Páni v cylindrech

Tyhlety muzikály s Ginger a Fredem jsou krásné na pohled, ale tak STRAŠNĚ předvídatelné, jednoduché a povrchní, že mi nezbývá než zvolat: Kam se hrabe Disney! Někdo možná odvětí, že taková prostě byla doba, ale to neberu jako argument - vždyť filmy typu Zrůdy, Kabinet doktora Caligariho či Noc v opeře jsou ještě staršího data a po laciném sentimentu v nich není ani stopy. Vrtá mi hlavou, proč chtěl kdokoliv doplňovat taneční čísla Ginger a Freda příběhem, stejně ho nikdo nevnímá a jde jen o to, kdy znovu zazní hudba (povedená) a pár se roztančí (skvěle). Měli vydat celovečerní film jen tanečních čísel, jedno za druhým, a neobtěžovat diváky vysoce nepravděpodobnou a nepříliš vtipnou zápletkou. (06.07.2009)

Ja mam proste tieto stare muzikalove komedie rad. Maju smrnc a kuzlo, ktoremu sa v dnesnej dobe moze vyrovnat len maloktory film, muzikalove cisla, ktore dokonale bavia a pesnicky, ktore lahodia usiam. Pani v cylindroch sice nedosahuju dokonalosti Singin´ in the rain, no svojim kvalitami su len velmi tesne pod vrcholom. 4,5/5* (29.11.2010)

Moje prvé stretnutie s Astairom dopadlo nad všetky možné očakávania. Jednoduchý príbeh (vtedy nesporne originálne ladený) v prekrásne noblesnom muzikálovom prevedení. U mňa je faktom to, že muzikálová časť filmu musí mať naozaj skvelé prevedenie, ktoré skvelo sekunduje príbehovej časti filmu, aby ma film ako celok zaujal. Tu je tento fakt dosiahnutý takmer stopercentne, možno aj tým, že muzikálové výstupy sa obmedzili len na pár výstupov. Tanečné a čísla so spevom sú však skvelé, chytľavé a príjemné na počúvanie a neraz som mal chuť si zaklopkať nohou o zem. Film je navyše aj brilantne vtipný, a vy si tento ľudský inteligentný humor s bláznivým ladením nenechajte ujsť. 85%. (08.12.2008)

Klasicky vystavaná zámenná komédia, kde ale ( ak sa teda netancuje ) kraľujú vedľajšie postavy. Ginger a Fred sú špecialisti na ,,good looking pair,, ak však ide o ( komediálne ) herecké výkony, takí Eric Blore ( Bates ), či Edward Everett Horton ( Horace ) ich preskakujú o poschodia. Nejde tu však o nejaké vážne ambície, ale len o sprístupnení príjemného pocitu, s podobne príjemnej hudobnej komédie. (16.10.2014)

Moje první setkání s Astairem a hned to klaplo. Astair zpívá, stepuje, tančí, vtipkuje, Rogersová je mu zdatnou oporou, o děj samozřejmě příliš nejde, hlavně že vytváří živnou půdu pro gagy a taneční kreace ústřední dvojice. Jen škoda, že se tyhlety kousky v televizi neobjevují častěji. Z písní jsem si nejvíc vychutnal slavnou "Cheek to cheek", kterou použil i Branagh ve své poctě muzikálům třicátých let Marná lásky snaha a zazněla i například v Zelené míly Franka Darabonta. Není to nic víc než zábava, ale ta funguje výborně i po sedmdesáti letech (!!!) (07.07.2006)