tu pohodu má tento film v sobě i něco dojemného - realistické představení nelehkého vývoje jednoho kluka, který poznává pravou lásku. Romantický slaďák, který na mě však fungoval dokonale. HUDBA: J. Peter Robinson - originální hudby je pomálu a vlastně ani moc originální není :-) Nezávislost produkce plně koresponduje i s použitou hudbou - většinu obstarávají alternativní písničky. (08.06.2011)