Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pro studio RKO Astaire a Rogersová v letech 1934-1939 natočili 8 lehkých romantických muzikálových komedií se strhující choreografii Hermese Pana, které umožňovaly, aby se aktéři tancem vzájemně perfektně doplňovali, vybízeli k maximálním výkonům, sváděli a provokovali diváky svým uměním. Právě ve snímcích "Páni v cylindrech" a "Svět valčíků" byla souhra tohoto páru nejdokonalejší. Astaire zde hraje, podobně jako v dalších šesti komediích, tanečníka z povolání Jerryho Traverse, jemuž osud nastrčí do cesty půvabnou bytost. Tentokrát je to modelka Dala Tremontová, se kterou se seznámí kuriózním způsobem v noci v londýnském hotelu, kde jsou oba ubytováni. Jerry má apartmá pod Daliným a ruší ji neustálým stepem, při kterém si notuje píseň No Strings. Dala nemůže spát a navštíví rušitele nočního klidu. Ten je uchvácen jejím půvabem. Malý noční incident je ale pouze začátkem dalších patálií. Chaotický milostný spletenec ve filmu vrcholí strhujícím číslem "Cheek to Cheek". (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (34)

Blofeld 

všechny recenze uživatele

Na rovinu, děj tohoto filmu je i na muzikálové poměry dosti pitomý. Jenže tenhle film není o ději. Je o skvělé hudbě a nenapodobitelném tanečním stylu slavné dvojice Astaira a Rogersové. Trochu zamrzí, že ačkoliv byla Ginger Rogersová velice schopná herečka (jak dokázala o dva roky později v geniálním dramatu Stage Door s jednou z nejlepších hereček všech dob - Katharine Hepburn - a legendární Constance Collier), tady se příliš hrát nesnaží. Ale komu na tom sejde, když "v nebi, Fred je v nebi, a má pocit že jen přenádherně sní, a zas nachází klid v duši vlastní, když při tanci líčko k Ginger tisknout smí..." ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Je to fajn snímek a Fred Astaire je neskutečný tanečník, ale stejně zůstává u toho, že je to prostě jenom fajn. Ten příběh je takový blboučký, hezký, ale nijak mě moc nedostal. Hudebně je to stejně dobré jako tanečně... no dobře, tanečně je to ještě lepší, ale přece jen jsem čekal trochu větší vyváženost všech složek, nejen těch muzikálních. ()

Reklama

corpsy 

všechny recenze uživatele

Klasicky vystavaná zámenná komédia, kde ale ( ak sa teda netancuje ) kraľujú vedľajšie postavy. Ginger a Fred sú špecialisti na ,,good looking pair,, ak však ide o ( komediálne ) herecké výkony, takí Eric Blore ( Bates ), či Edward Everett Horton ( Horace ) ich preskakujú o poschodia. Nejde tu však o nejaké vážne ambície, ale len o sprístupnení príjemného pocitu, s podobne príjemnej hudobnej komédie. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Moje prvé stretnutie s Astairom dopadlo nad všetky možné očakávania. Jednoduchý príbeh (vtedy nesporne originálne ladený) v prekrásne noblesnom muzikálovom prevedení. U mňa je faktom to, že muzikálová časť filmu musí mať naozaj skvelé prevedenie, ktoré skvelo sekunduje príbehovej časti filmu, aby ma film ako celok zaujal. Tu je tento fakt dosiahnutý takmer stopercentne, možno aj tým, že muzikálové výstupy sa obmedzili len na pár výstupov. Tanečné a čísla so spevom sú však skvelé, chytľavé a príjemné na počúvanie a neraz som mal chuť si zaklopkať nohou o zem. Film je navyše aj brilantne vtipný, a vy si tento ľudský inteligentný humor s bláznivým ladením nenechajte ujsť. 85%. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Príbeh je opäť na vedľajšej koľaji, respektíve až niekde v treťom, štvrtom pláne filmu. Tými dôležitými aspektami sú tanec, step, spev a chémia medzi Astairom a Rogerskou. Toto poradie sa v priebehu deja mení. Nedá sa nemať rád film, kde sú Benátky zobrazené takým gýčovým spôsobom, aký by nedokázal vytvoriť ani Baz Luhrman a mám taký pocit, že základy jeho Paríža môžu siahať až niekde k Top Hat. Nedá sa ani nemať rád film, kde sa cíti hlavný hrdina ako v nebi. Postavy sa vážne rozprávajú, alebo sa hádajú, potom prejdú znenazdajky do tanečného čísla, kde sa na seba usmievajú, zazu zastavia a hašteria sa ďalej. Áno, takto má vyzerať poctivý gýčový muzikál z 30. rokov. ()

Galerie (87)

Zajímavosti (12)

  • Na konci filmu měla být skladba "Get Thee Behind Me, Satan", kterou zpívá Ginger Rogersová. Píseň byla ale vystřižena a později použita ve filmu Námořníci jdou (1936). (topesto)
  • Postava Itala ztvárněná Erik Rhodesem tak urazila Italskou vládu (a především Benita Mussoliniho), že byl film v Itálii zakázán. Stejný osud potkal o rok později i film Veselý rozvod. (Bajda)
  • Fred Astaire trval na záběrech celých postav bez střihu, aby diváci viděli, že hvězdy skutečně tančí všechny obtížné prvky bez zásahu nějakých triků. (topesto)

Reklama

Reklama